I když – ty měsíce před byly všelijaké, mé pocity se totiž měnily podle toho, jak se postupně měnila festivalová koncepce, program a účastníci. Úplně na začátku tu byla velkolepá idea širokého, celovíkendového setkání příznivců komiksu (obsahující např. veřejné čtení promítaných komiksů) za účasti všech významných hráčů malého českého komiksového trhu. Mé nadšení bylo vystřídáno mírným rozčarováním, to když jedna vydavatelská figurka za druhou začala padat a odvážná myšlenka se začala scvrkávat. Přesto těch několik zbývajících, kteří nabídku uchopili pevně za pačesy a postarali se, aby festival v maximální možné míře naplnil očekávání, zaslouží dík - na tomto místě nelze nejmenovat především trojici Mot, Aargh a Divus. Mot a Divus byli navíc také spoluorganizátory.
Prostory
Nedá se říci, že prostory Klubu v Jelení jsou pro komiksový festival ideální, soustava různě propojených místnůstek a chodeb, patra, dvou dvorků a několika vchodů se musela promítnout v určité chaotičnosti – vždyť z počátku jsem tu bloudil i já. Nakonec se ale bludiště poddalo a po pár hodinách začalo působit dokonce mile. Na druhou stranu, rozpočet asi nic jiného nedovolil. Co však chudáci lidi?
Propagace
Byla pojata poměrně široce, tzn. objevily se informace na komiksových webech, v programových kulturních přehledech, byla rozeslána pohlednice s programem akce. Škoda, že inzerát nevyšel i v calibráckém časopise Comics…
Medializace
Kolem klubu zakroužily všechny tři celostátní televize, nejvíce se mu věnovala veřejnoprávní ČT. . Krátká reportáž se objevila dokonce v hlavním sobotním večerním zpravodajském pořadu Události, ale nejvíce povyku ztropilo vystoupení organizátorů v pátečním Dobrém jitru, na které reagovalo Calibre odmítavou tiskovou zprávou (zde v plném znění: Vážení čtenáři, pokud jste sledovali dnes, t.j. 24. 8. Dobré ráno na ČT1, či jeho reprísu na ČT2, mohl ve Vás vzniknout mylný dojem, že naše nakladatelství se zúčastní 1. Festivalu comicsu v Jelení. Záběry použité na dokreslení rozhovoru byly archivní, použité z neupotřebeného materiálu z pořadu 21 (knihami listoval p. Křížek). Žádný zástupce našeho nakladatelství se této akce nezúčastňuje a ani se nepodílíme na její organizaci. Po shlédnutí této "upoutávky" se nás řada z Vás na to ptala. Proto ještě jednou opakuji, že se nakladatelství Calibre od této akce v celé šíři distancuje.). Je otázkou, jak by to dopadlo, pokud by se Calibre nakonec zúčastnilo…
Organizace
Organizátoři se snažili seč mohli, leč drobných chybek se nevyvarovali. Kromě již několikrát zpochybňovaného prázdninového termínu mně osobně nejvíce vadila smečka psů, divoce se prohánějících po celém areálu – zvířata mám rád, ale na takovou akci podle mne nepatří. Pár technických problémů spjatých s projekcí chápu, hlavně, že všechno se nakonec vyspravilo a Bilalův Bunkr se odpromítal.
Lidé
Jací a kolik jich přišlo během jednoho a půl dne do Jelení? Jejich počet odhaduji při páteční vernisáži zhruba na 150 (za 5 hodin), stejné množství jich zavítalo v sobotu (za 12 hodin). Celkem tedy asi 250 lidí (mnozí se ale objevili po oba dny) – škoda, že jich nebylo víc. Jaký byl poměr mezi návštěvníky (prostým lidem z ulice) a účastníky či lidmi z branže (tím myslím autory, kreslíře, vydavatele apod.)? Řekl bych tak 3:2. A tady bych viděl kámen úrazu, Pokud se akce tohoto typu propagují a medializují, musí pomáhat v úkolu přesvědčit širokou veřejnost, že komiks existuje a stojí za to ho akceptovat jako svébytný umělecký žánr. Pak ale všechny složky festivalu, od organizace přes výstavy a třeba navigační systém až po WC a bar, zkrátka celé prostředí, musí obyčejného člověka přesvědčit o tom, že komiks za jeho přízeň stojí a není to jen zábava pro vyvolenou sektu. Festival nesmí být jen setkáním profíků, kteří si budou navzájem lebedit a mazat si med kolem pusy jak je vše fajn a přitom těch pár desítek návštěvníků odejde znechuceno pornografií a psími výkaly!!!
