církevní papaláš: Existují dva druhy králů, hňupe! První, jako ikonoklasti, církvi berou... A druzí, jako Pipin, nám dávají dárky! K čemu je nám ten první druh králů?
hňup: To nevím! K čemu?
církevní papaláš: Ehm... slyšel jsi někdy o rétorické otázce, hňupe?
hňup: Myslím, že ne... Uveďte mi příklad!
církevní papaláš: To jsi takový idiot?
hňup: Díky, pane!
Varování: historie způsobuje závislost!
. Z výše uvedené ukázky je jasné, že vzdělávání často není sranda, nýbrž řehole. Podobně komiks nemusí být jen běžnou zábavou pro komiksáře, ale třeba vzdělávacím dárkem od pánů rodičů pro synka, který by měl v dějepise trochu přidat. Při pohledu na záplavu dějepisných knih si může nezbedný junior obdarovaný Komiksovou historií světa ještě gratulovat. Navíc uvedený komiks dokáže zaujmout i hlavu rodiny - podobně jako třeba železniční modely, autodráhy a jiné věci, občas mylně považované za dětské dárky. Komiksová historie způsobuje stejnou závislost - u maket vláčků si taky brzo nevystačíte s jednou zastávkou a dvěma vagónky. Řečeno bondovsky: jeden díl historie světa nestačí. Člověk chce vědět, jak bude story pokračovat, přestože (nebo paradoxně protože?) průměrný čtenář samozřejmě tuší, co se v daném díle alespoň rámcově stane.
Podle prvního a posledního letopočtu uvedeného v knize lze rozpětí třetího svazku ohraničit lety 395 našeho letopočtu až rokem 1492. Takže: jak se autor na tři sta stránkách porval s událostmi jedenácti staletí?
Stará kvalita v novém komiksovém kabátu
. Největší změna oproti předchozím dílům je patrná už na první pohled - změnil se vzhled obálky. Obě předchozí knihy zdobil barevný pás, na kterém stručně defilovaly výjevy charakteristické pro daný svazek. Třetímu dílu dominuje jeden velký obrázek, zachycující úprk samotného autora před davem lidí různých ras a kultur z minulosti. Krotkou image "zábavné učebnice" jednoduše nahradila obálka preferující komiksovou akčnost díla. Obě ztvárnění mají své opodstatnění, agresivnější vzhled trojky navíc s větší jistotou zaujme oko návštěvníka knihkupectví. To však nemění nic na tom, že podstatný zásah do jednou definovaného vzhledu knižní série považuji za mínus.
Listování třetím dílem jinak nepřináší žádné další vybočení ze zavedených výtvarných prostředků. Padesátistránkovým oddílům tradičně předchází komiksová předmluva s autorem v hlavní roli. Larry Gonick se - jako impulzivní figurka obdařená temperamentem primáše maďarské cimbálovky, einsteinovsky neposednými vlasy a mohutným knírem - nebrání vrhat přímo do víru historického dění. Jednou mu vjede asijský kočovník na koni rovnou do pracovny, o pár stránek dál si Gonick odskočí do Číny pozeptat rolníků na dopady císařské pozemkové reformy, ba neváhá přijmout zmiňovanou roli hňupa při rozhovoru s katolickým klérem. Vedle komiksových předmluv valná většina kapitol začíná i okomentovanou mapou oblasti, kde se bude následující porce historických událostí odehrávat - a pak už se jde na věc.
Holomajzny a práva zvířat
. Co si budeme povídat, lidské dějiny se v nejhrubších obrysech příliš nemění, ať už Larry Gonick vypravuje o starověku nebo události přechází ve středověk a renesanci. "Hezky" to dokumentuje četnost všelijakých ozbrojených konfliktů - v případě recenzovaného dílu je zmínka o pořádném masakru už na straně čtyři. Kde druhá kniha zmiňuje zahájení jakési bitvy tím, že si vojáci asijského krále sami usekali hlavy, tam trojka kontruje činem byzantského císaře, který nechal patnácti tisícům bulharských zajatců vyloupat oči. Další kruťárny slibuje expanze blízkovýchodních říší, vikingské výpady, série křížových výprav, nebo Čingischánovy výboje. Outlocitné povahy, které pojaly nerozumný nápad studovat historii, snad potěší informace ze strany 137, že při práci na tomto komiksu nebylo zabito ani zraněno žádné zvíře. (S podobným upozorněním jste se ostatně mohli setkat už u komiksu Gon). Pasáže o vzniku Muhammadova učení mi zas připomněly nepovedený Islám z polokomiksové edice nakladatelství Portál. Dlužno dodat, že Gonick dokázal přiblížit osudy Alláhových služebníků podstatně přitažlivějším způsobem. Došlo i na informace o katarech (třebaže jim protentokrát nebude na stopě inkvizitor Eymerik), i na historické výlety do afrických říší, Indie, Číny nebo Japonska.
Sféry komiksového vlivu
Našinci chybí jen sebenepatrnější zmínka o Češích - mistr Jan Hus nebo císař Karel IV. nedostali v Gonickově díle ani ten nejmenší štěk, a i bitva u Kresčaku se obešla bez zmínky o smrti našeho krále Jana Lucemburského. Co se dá dělat, na naší historii si obrázkožrouti musí nalistovat dnes už kultovní Obrázky z českých dějin a pověstí nebo novější a neméně dobré Dějiny udatného českého národa od Lucie Seifertové. Larry Gonick ale bez problémů obhospodaří zbytek zeměkoule, na to vemte jed! Třetí pokračování Komiksové historie světa otvírá věnování všem skeptikům, kteří kdy žili. I já jsem k nim patřil. Teď už ale věřím, že neúnavný Američan má na to dotvořit své dílo až do naší současnosti. Vy o tom stále ještě pochybujete?
hňup: To nevím! K čemu?
církevní papaláš: Ehm... slyšel jsi někdy o rétorické otázce, hňupe?
hňup: Myslím, že ne... Uveďte mi příklad!
církevní papaláš: To jsi takový idiot?
hňup: Díky, pane!
