Neznamená to však, že je to kniha plytká a že má nízkou literární hodnotu či kvalitu – jak o comixech nebo např. počítačových hrách lidé těchto medií neznalí bez ostychu hovoří. Naopak, dílo jež jako jediné předkládá problematiku holocaustu (ano, holocaustu a nechci slyšet, že žádný holocaust nebyl, byl, děti, byl a dokonce holocaust s velkým krvavým tragickým „H !“ - pozn. pro DIE faschoss!!, Fkid) podobou comixu je do jisté míry převratné.
. Ještě nikdo se před panem Artem Spiegelmanem neodvážil k cestě tímto temným tunelem, do něhož nevkročil jen tak někdo. Vytvořil tak kreslenou formu tunelu plného vařené krve a spálených lidských duší, pokořených, vláčených a dotažených až na samý kraj lidské důstojnosti. A právě o tom je tato kniha. Je výpovědí o velmi smutné kapitole jedné ještě smutnější války a to té světové, která byla v pořadí již druhá!!! Svůj meč k odsouzení autor namířil nesmlouvavě na nacisty a zvěrstva v koncentračních táborech na jedné straně a na té druhé, stejně orezlé straně mince, na pevně zakořeněné nedonošené psychické strasti, které si jeho otec „odnesl“ ze svého výletu v Osvětimi a Birkenau (Osvětim II). Právě Vladkovy (otec autora) zážitky jsou námětem knihy, ale zároveň zlem, které ztěžuje vztah otce a syna.
Fakt, že sám autor není jen tvůrcem textu, ale i celého comixu dodává dílu na autenticitě, protože z každého listu přímo bytostně cítíte onu duševní onanii, kterou pan Spiegelman ať už mladší nebo starší prožíval… na obou stranách barikády této temné části našich dějin.
. Pokud některým z vás přišly některé moje obraty nevhodné či nepřístojné, pak vězte, že jsem je volil zcela záměrně a jistou dávkou ironie chtěl naznačit, v jaké atmosféře se zhruba čtenář při čtení této knihy octne.
Ti, kdo četli první díl (jsou vůbec tací?… ano ti všichni tři) se na ten druhý nemohli dočkat a těm, co ho nečetli, mohu ten druhý jen doporučit. Slibuji, že trvanlivost této knihy je kosmicky dlouhá v případě, že připouštíte existenci koncentračních táborů, ať už těch sovětských anebo nacistických – situace tam byla prakticky stejná. Ty Stalinovy byly v podstatě jenom průkopnické. Jak se totiž zdá, existenci těchto převýchovných táborů bere jako fakt čím dál tím méně lidí, ale to už je trochu jiná pohádka….
. Ještě nikdo se před panem Artem Spiegelmanem neodvážil k cestě tímto temným tunelem, do něhož nevkročil jen tak někdo. Vytvořil tak kreslenou formu tunelu plného vařené krve a spálených lidských duší, pokořených, vláčených a dotažených až na samý kraj lidské důstojnosti. A právě o tom je tato kniha. Je výpovědí o velmi smutné kapitole jedné ještě smutnější války a to té světové, která byla v pořadí již druhá!!! Svůj meč k odsouzení autor namířil nesmlouvavě na nacisty a zvěrstva v koncentračních táborech na jedné straně a na té druhé, stejně orezlé straně mince, na pevně zakořeněné nedonošené psychické strasti, které si jeho otec „odnesl“ ze svého výletu v Osvětimi a Birkenau (Osvětim II). Právě Vladkovy (otec autora) zážitky jsou námětem knihy, ale zároveň zlem, které ztěžuje vztah otce a syna.
Fakt, že sám autor není jen tvůrcem textu, ale i celého comixu dodává dílu na autenticitě, protože z každého listu přímo bytostně cítíte onu duševní onanii, kterou pan Spiegelman ať už mladší nebo starší prožíval… na obou stranách barikády této temné části našich dějin.
. Pokud některým z vás přišly některé moje obraty nevhodné či nepřístojné, pak vězte, že jsem je volil zcela záměrně a jistou dávkou ironie chtěl naznačit, v jaké atmosféře se zhruba čtenář při čtení této knihy octne.
Ti, kdo četli první díl (jsou vůbec tací?… ano ti všichni tři) se na ten druhý nemohli dočkat a těm, co ho nečetli, mohu ten druhý jen doporučit. Slibuji, že trvanlivost této knihy je kosmicky dlouhá v případě, že připouštíte existenci koncentračních táborů, ať už těch sovětských anebo nacistických – situace tam byla prakticky stejná. Ty Stalinovy byly v podstatě jenom průkopnické. Jak se totiž zdá, existenci těchto převýchovných táborů bere jako fakt čím dál tím méně lidí, ale to už je trochu jiná pohádka….