Výstavy
Byly jádrem a hlavním magnetem festivalu. Bezkonkurenčně nejlepší věci skrýval pokojík připravený ve spolupráci Motu a Aarghu. Na jeho stěnách se pohupovaly práce nastupující české komiksové generace, troufám si říct to nejlepší, co český komiks už nyní nabízí – natož pak za pár let. Zvláště „velká čtyřka“ Grus, Jerie, Kučerovský a Wladimir 518 ukázala na předvedených pracích velký kus zvládnutého řemesla a navíc odvahu dravě a hravě experimentovat. O hodně méně nabídli autoři stmelení pod křídly všudepřítomného Divusu, z nichž mne zaujal v podstatě jenom Kakalík se svou Planetou hlav a Star Wars. A také Petr Pavlán, jehož nicneříkající archy Planeta Inspiro bylo možné najít téměř všude – asi nový divusácký favorit. Polemiku a otazníky vyvolala výstavka slovinského fanzinu Stripburger, a to především kvůli několika hodně otevřeným, možná šokujícím, možná pornografickým undergroundovým kresbám. Což by mi nevadilo tolik jako to, že většina z nich měla ke komiksu hodně daleko. Navíc to nebyly ani originály a tak jako zajímavější se mi jevily spíše vzorky několika čísel fanzinu. Holandskou galerii MAMA taktně vynechám, jelikož to podle mě více než komiks byla jakási umělecká avantgarda. A pak mi zbývá už jen zmínit se o amerických hostujících autorech, z nichž jsem zaregistroval jména Frank a Yummy four. A to je vlastně všechno.
Projekce
Tvořila podstatnou část programu obou dnů a příjemně jej osvěžila, i když o spojitosti některých kousků s komiksem by se dalo s úspěchem pochybovat. K dispozici byly dva stany, malý a velký, a mezi to nejzajímavější patřily filmy Bunkr Palác Hotel Enki Bilala (hrané drama z roku 1989 inspirované nikopolskou trilogií – více časopis Aargh č.2), Divoká planeta Rolanda Topora (animovaná francouzsko – česká sci-fi z roku 1973 oceněná i na festivalu v Cannes), Byl jednou jeden… (šestice animovaných parafrází klasických pohádek z roku 1995, za zmínku stojí Moebiova Šípková Růženka) a Velký Kýchač Noro Držiaka (český dobrodružný loutkový film z roku 2001).
Burza
Proběhla pod patronací našeho webu, příliš velký ohlas neměla (opravdu nesháníte nebo nechcete prodat žádný komiks??) a tak největší zájem budila ukázková alba z mé soukromé sbírky. Místnost se však rychle naplnila zajímavými lidmi (Schonberg, Říha, Tučapský, Krejčí, Zavadil, Prokůpek, Kučerovský, Jerie, Grus, Wladimir 518), jejichž setkání se změnilo v posezení s debatou na téma - komiks.
Ta burza však rozhodně není zas tak špatný nápad - stála by určitě za zopakování a v nejbližší době se proto k myšlence její organizace znova vrátím.
Vydavatelé
Exclusivní místo kousek od vchodu zabralo vydavatelství Divus, nabízející pochopitelně mnohem více než jen svou komiksovou produkci. Na dvorku pak rozložil stolky Mot, prodávající ještě poslední číslo fanzinu Aargh a Ovocňáka Aude Brunel a hned vedle knihkupectví z Čáslavské.
Co chybělo
Určitě katalog – vystavených prací bylo dost a sloužil by jako milá vzpomínka i studijní materiál. Na druhou stranu chápu, že organizátorské finanční prostředky byly omezené a jeho cena by se asi vyšplhala hodně vysoko.Co říci závěrem? Akce představila hodně dobře český komiks, nikoliv však komiks v Česku – ukázala jen jednu z jeho mnoha tváří.
Anketa
Napište nám svůj názor na téma festival Jelení nebo odpovědi na následující otázky:
1/ Co si myslíte o festivalech? Jsou potřeba? Kdo je má organizovat – nezávislé subjekty nebo vydavatelé?
