. Hugo Pratt uveřejňuje v roce 1967 první ze série dobrodružství světoběžníka Corto Maltese (Malťan Corto), která bývají označována za comicsový román a přirovnávána k prózám Josepha Conrada či R. L. Stevensona. Patří k formálně i obsahově výjimečným, dodnes nepřekonaným dílům.
. I vývoj comicsu v USA se dal, stejně jako celá kultura, do pohybu. Studentské revolty, masové protesty proti válce ve Vietnamu, kritika establishmentu..., to vše se objevuje i v comixu, který kritizuje způsob života a útočí proti všem dosavadním hodnotám - zejména Robert Crumb, autor seriálu Fritz the Cat (Kocour Fritz) a kreslíři kolem časopisu Zap.
V sedmdesátých letech pak došlo k definitivnímu rozbití stereotypu přístupu ke comicsu, a tak se opět začala hledat a zpracovávat nová témata. Zpracovávána byla i díla Marxe, Einsteina a Freuda, Bible, Korán (za což si jistý alžírský kreslíř vysloužil vyhlášení fattwy na svou osobu)… V roce 1976 vyšel v italském levicovém nakladatelství Edizioni Ottaviano v rámci edice Comics a politika comics o 149 stranách nazvaný Lenin a revoluce, později následoval i Komunistický manifest (autora Ro Mancenara).
. Další novou formu dostal comics na přelomu 70. a 80. let i v USA, kdy se punkový přístup pod heslem "udělej si sám" slil do nové vlny nezávislých tvůrců a vydavatelů (dobrým příkladem je epos Cerebus autora Dava Sima z roku 1978). Svět comicsu tak byl obohacen černobílými tituly s nízkým nákladem, které byly dodávány přímo do specializovaných obchodů namísto do tradiční sítě trafik a obchodních domů. Nezávislí vydavatelé zároveň přitahovali mladé talenty, protože jim umožnili ponechat si práva na comicsové postavy jimi vlastnoručně vytvořené. Velcí vydavatelé Marvel a DC reagovali zavedením početných "sběratelských vydání", určených pro skalní fanoušky a spekulanty, což poškodilo mnoho menších vydavatelů.
Comics byl objeven jako ideální okrajové médium pro existenciální bloudění. Všichni tito noví autoři byli do té či oné míry amatéry a samouky, které přitahovala otevřená forma umění comicsu, pružný vztah mezi jazykem a obrazem a široká škála zobrazovacích postupů, od tvrdého realismu až po modernistickou abstrakci.
. . Sborník Raw, se kterým přišli Art Spiegelman a jeho žena Francoise Moulyová, představil Americe umělečtější evropský styl autorů jako Bruno Richard, Pascal Doury a Joost Swarte. Američtí autoři, kteří uvízli v prostoru mezi undergroundovými comicsy a komerčním uměním, dostali na stránkách Spiegelmanova graficky precizního sborníku svůj prostor také. (Panter, Swarte a jejich kolega ze stránek Raw Kim Deitch později následovali Moulyovou, když v roce 1992 nastoupila v nové redakci týdeníku New Yorker pod vedením Tiny Brownové.) Spiegelman je také autorem "dokumentárního" comicsu Maus o holocaustu, který vyšel roku 1986 a byl oceněn mimo jiné Pulitzerovou cenou či Cavior Award udělovanou nejlepšímu židovskému románu (!).
Text je součástí bakalářské práce Charakteristika comicsu z hlediska žurnalistiky Martina Foreta; Katedra žurnalistiky Filosofické fakulty Univerzity Palackého, Olomouc 2002/2003.
