Jméno komiksu v překladu znamená milý nebo drahý a odpovídá jinak těžce popsatelnému vztahu dvou hlavních postav. Chvíli jsem váhal, kam tohle dílo zařadit. Je navrstvené z tolika rovin, že jejich spojení nejde přesně zaškatulkovat. Nejlákavějším tahounem je na celém tomhle kousku výtvarné zpracování, prostě čistokrevný arabský hřebec cválající tisíc a jednu noc. Cizokrajnost orientálních vzorců bude mít pro nás evropany asi vždycky jakousi uhrančivost. Po prvním nahlédnutí prostě nejde jen tak knížku zase zavřít. Nejvýstižnějším označením by bylo grafický román. Na neuvěřitelných 672 stránkách je vyobrazen příběh přenádherné dívky Dodoly, která se dostane do rukou otrokářů a příběh černouška Zama, který se narodí jiné otrokyni. Hlavní hrdinka se jej ujme a i s malým černouškem uteče z otroctví pryč do pouště. V izolaci od okolního světa na opuštěné lodi, která ztroskotala uprostřed písečných dun, vychovává Zama jako svoje vlastní dítě. Je mu matkou, živitelkou i učitelkou. Jejich sen netrvá věčně a svět, který se za jejich zády změnil zcela k nepoznání, je přijde pohltit a rozdělit.
Tenhle flákot syrové arabské kultury má tolik chutí, že nejde přesně říct, co je hlavním poselstvím, kritika konzumní společnosti, absurdita našeho světa, snaha o svůj vlastní výklad víry, rozdílná úloha muže a ženy, variace na pohádky Tisíce a jedné noci, rasismusu nebo smysl života? Je to prostě román, a román je o životě se vším, co k němu patří. I přes rozporuplnou zahraniční kritiku si nemyslím, že bylo cílem šokovat, ale spíš ukázat realistické pojetí světa. V pohádkách tisíce a jedné noci měl sultán harém, ale už se mlčí proč měl těch žen tolik. Samozřejmě, že s většinou z nich spal, ale to žánr pohádky neunese. Thompson říká a zobrazuje i věci, o kterých se raději nemluví.Dílo je neuvěřitelně rozsáhlé a propracované. Jako dým z opia se příběh proplétá s výkladem Koránu a pokračuje v rytmu vyprávění Šeherezády, která byla předlohou pro hlavní hrdinku. Celý děj se odehrává ve smyšleném světě, který šroubuje na tradiční kulturu tisíce let historie blízkého východu moderní zvyky západu. V díle se objeví kontrast chudinských čtvrtí s přepychem paláce, primitivní společnost s technokratickou, bezmocnost s absolutistickou vládou.
Téměř 700 stran je již pořádná bichle, a proto si dovedu představit, že by každá z devíti kapitol vyšla zvlášť. Nedá se říct, že by to bylo zrovna čtení na cesty. Fyzicky je to vytištěno a svázáno jako kniha. Čenobílé pojetí a zažloutlé stránky ale nijak neubližují pocitu, že se jedná o unikátní dílo.Kresba je příjemná a ostrá, zcela v zajetí arabských vzorů a ornamentů. Hravost grafického ztvárnění je vidět nejen v kresbě, ale i v narušování a experimentování s okraji a tvary okének. Autor se většinu díla drží prostředí arabského venkova (který tolik evokuje pohádku Tisíce a jedné noci), jen místy, spíše až ke konci, se objeví modernější prvky. Vzhledem k rozsahu díla si jich i tak čtenář užije dosytosti. Tvar písmen funguje i jako další význam jazyka. Autor experimentuje s vizuálním ztvárněním a významovým obsahem znaků arabské abecedy. Jako ústřední motiv slouží severoafrický amulet složený z 9 různých slov. Ke každému se pak vztahuje jedna kapitola grafického románu. Autor často cituje texty arabských básníků, jeden z nich je např. použit pro ztvárnění deště. Naštěstí je na posledních listech knihy překlad a po prvním zhltnutí se má čtenář k čemu vracet, jinak by proudy arabských slov byly jen grafickým doplňkem. Příběh prokládá autor snovým vyprávěním hlavní hrdinky Dodoly, kde se odráží vše, co prožívá.
Dodola je opravdovou arabskou kráskou a i její papírové křivky jsou žhavé jako pouštní slunce. Pokud mají pánové radši blondýnky, tak mají smůlu. Erotika patří k dílu stejně jako naturalistické momenty prošpikované výkladem Koránu. Autor si sice nebere moc servítek s ničím a na rovinu zobrazí vše. Naštěstí ale v sexuálních scénách je ilustrativní tak akorát, provokuje, ale není záměrně vulgární. Z celého díla je cítit s jakou péčí a starostlivostí Craig Thompson Habibi tvořil. I po opakovaném pročítání je co objevovat. Habibi nelze jinak než doporučit minimálně k prolistování v jednom z obchodů, kam BB-art distribuuje své tituly. Buď vás uhrane svýma očima kurtyzánka z pouště anebo hravost tužky autora, ale touhu odnést si komiks dál než k pokladně bude mít většina z vás. Pro další informace doporučuji navštívit stránku, kde je k nalezení fotogalerie o vzniku tohoto díla.
Craig Thomson se narodil v Traverse City ve státe Michigan roku 1975. Svoji kariéru začal u Dark Hose comics. Nejdříve se věnoval reklamě, logům a obalům hraček, zatímco po večerech pracoval na svých projektech. Poté, co prodělal zánět šlach, se už věnoval výhradně vlastní tvorbě. Ve 23 letech mu vychází částečně autobiografický románový komiks Good-bye, Chunky Rice. Thompson je držitelem čtyř cen Harvey, dvou cen Eisner a dvou cen Ignatz. V roce 2007 byl jeho návrh obalu alba Friend and Foe pro kapelu Menomena nominován na cenu Gramy za nejlepší přebal alba. Na grafickém románu Habibi začal pracovat v roce 2004.
