. Latraviata má za úkol lstí vylákat od Asterixe a Obelixe přepychový meč a vzácnou přilbu, které původně patřily konzulu Pompeiovi. Získat tyto drahocenné předměty obvyklým, tj. násilným způsobem není možné, neboť na naše neporazitelné Galy v Asterixově vesnici si nikdo netroufá a navíc si Pompeius (který kuje pikle proti Césarovi) nepřeje, aby se prozradilo, že právě pobývá v Galii.
Latraviata tedy v přestrojení za Halabalu předstírá ztrátu paměti, nic neví o tom, že by snad byla vdaná, podaří se jí Asterixe a Obelixe obalamutit, zmocní se meče i přilby a na straně 35 s nimi odjíždí do Condata (dnešní Rennes). Nevyhnutelné se ovšem stane skutkem: na této zpáteční cestě potká skutečnou Halabalu i s Tragikomiksem. Po nezbytném demaskování, po setkání s Césarem a zatčení Pompeia vše šťastně dopadne a může následovat závěrečný banket.
Latraviata tedy v přestrojení za Halabalu předstírá ztrátu paměti, nic neví o tom, že by snad byla vdaná, podaří se jí Asterixe a Obelixe obalamutit, zmocní se meče i přilby a na straně 35 s nimi odjíždí do Condata (dnešní Rennes). Nevyhnutelné se ovšem stane skutkem: na této zpáteční cestě potká skutečnou Halabalu i s Tragikomiksem. Po nezbytném demaskování, po setkání s Césarem a zatčení Pompeia vše šťastně dopadne a může následovat závěrečný banket.
Zápletky, nic než zápletky
Tato základní dějová kostra je v albu dále prošpikována řadou dalších motivů. Příběh především začíná neobvyklým úvodním banketem, který Asterixova vesnice pořádá na oslavu narozenin Asterixe i Obelixe. Na straně 6 se totiž dozvídáme, že se oba hrdinové narodili ve stejný den. Znalce série o Asterixovi to jistě překvapí, protože v albu Obelix & spol. slaví narozeniny pouze Obelix.
Tato základní dějová kostra je v albu dále prošpikována řadou dalších motivů. Příběh především začíná neobvyklým úvodním banketem, který Asterixova vesnice pořádá na oslavu narozenin Asterixe i Obelixe. Na straně 6 se totiž dozvídáme, že se oba hrdinové narodili ve stejný den. Znalce série o Asterixovi to jistě překvapí, protože v albu Obelix & spol. slaví narozeniny pouze Obelix.
Na oslavu přijíždějí i matky našich hrdinů a ty hned začínají shánět pro své synáčky vhodnou nevěstu. V Condatu jsou otcové Asterixe a Obelixe vsazeni do vězení za trest, že od žíznivého Romeomontekuse odkoupili Pompeiův ukradený meč i jeho přilbu. Nepravá Halabala se uchází o přízeň jak Obelixe tak Asterixe, což má za následek oboustrannou žárlivost a dočasné přerušení přátelství našich hrdinů. Omráčenému Asterixovi podá Panoramix kouzelný nápoj, načež jsme svědky nečekaných vedlejších příznaků: z Asterixe se stane přeborník ve skocích do výšky i do dálky, takže doskáče až hluboko do moře na opuštěný útes. Proč zrovna do moře? Je přece nezbytné, aby tam – jak velí tradice – znovu potkal nešťastné vikinské piráty!
. Ani humor nechybí
V našem příběhu ho sice není mnoho, ale dáme-li si práci, občas jej objevíme. Za nejzábavnější pokládám zjištění (na straně 7), že do Asterixovy vesnice, která leží na mořském pobřeží, dováží Alfabetix ryby až z Lutécie. Za pozoruhodný a nesmírně zdařilý považuji také úvodní obrázek na straně 45, na kterém Asterix s Obelixem předvádějí na schodech prefektova paláce, co znamená, když si naivní palácová garda troufne na neporazitelné Galy. Druhou polovinu téže stránky zabírá jediný obrázek, který vůči této bitevní smršti tvoří účinný kontrast: situace se zklidnila, nikdo nebojuje a César, který se tu objevil jako deus ex machina užasle přihlíží, co jeho věční protivníci zase napáchali.