2/ Pokud jste se byli v Jelení podívat, jak se vám festival líbil?
3/ Pokud jste nepřišli, tak proč?
4/ Jste pro druhý ročník?
5/ Co by nemělo příště chybět, jaká by měla být jeho forma?
Fotogalerie z festivalu:
. . . . .
. . . . .
Prostory
Nedá se říci, že prostory Klubu v Jelení jsou pro komiksový festival ideální, soustava různě propojených místnůstek a chodeb, patra, dvou dvorků a několika vchodů se musela promítnout v určité chaotičnosti – vždyť z počátku jsem tu bloudil i já. Nakonec se ale bludiště poddalo a po pár hodinách začalo působit dokonce mile. Na druhou stranu, rozpočet asi nic jiného nedovolil. Co však chudáci lidi?
Propagace
Byla pojata poměrně široce, tzn. objevily se informace na komiksových webech, v programových kulturních přehledech, byla rozeslána pohlednice s programem akce. Škoda, že inzerát nevyšel i v calibráckém časopise Comics…
Medializace
Kolem klubu zakroužily všechny tři celostátní televize, nejvíce se mu věnovala veřejnoprávní ČT. . Krátká reportáž se objevila dokonce v hlavním sobotním večerním zpravodajském pořadu Události, ale nejvíce povyku ztropilo vystoupení organizátorů v pátečním Dobrém jitru, na které reagovalo Calibre odmítavou tiskovou zprávou (zde v plném znění: Vážení čtenáři, pokud jste sledovali dnes, t.j. 24. 8. Dobré ráno na ČT1, či jeho reprísu na ČT2, mohl ve Vás vzniknout mylný dojem, že naše nakladatelství se zúčastní 1. Festivalu comicsu v Jelení. Záběry použité na dokreslení rozhovoru byly archivní, použité z neupotřebeného materiálu z pořadu 21 (knihami listoval p. Křížek). Žádný zástupce našeho nakladatelství se této akce nezúčastňuje a ani se nepodílíme na její organizaci. Po shlédnutí této "upoutávky" se nás řada z Vás na to ptala. Proto ještě jednou opakuji, že se nakladatelství Calibre od této akce v celé šíři distancuje.). Je otázkou, jak by to dopadlo, pokud by se Calibre nakonec zúčastnilo…
Organizace
Organizátoři se snažili seč mohli, leč drobných chybek se nevyvarovali. Kromě již několikrát zpochybňovaného prázdninového termínu mně osobně nejvíce vadila smečka psů, divoce se prohánějících po celém areálu – zvířata mám rád, ale na takovou akci podle mne nepatří. Pár technických problémů spjatých s projekcí chápu, hlavně, že všechno se nakonec vyspravilo a Bilalův Bunkr se odpromítal.
Lidé
Jací a kolik jich přišlo během jednoho a půl dne do Jelení? Jejich počet odhaduji při páteční vernisáži zhruba na 150 (za 5 hodin), stejné množství jich zavítalo v sobotu (za 12 hodin). Celkem tedy asi 250 lidí (mnozí se ale objevili po oba dny) – škoda, že jich nebylo víc. Jaký byl poměr mezi návštěvníky (prostým lidem z ulice) a účastníky či lidmi z branže (tím myslím autory, kreslíře, vydavatele apod.)? Řekl bych tak 3:2. A tady bych viděl kámen úrazu, Pokud se akce tohoto typu propagují a medializují, musí pomáhat v úkolu přesvědčit širokou veřejnost, že komiks existuje a stojí za to ho akceptovat jako svébytný umělecký žánr. Pak ale všechny složky festivalu, od organizace přes výstavy a třeba navigační systém až po WC a bar, zkrátka celé prostředí, musí obyčejného člověka přesvědčit o tom, že komiks za jeho přízeň stojí a není to jen zábava pro vyvolenou sektu. Festival nesmí být jen setkáním profíků, kteří si budou navzájem lebedit a mazat si med kolem pusy jak je vše fajn a přitom těch pár desítek návštěvníků odejde znechuceno pornografií a psími výkaly!!!
