1. stereotyp: Komiks je pouze Čtyřlístek pro malé děti
Realita: Není to pravda. Důkaz: Přečtěte si Šinkla
Nechci vůbec tvrdit, že Čtyřlístek je něco špatného, to nikoliv, také jsem ho čítával. Ale je to čtivo určené pro dětského čtenáře a pro nás ostatní je tu na výběr spousta jiných titulů. Například Šinkl a jeho velká síla z vydavatelství Calibre. Vypráví fantasticko – dobrodružný příběh, odehrávající se ještě před úsvitem dějin. Malému, bezvýznamnému, bojácnému Šinklovi jménem J´on, jenž jako zázrakem přežije ukrutnou bitvu tří Nesmrtelných, se zjevuje Bůh v podobě velkého černého kvádru a posílá jej zastavit nesmyslné válečné běsnění. Dává mu na to pět překryvů sluncí, jinak slibuje svět zničit v ohnivé apokalypse. A navíc ho obdaruje jakousi Velkou silou.
2. stereotyp: Komiks je jen bezduchá, tučná zabijačka.
Realita: Není to pravda. Důkaz: Přečtěte si Šinkla
Znáte-li hlavně krvavé střílečky plné nesmrtelných superhrdinů, jistě berete každý další komiks s očekáváním něčeho podobného. Šinkl vás z tohoto pohledu zklame. Není tady žádný nezničitelný hrdina, ba právě naopak. J´on se přes své velké poslání zdá být pouhou vějičkou osudu a to je právě na celém příběhu to zajímavé: nikdy si nemůžete být jisti, co bude následovat na další stránce. Je to i proto, že brzy odhalíte i podstatu oné Velké síly, která vlastně fyzicky neznamená nic. A tak sledujete jeho napínavou cestu vedoucí k zastavení tří Nesmrtelných, jež v mnoha směrech parafrázuje Bibli, především Nový zákon (12 učedníků, konání zázraků, apod.). Parafráze jsou ovšem často posunuty a ztvárněny hodně překvapujícím způsobem.
3. stereotyp: Komiks nemůže oslovit širší obelixovské publikum
Realita: Není to pravda. Důkaz: Přečtěte si Šinkla
A proč by nemohl? Jen je třeba na něj pohlížet jako na svébytné, komplexní umění. Stejně je respektována například kinematografie. Chodíme na filmy akční, hudební nebo třeba erotické, z nichž každý má svou cílovou skupinu. A zároveň je i spousta jiných, které jsou určeny pro široké publikum. Stejné je to i v komiksu. Právě Šinkl reprezentuje ten směr, jenž míří a oslovuje různorodé spektrum čtenářů: ať již svou srozumitelnou a propracovanou kresbou či dobře sledovatelným dějem, který navíc obsahuje nadčasové, nečekané myšlenky, jasné, humánní poselství a senzační závěr.
4. stereotyp: Černobílý komiks se nevyrovná barevnému ani na třístý pokus
Realita: Není to pravda. Důkaz: Přečtěte si Šinkla
O kresbě Šinkla jsem se již okrajově zmiňoval. Toto album je přímo vzorovým příkladem užití kresby, která děj nezpomaluje, neznepřehledňuje, nýbrž naopak – tlačí ho kupředu a vhodně doplňuje text v bublinách. Také se není co divit, když jejím autorem je špička současného frankofonního komiksu, Polák Grzegorz Rosinski. Ten se proslavil takovými sériemi jako Hans, La Complainte des landes perdues a především fantasy ságou Thorgal, určující po celá 80. a 90. léta směr svého žánru ve Francii. Ilustrací Šinkla však dokázal, že ovládá i černobílou techniku, kterou zároveň povýšil na úroveň barevné.
5. stereotyp: Komiks nemůže přinést vážná témata v zábavném kabátě a Medusině masce
Realita: Není to pravda. Důkaz: Přečtěte si Šinkla
Opravdu – jeho scénáristou totiž není nikdo jiný, než Belgičan Jean Van Hamme (tvůrce slavných klasik jako Thorgal, XIII, Largo Winch nebo poslední Blake a Mortimer). Právě on je známý svojí oblibou vkládat do jinak banálních akčních, kriminálních či fantasy příběhů další, dalo by se říci nestandardní témata a řešení zápletek. V Šinklovi to je myšlenka nadčasové touhy a víry v lepší osud a myšlenka snahy a boje za spravedlivější zítřek. A to je i hlavní idea celého díla: pokud se lidé spojí za určitým cílem a uvěří v možnost uskutečnit své tužby, pak mají Velkou sílu.
