Scénárista Tsuchiya Garon (Cutija Garon) se narodil v roce 1947 v Tokiu a na poli mangy debutoval v roce 1979. Roku 1986 napal svá první důležitá díla ve spolupráci s kreslířem Akio Tanakou Ahomansu a Meisouou Porter. Poté spolupracoval s kreslířem Kaiji Kawaguchim (Zipang, Spirit of the Sun) na manze Tokishozo trouble and loose, která zaznamenala velký úspěch. Dalším úspěchem byl i Takobon s kresbou Takasi Imasira. Svým čtenářům je Garon známý také jako Caribu Marley. S tímto pseudonymem napsal například desetidílný komiks Tenshiha Ryo nebo třídílný Guilty, oba s kreslířkou Mariko Nakamura. Nyní pracuje na nové sérii s názvem Saniwa.
Minegishi Nobuaki je velmi plodný kreslíř manga, mezi jehož práce patří Aburemon nebo Maboroshi ni Kakeru. Svou evropskou premiéru měla komiksová podoba Oldboye ve Francii, kde ji od letošního května vydává nakladatelství Kabuto.
. . .
Tuto mangu původně doporučil Parkovi jeho kolega, režisér Bong Joon-Ho (jeho vynikající film Vzpomínky na vraždu je zase částečně inspirován komiksem Z pekla Alana Moorea) a jeho ani nenapadlo, že by podle ní měl natočit film. O tom začal uvažovat až když za ním s touto nabídkou přišel producent filmu. Park se poté rozhodl film zařadit jako druhou část volné trilogie o pomstě, přičemž první díl s názvem Sympathy for Mr. Vengeance se u nás, kromě festivalového uvedení, nikdy neobjevil a díl závěrečný, Sympathy for Lady Vengeance, by měl mít svou korejskou premiéru v červnu.
Základní zápletkou filmu je - jak již z názvu celé trilogie vyplývá - pomsta. Mladý muž, Oh Dae-su, oslavuje narozeniny své dcery, a po propuštění z policejní stanice, kde byl zadržen pro opilost, se probouzí v neznámém pokoji, v němž nakonec stráví dalších patnáct let svého života… Jeho jediným společníkem se stává televize a její pokřivený pohled na svět. Když se pak podobně náhlým způsobem dostává zpět na svobodu, netouží po ničem jiném, než najít svého věznitele a zjistit, proč byl vlastně uvězněn. Jak se ale ukáže, stane se mu tato snaha osudnou…
. V původní manze je Oh Dae-su uvězněn jen deset let - to je však jen jedna z menších Parkových úprav. Důležitější je stavba příběhu. Film totiž začíná scénou, ve které se Oh Dae-su představuje divákům, v manze je naopak jeho identita do poslední chvíle utajena a její hledání je jednou z důležitých rovin příběhu. Park také akcentuje především násilnou stránku mangy, tak aby zapadla do jeho trilogie. I konec je zcela odlišný od toho filmového.
Film, který svou strukturou připomíná řeckou tragédii, se odvíjí ve velmi slušném tempu a nenajde se v něm snad jediné místo, kde by se divák mohl nudit. Velmi tomu přispívá hudební doprovod (k filmu vyšel také povedený soundtrack), vynikající výkon herce Choi Min-sika a nakonec i nápaditá kamera a výtvarné zpracování snímku vůbec. Kdyby se měl film k něčemu přirovnat, byl by to asi Kill Bill, nicméně v mnohem, mnohem lepším vydání (jestli vám tedy nevadí požírání chobotnic zaživa, stříhání jazyku a podobné chuťovky). Jediné, co člověku po odchodu z kina může zkazit radost je, že Hollywood již chystá svůj remake, který prostě NEMŮŽE být lepší. Film měl u nás premiéru 5. května v pouhých čtyřech kopiích, a snad se tak dostane alespoň k divákům v dosahu klubových kin. Rozhodně by si to zasloužili.
Minegishi Nobuaki je velmi plodný kreslíř manga, mezi jehož práce patří Aburemon nebo Maboroshi ni Kakeru. Svou evropskou premiéru měla komiksová podoba Oldboye ve Francii, kde ji od letošního května vydává nakladatelství Kabuto.
. . .
Tuto mangu původně doporučil Parkovi jeho kolega, režisér Bong Joon-Ho (jeho vynikající film Vzpomínky na vraždu je zase částečně inspirován komiksem Z pekla Alana Moorea) a jeho ani nenapadlo, že by podle ní měl natočit film. O tom začal uvažovat až když za ním s touto nabídkou přišel producent filmu. Park se poté rozhodl film zařadit jako druhou část volné trilogie o pomstě, přičemž první díl s názvem Sympathy for Mr. Vengeance se u nás, kromě festivalového uvedení, nikdy neobjevil a díl závěrečný, Sympathy for Lady Vengeance, by měl mít svou korejskou premiéru v červnu.
Základní zápletkou filmu je - jak již z názvu celé trilogie vyplývá - pomsta. Mladý muž, Oh Dae-su, oslavuje narozeniny své dcery, a po propuštění z policejní stanice, kde byl zadržen pro opilost, se probouzí v neznámém pokoji, v němž nakonec stráví dalších patnáct let svého života… Jeho jediným společníkem se stává televize a její pokřivený pohled na svět. Když se pak podobně náhlým způsobem dostává zpět na svobodu, netouží po ničem jiném, než najít svého věznitele a zjistit, proč byl vlastně uvězněn. Jak se ale ukáže, stane se mu tato snaha osudnou…
. V původní manze je Oh Dae-su uvězněn jen deset let - to je však jen jedna z menších Parkových úprav. Důležitější je stavba příběhu. Film totiž začíná scénou, ve které se Oh Dae-su představuje divákům, v manze je naopak jeho identita do poslední chvíle utajena a její hledání je jednou z důležitých rovin příběhu. Park také akcentuje především násilnou stránku mangy, tak aby zapadla do jeho trilogie. I konec je zcela odlišný od toho filmového.
Film, který svou strukturou připomíná řeckou tragédii, se odvíjí ve velmi slušném tempu a nenajde se v něm snad jediné místo, kde by se divák mohl nudit. Velmi tomu přispívá hudební doprovod (k filmu vyšel také povedený soundtrack), vynikající výkon herce Choi Min-sika a nakonec i nápaditá kamera a výtvarné zpracování snímku vůbec. Kdyby se měl film k něčemu přirovnat, byl by to asi Kill Bill, nicméně v mnohem, mnohem lepším vydání (jestli vám tedy nevadí požírání chobotnic zaživa, stříhání jazyku a podobné chuťovky). Jediné, co člověku po odchodu z kina může zkazit radost je, že Hollywood již chystá svůj remake, který prostě NEMŮŽE být lepší. Film měl u nás premiéru 5. května v pouhých čtyřech kopiích, a snad se tak dostane alespoň k divákům v dosahu klubových kin. Rozhodně by si to zasloužili.