Výstavy
Byly jádrem a hlavním magnetem festivalu. Bezkonkurenčně nejlepší věci skrýval pokojík připravený ve spolupráci Motu a Aarghu. Na jeho stěnách se pohupovaly práce nastupující české komiksové generace, troufám si říct to nejlepší, co český komiks už nyní nabízí – natož pak za pár let. Zvláště „velká čtyřka“ Grus, Jerie, Kučerovský a Wladimir 518 ukázala na předvedených pracích velký kus zvládnutého řemesla a navíc odvahu dravě a hravě experimentovat. O hodně méně nabídli autoři stmelení pod křídly všudepřítomného Divusu, z nichž mne zaujal v podstatě jenom Kakalík se svou Planetou hlav a Star Wars. A také Petr Pavlán, jehož nicneříkající archy Planeta Inspiro bylo možné najít téměř všude – asi nový divusácký favorit. Polemiku a otazníky vyvolala výstavka slovinského fanzinu Stripburger, a to především kvůli několika hodně otevřeným, možná šokujícím, možná pornografickým undergroundovým kresbám. Což by mi nevadilo tolik jako to, že většina z nich měla ke komiksu hodně daleko. Navíc to nebyly ani originály a tak jako zajímavější se mi jevily spíše vzorky několika čísel fanzinu. Holandskou galerii MAMA taktně vynechám, jelikož to podle mě více než komiks byla jakási umělecká avantgarda. A pak mi zbývá už jen zmínit se o amerických hostujících autorech, z nichž jsem zaregistroval jména Frank a Yummy four. A to je vlastně všechno.
Projekce
Tvořila podstatnou část programu obou dnů a příjemně jej osvěžila, i když o spojitosti některých kousků s komiksem by se dalo s úspěchem pochybovat. K dispozici byly dva stany, malý a velký, a mezi to nejzajímavější patřily filmy Bunkr Palác Hotel Enki Bilala (hrané drama z roku 1989 inspirované nikopolskou trilogií – více časopis Aargh č.2), Divoká planeta Rolanda Topora (animovaná francouzsko – česká sci-fi z roku 1973 oceněná i na festivalu v Cannes), Byl jednou jeden… (šestice animovaných parafrází klasických pohádek z roku 1995, za zmínku stojí Moebiova Šípková Růženka) a Velký Kýchač Noro Držiaka (český dobrodružný loutkový film z roku 2001).
Burza
Proběhla pod patronací našeho webu, příliš velký ohlas neměla (opravdu nesháníte nebo nechcete prodat žádný komiks??) a tak největší zájem budila ukázková alba z mé soukromé sbírky. Místnost se však rychle naplnila zajímavými lidmi (Schonberg, Říha, Tučapský, Krejčí, Zavadil, Prokůpek, Kučerovský, Jerie, Grus, Wladimir 518), jejichž setkání se změnilo v posezení s debatou na téma - komiks.
Ta burza však rozhodně není zas tak špatný nápad - stála by určitě za zopakování a v nejbližší době se proto k myšlence její organizace znova vrátím.
Vydavatelé
Exclusivní místo kousek od vchodu zabralo vydavatelství Divus, nabízející pochopitelně mnohem více než jen svou komiksovou produkci. Na dvorku pak rozložil stolky Mot, prodávající ještě poslední číslo fanzinu Aargh a Ovocňáka Aude Brunel a hned vedle knihkupectví z Čáslavské.
Co chybělo
Určitě katalog – vystavených prací bylo dost a sloužil by jako milá vzpomínka i studijní materiál. Na druhou stranu chápu, že organizátorské finanční prostředky byly omezené a jeho cena by se asi vyšplhala hodně vysoko.Co říci závěrem? Akce představila hodně dobře český komiks, nikoliv však komiks v Česku – ukázala jen jednu z jeho mnoha tváří.
Anketa
Napište nám svůj názor na téma festival Jelení nebo odpovědi na následující otázky:
1/ Co si myslíte o festivalech? Jsou potřeba? Kdo je má organizovat – nezávislé subjekty nebo vydavatelé?
2/ Pokud jste se byli v Jelení podívat, jak se vám festival líbil?
3/ Pokud jste nepřišli, tak proč?
4/ Jste pro druhý ročník?
5/ Co by nemělo příště chybět, jaká by měla být jeho forma?
Fotogalerie z festivalu:
. . . . .
. . . . .