Varování: historie způsobuje závislost!
. Z výše uvedené ukázky je jasné, že vzdělávání často není sranda, nýbrž řehole. Podobně komiks nemusí být jen běžnou zábavou pro komiksáře, ale třeba vzdělávacím dárkem od pánů rodičů pro synka, který by měl v dějepise trochu přidat. Při pohledu na záplavu dějepisných knih si může nezbedný junior obdarovaný Komiksovou historií světa ještě gratulovat. Navíc uvedený komiks dokáže zaujmout i hlavu rodiny - podobně jako třeba železniční modely, autodráhy a jiné věci, občas mylně považované za dětské dárky. Komiksová historie způsobuje stejnou závislost - u maket vláčků si taky brzo nevystačíte s jednou zastávkou a dvěma vagónky. Řečeno bondovsky: jeden díl historie světa nestačí. Člověk chce vědět, jak bude story pokračovat, přestože (nebo paradoxně protože?) průměrný čtenář samozřejmě tuší, co se v daném díle alespoň rámcově stane.
Podle prvního a posledního letopočtu uvedeného v knize lze rozpětí třetího svazku ohraničit lety 395 našeho letopočtu až rokem 1492. Takže: jak se autor na tři sta stránkách porval s událostmi jedenácti staletí?
Stará kvalita v novém komiksovém kabátu
. Největší změna oproti předchozím dílům je patrná už na první pohled - změnil se vzhled obálky. Obě předchozí knihy zdobil barevný pás, na kterém stručně defilovaly výjevy charakteristické pro daný svazek. Třetímu dílu dominuje jeden velký obrázek, zachycující úprk samotného autora před davem lidí různých ras a kultur z minulosti. Krotkou image "zábavné učebnice" jednoduše nahradila obálka preferující komiksovou akčnost díla. Obě ztvárnění mají své opodstatnění, agresivnější vzhled trojky navíc s větší jistotou zaujme oko návštěvníka knihkupectví. To však nemění nic na tom, že podstatný zásah do jednou definovaného vzhledu knižní série považuji za mínus.
Listování třetím dílem jinak nepřináší žádné další vybočení ze zavedených výtvarných prostředků. Padesátistránkovým oddílům tradičně předchází komiksová předmluva s autorem v hlavní roli. Larry Gonick se - jako impulzivní figurka obdařená temperamentem primáše maďarské cimbálovky, einsteinovsky neposednými vlasy a mohutným knírem - nebrání vrhat přímo do víru historického dění. Jednou mu vjede asijský kočovník na koni rovnou do pracovny, o pár stránek dál si Gonick odskočí do Číny pozeptat rolníků na dopady císařské pozemkové reformy, ba neváhá přijmout zmiňovanou roli hňupa při rozhovoru s katolickým klérem. Vedle komiksových předmluv valná většina kapitol začíná i okomentovanou mapou oblasti, kde se bude následující porce historických událostí odehrávat - a pak už se jde na věc.
Holomajzny a práva zvířat
. Co si budeme povídat, lidské dějiny se v nejhrubších obrysech příliš nemění, ať už Larry Gonick vypravuje o starověku nebo události přechází ve středověk a renesanci. "Hezky" to dokumentuje četnost všelijakých ozbrojených konfliktů - v případě recenzovaného dílu je zmínka o pořádném masakru už na straně čtyři. Kde druhá kniha zmiňuje zahájení jakési bitvy tím, že si vojáci asijského krále sami usekali hlavy, tam trojka kontruje činem byzantského císaře, který nechal patnácti tisícům bulharských zajatců vyloupat oči. Další kruťárny slibuje expanze blízkovýchodních říší, vikingské výpady, série křížových výprav, nebo Čingischánovy výboje. Outlocitné povahy, které pojaly nerozumný nápad studovat historii, snad potěší informace ze strany 137, že při práci na tomto komiksu nebylo zabito ani zraněno žádné zvíře. (S podobným upozorněním jste se ostatně mohli setkat už u komiksu Gon). Pasáže o vzniku Muhammadova učení mi zas připomněly nepovedený Islám z polokomiksové edice nakladatelství Portál. Dlužno dodat, že Gonick dokázal přiblížit osudy Alláhových služebníků podstatně přitažlivějším způsobem. Došlo i na informace o katarech (třebaže jim protentokrát nebude na stopě inkvizitor Eymerik), i na historické výlety do afrických říší, Indie, Číny nebo Japonska.
Sféry komiksového vlivu
Našinci chybí jen sebenepatrnější zmínka o Češích - mistr Jan Hus nebo císař Karel IV. nedostali v Gonickově díle ani ten nejmenší štěk, a i bitva u Kresčaku se obešla bez zmínky o smrti našeho krále Jana Lucemburského. Co se dá dělat, na naší historii si obrázkožrouti musí nalistovat dnes už kultovní Obrázky z českých dějin a pověstí nebo novější a neméně dobré Dějiny udatného českého národa od Lucie Seifertové. Larry Gonick ale bez problémů obhospodaří zbytek zeměkoule, na to vemte jed! Třetí pokračování Komiksové historie světa otvírá věnování všem skeptikům, kteří kdy žili. I já jsem k nim patřil. Teď už ale věřím, že neúnavný Američan má na to dotvořit své dílo až do naší současnosti. Vy o tom stále ještě pochybujete?
