Komiks se narodil roku 1972, česky přeložen 1994 a dotisknut 2000 a možná se tiskne znovu a zas a dál.
Za touto komiksovou sérií stojí scenárista René Goscinny a kreslíř Albert Uderzo, později ho vyráběl jen Uderzo i jako scénárista a v současnosti vznikají nové komiksy bez obou otců zakladatelů. Původní série čítá celkem 23, respektive 34 alb. Za komunismu v Československu komiks vycházel v časopise Sedmička pionýrů.
Galové jsou Keltové a u nás se tenhle národ jmenoval Bójové po kterých nám někteří v zahraničí říkají Bohemia. Odtud pochází nadávka bohém, bohémové. Ale my si stejně teď říkáme Česko a ostatní nutíme říkat Czechia.
Líbilo se mi, jak průvodce promluví stejnou větu v různých jazycích v jiných fontech a také v hieroglifech.
Pohled na první políčko komiksu z ptačího pohledu na město Řím je uchvacující. Krásná "3D" kreslená mapa. Podobně hezká podívaná se opakuje s městečkem Lutecie. Detailní a pestrobarevná kresebná práce. Radost se kochat. Červená, zelená, žlutá v konstrastních postaveních. Kreslíř umí poctivě nakreslit i dav, napočítal jsem třikrát pečlivou práci s davem.
Přišlo mi zvláštní že kreslíř město zpodobnil uklizené a bez žádných odpadků, skoro jako ve městě dnes. Prostě se mi nezdá že ve starověku takto dbali na veřejnou čistotu.
Jeden z mnoha vtipů: Obelix je odsouzený a jako gladiátor říká vězniteli: "Neměl byste kapku oleje, že bych si natřel tělo?" - "Nechtěl byste ve vašem případě radči hořčici?"
Kreslířovi se nepovedly Galantiny oranžové vlasy vlevo na str. 8, vpravo jsou totiž žluté.
Římská říše padla díky alkoholu. Říkají v komiksu. Možná. O pádu Římské říše se občas mluví v souvislosti s úpadkem současné civilizace. Odborníci srovnávají obě kultury a nalézají podobné úkazy které mají předpovídat konec současného západního světa.
Historici vypráví o nezvládnutí nájezdu barbarů a tak se to učí i ve školách jako stěhování národů. Po přečtení Wikipedie jsem zjistil že oni ti barbaři dokonce vládli celé původní říši jako césarové. Neboli římský lid si zvolil barbara aby jim císařoval a zachránil je od jiných barbarů.
Egyptolog Bárta z Univerzity Karlovy tvrdí že za pádem minulých civilizací stála přílišná byrokracie. Když bych uvažoval o starověkém Egyptu tak tam přece došlo (mimojiné) k dobytí říše Alexandrem Velikým. A Ptolemajovci, následovníci slavného Makedonce a pokračovatelé egyptských dynastií, se sklonili před Římem.
Každopádně vůdcové a senátoři v Římě nezvládli změny v okolí a uvnitř říše a tím se ukončila jedna etapa historie. Dědictví římského práva si neseme v současném světě dodnes.
Hlavním hrdinům se podaří ukradnout Caesarův vavřínový věnec. Z jejich pohledu se to asi dá považovat za hepyend ale já si to nemyslím. Dostojevski ve svém veledíle Zločin a trest pojednává o lichvářce která oškubává dlužníky a hrdina knihy, její dlužník, jí zabije. Což je nesprávné i když vezmeme v potaz jaká potvora to byla. Takhle jenom jeden netvor vystřídal jiného netvora.
Celkově tedy komiks vyznívá vtipně a hezky pečlivě nakreslený. Množství legrace by přebilo těch pár chybiček, kdyby se tam neděla jedna nepřístojnost.
Hodnocení komiksu: 30 %
Zdroje:
Wikipedie, Bichle: Zločin a trest z videacesky.cz, Rozhovory s egyptologem Bártou, Časopis Živá historie, Časopis History revue
Upozornění: Recenze byla mírně zkrácena
Dodatel pod čarou: Tuto recenzi jsem napsal kvůli tomu že redaktor Basil Karlo vylákal bez mého svolení tento komiks od nakladatelství a po výzvě aby to všechno vrátil tak neučinil. Proto jsem ho z redakce vyhodil.
Upozornění: Tato recenze původně vyšla dne 4/3/2019.