V našem příběhu ho sice není mnoho, ale dáme-li si práci, občas jej objevíme. Za nejzábavnější pokládám zjištění (na straně 7), že do Asterixovy vesnice, která leží na mořském pobřeží, dováží Alfabetix ryby až z Lutécie. Za pozoruhodný a nesmírně zdařilý považuji také úvodní obrázek na straně 45, na kterém Asterix s Obelixem předvádějí na schodech prefektova paláce, co znamená, když si naivní palácová garda troufne na neporazitelné Galy. Druhou polovinu téže stránky zabírá jediný obrázek, který vůči této bitevní smršti tvoří účinný kontrast: situace se zklidnila, nikdo nebojuje a César, který se tu objevil jako deus ex machina užasle přihlíží, co jeho věční protivníci zase napáchali.
Kam se poděl Idefix?
V českých vydáních série o Asterixovi se z tradiční prezentace hlavních hrdinů na straně 4 vytratila zmínka o Idefixovi. Pod obrázkem Obelixe, před kterým poskakuje jeho nerozlučný pejsek, chybí věta: „Doprovází jej Idefix, jediný pes-ekolog, který zoufale vyje, když někdo kácí strom.“
V českých vydáních série o Asterixovi se z tradiční prezentace hlavních hrdinů na straně 4 vytratila zmínka o Idefixovi. Pod obrázkem Obelixe, před kterým poskakuje jeho nerozlučný pejsek, chybí věta: „Doprovází jej Idefix, jediný pes-ekolog, který zoufale vyje, když někdo kácí strom.“
Idefix se však ztratil i uprostřed našeho příběhu. Na straně 28 vidíme okouzleného Idefixe, jehož lásky vzplanutí k půvabné fence tvoří paralelu k Obelixově náklonnosti k nepravé Halabale. Ztrátu milovaného psíka pak smutně komentuje samotný Obelix na straně 35. Jenže na posledním výjevu alba se Idefix vítězoslavně vrací na scénu jako hrdý otec početné rodinky. Jak to tak rychle zvládl, je ovšem záhadou.
Římské reálie?
Podstatným kladem prvních Asterixových příběhů byla hodnověrnost římských reálií. Sloužily proto nejenom k zábavě, ale také k poučení. Také v příběhu Asterix a Latraviata se nám dostane důkladného poučení z úst samotného Asterixe. Sympatický Gal na straně 42 obšírně vysvětluje Obelixovi, jak se stalo, že se Pompeius stal Césarovým nepřítelem.
Podstatným kladem prvních Asterixových příběhů byla hodnověrnost římských reálií. Sloužily proto nejenom k zábavě, ale také k poučení. Také v příběhu Asterix a Latraviata se nám dostane důkladného poučení z úst samotného Asterixe. Sympatický Gal na straně 42 obšírně vysvětluje Obelixovi, jak se stalo, že se Pompeius stal Césarovým nepřítelem.
Dvě stránky před koncem však přivádí Tragikomiks zajatého Pompeia před Césara a ten ho posílá do Afriky. Ve skutečnosti však Pompieus nikdy v Galii nebyl zajat a byl zavražděn v Egyptě již roku 48 před Kristem.
Překladatel Michal Lázňovský neměl rozhodně snadnou úlohu. Originál se totiž hemží slovními hříčkami a nejrůznějšími narážkami a překladatel se jistě důkladně zapotil, než se mu je podařilo nahradit obdobnými českými legráckami. Jedinou výhradu mám k žalářníkově bublině na posledním obrázku na straně 43. V původním znění žalářník říká: „Des Gaulois qui ne sont pas prisonniers dans ma prison?!?“, což znamená: „Že by v mém vězení byli Galové, co nejsou uvěznění?!?“ Michal Lázňovský nechal do bubliny vepsat: „Galové v mém vězení a nejsou v cele?!?“, což podle mne mnoho smyslu nedává.
