. „Ty jedna cuchto senilního dědka!“
Do naší galské vesničky (zbrusu vystavěné Římany – viz předcházející album Asterixův syn www.komiks.cz/clanek.php?id=1357) se zřítil fakír Kdosik. Z dalekého indického království sem přiletěl na svém létajícím koberci pro pomoc: řeka Ganga se naplňuje vodou jednou za rok v období monzumových dešťů, tentokráte však ještě nespadla ani kapka, a to se již přiblížilo suché léto. Čaroděj Kýhovid vyhlásil, že pokud nezaprší do tisíce a jedné hodiny, dělící království od období sucha, musí být princezna Rahazáda obětována. Pak se bohové přestanou hněvat a konečně zaprší.
Do naší galské vesničky (zbrusu vystavěné Římany – viz předcházející album Asterixův syn www.komiks.cz/clanek.php?id=1357) se zřítil fakír Kdosik. Z dalekého indického království sem přiletěl na svém létajícím koberci pro pomoc: řeka Ganga se naplňuje vodou jednou za rok v období monzumových dešťů, tentokráte však ještě nespadla ani kapka, a to se již přiblížilo suché léto. Čaroděj Kýhovid vyhlásil, že pokud nezaprší do tisíce a jedné hodiny, dělící království od období sucha, musí být princezna Rahazáda obětována. Pak se bohové přestanou hněvat a konečně zaprší.
„Řekněte tomu tlustému tlustokožci, ať toho nechá!“
Pomoc Indové očekávají od Trubadixe, jehož příšerný zpěv dokáže spustit déšť. Galové s pomocí neváhají a bard se za doprovodu Asterixe, Obelixe a Idefixe vydává s Kdosikem na jeho létajícím koberci na strastiplnou cestu do daleké Indie. Putování je pochopitelně spojeno se spoustou příhod: ztroskotání v lese i na moři, všudypřítomná Obelixova honba za pečenými divočáky, likvidace starých známých námořních pirátů, pozdrav Juliu Caesarovi v Římě, bitva se skytskými piráty (jejichž původ je nepřesně určen do střední Evropy), únik před fénickými šípy…
Pomoc Indové očekávají od Trubadixe, jehož příšerný zpěv dokáže spustit déšť. Galové s pomocí neváhají a bard se za doprovodu Asterixe, Obelixe a Idefixe vydává s Kdosikem na jeho létajícím koberci na strastiplnou cestu do daleké Indie. Putování je pochopitelně spojeno se spoustou příhod: ztroskotání v lese i na moři, všudypřítomná Obelixova honba za pečenými divočáky, likvidace starých známých námořních pirátů, pozdrav Juliu Caesarovi v Římě, bitva se skytskými piráty (jejichž původ je nepřesně určen do střední Evropy), únik před fénickými šípy…
. Celý příběh je založen především na dvou neustále reprízovaných motivech: nesnesitelném Trubadixově zpěvu a neukojitelném Obelixově hladu. Ač to možná zní nepravděpodobně, docela to funguje, aniž by to vyznívalo jako nějaké nudné opakování. Řadu směšných situací získává scénárista a kreslíř v jedné osobě Albert Uderzo také ze střetu dvou rozdílných kultur. Tak Galové si ťukají na čelo, když fakír chce spát na hřebících na svém létajícím koberci a ten naopak nechápe jejich hromadnou rvačku. Konečně také v tomto albu najdeme některé povinné scénky: znemožnění (a na truc i neúmyslné potopení) pirátů nebo závěrečnou obžírací hostinu (tentokráte značně modifikovanou – dublovanou, z toho jednou bez hlavních hrdinů).
„Když zpívat nemá, pěje, když zpívat má, zpěv nesvede!“
Záchranná parta se konečně na čarodějově létajícím koberci dostane na místo činu a asi příliš neprozradíme, řekneme-li, že se nakonec království zachránit podařilo, když Trubadix stylově zapěl filmovou Singin´ in the Rain. Ještě před tím je však třeba vyléčit jeho hlasivky, které se zrovna v ten nejnevhodnější okamžik vzepřely poslušnosti. Ubohý pěvec je nucen absolvovat ozdravnou kůru zahrnující mimo jiné lázeň v čerstvém lejnu slůněte, dále únos Kýhovidovými poskoky či hrůznou noc na sloním hřbitově. Právě tady, na stranách 40 až 42 přichází nejlegračnější pasáž, když Obelix při pátrání po nebohém pěvci nekompromisně likviduje jednotlivá nebezpečí džungle (tygra, nosorožce, opice).
Záchranná parta se konečně na čarodějově létajícím koberci dostane na místo činu a asi příliš neprozradíme, řekneme-li, že se nakonec království zachránit podařilo, když Trubadix stylově zapěl filmovou Singin´ in the Rain. Ještě před tím je však třeba vyléčit jeho hlasivky, které se zrovna v ten nejnevhodnější okamžik vzepřely poslušnosti. Ubohý pěvec je nucen absolvovat ozdravnou kůru zahrnující mimo jiné lázeň v čerstvém lejnu slůněte, dále únos Kýhovidovými poskoky či hrůznou noc na sloním hřbitově. Právě tady, na stranách 40 až 42 přichází nejlegračnější pasáž, když Obelix při pátrání po nebohém pěvci nekompromisně likviduje jednotlivá nebezpečí džungle (tygra, nosorožce, opice).
Technické zpracování alba rovná se staré dobré egmontí klasice. Lettering nakladatel ošetřil pečlivě (nehledě na spoustu přísloví a SFX symbolů), obešel se bez chyb gramatických i přepisů. Jedinou výtkou může být opomenuté políčko v sedmém obrázku na straně 18. Setkání s řeckým obchodníkem Esopikosem je navíc příležitostí pro použití fontu, evokujícího řeckou abecedu. Zajímavě začínají strany 23, 25 a 27; jejich úvodní obrázky zachycují tu samou situaci, ale postupně v různém čase. Slovo Iznogud na straně 43 zase odkazuje na jinou slavnou sérii, Goscinnyho fakírského Iznogouda. A možná i na jeho létající koberec.