6. stereotyp: Francouzský komiks není dobrý – ujde jen Asterix
Realita: Není to pravda. Důkaz: Přečtěte si Šinkla
V Česku je spíše jen málo známý. V posledních letech se synonymem komiksu staly akční story americké provenience typu Spider-Man či Lobo. Avšak na bohatou studnici frankofonní tvorby se jaksi zapomnělo. Z ní pochází právě neporazitelný galský bojovník, ale také Lucky Luke, Tintin, Durango, XIII nebo Donžon a spousty dalších skvělých příběhů a hrdinů. Šinkl pak patří mezi ty nejlepší reprezentanty frankofonní tvorby a dokazuje jak čtenářům tak i vydavatelům, pro něž je její výstavní ukázkou, že je s ní třeba stále počítat.
Závěr?
Není třeba dělat dlouhé závěry. Koneckonců, posoudit, zda-li mám pravdu, musíte sami, a uděláte to jednoduše. Přečtete si Šinkla.
Realita: Není to pravda. Důkaz: Přečtěte si Šinkla
Nechci vůbec tvrdit, že Čtyřlístek je něco špatného, to nikoliv, také jsem ho čítával. Ale je to čtivo určené pro dětského čtenáře a pro nás ostatní je tu na výběr spousta jiných titulů. Například Šinkl a jeho velká síla z vydavatelství Calibre. Vypráví fantasticko – dobrodružný příběh, odehrávající se ještě před úsvitem dějin. Malému, bezvýznamnému, bojácnému Šinklovi jménem J´on, jenž jako zázrakem přežije ukrutnou bitvu tří Nesmrtelných, se zjevuje Bůh v podobě velkého černého kvádru a posílá jej zastavit nesmyslné válečné běsnění. Dává mu na to pět překryvů sluncí, jinak slibuje svět zničit v ohnivé apokalypse. A navíc ho obdaruje jakousi Velkou silou.
2. stereotyp: Komiks je jen bezduchá, tučná zabijačka.
Realita: Není to pravda. Důkaz: Přečtěte si Šinkla
Znáte-li hlavně krvavé střílečky plné nesmrtelných superhrdinů, jistě berete každý další komiks s očekáváním něčeho podobného. Šinkl vás z tohoto pohledu zklame. Není tady žádný nezničitelný hrdina, ba právě naopak. J´on se přes své velké poslání zdá být pouhou vějičkou osudu a to je právě na celém příběhu to zajímavé: nikdy si nemůžete být jisti, co bude následovat na další stránce. Je to i proto, že brzy odhalíte i podstatu oné Velké síly, která vlastně fyzicky neznamená nic. A tak sledujete jeho napínavou cestu vedoucí k zastavení tří Nesmrtelných, jež v mnoha směrech parafrázuje Bibli, především Nový zákon (12 učedníků, konání zázraků, apod.). Parafráze jsou ovšem často posunuty a ztvárněny hodně překvapujícím způsobem.
3. stereotyp: Komiks nemůže oslovit širší obelixovské publikum
Realita: Není to pravda. Důkaz: Přečtěte si Šinkla
A proč by nemohl? Jen je třeba na něj pohlížet jako na svébytné, komplexní umění. Stejně je respektována například kinematografie. Chodíme na filmy akční, hudební nebo třeba erotické, z nichž každý má svou cílovou skupinu. A zároveň je i spousta jiných, které jsou určeny pro široké publikum. Stejné je to i v komiksu. Právě Šinkl reprezentuje ten směr, jenž míří a oslovuje různorodé spektrum čtenářů: ať již svou srozumitelnou a propracovanou kresbou či dobře sledovatelným dějem, který navíc obsahuje nadčasové, nečekané myšlenky, jasné, humánní poselství a senzační závěr.
4. stereotyp: Černobílý komiks se nevyrovná barevnému ani na třístý pokus
Realita: Není to pravda. Důkaz: Přečtěte si Šinkla
O kresbě Šinkla jsem se již okrajově zmiňoval. Toto album je přímo vzorovým příkladem užití kresby, která děj nezpomaluje, neznepřehledňuje, nýbrž naopak – tlačí ho kupředu a vhodně doplňuje text v bublinách. Také se není co divit, když jejím autorem je špička současného frankofonního komiksu, Polák Grzegorz Rosinski. Ten se proslavil takovými sériemi jako Hans, La Complainte des landes perdues a především fantasy ságou Thorgal, určující po celá 80. a 90. léta směr svého žánru ve Francii. Ilustrací Šinkla však dokázal, že ovládá i černobílou techniku, kterou zároveň povýšil na úroveň barevné.
5. stereotyp: Komiks nemůže přinést vážná témata v zábavném kabátě a Medusině masce
Realita: Není to pravda. Důkaz: Přečtěte si Šinkla
Opravdu – jeho scénáristou totiž není nikdo jiný, než Belgičan Jean Van Hamme (tvůrce slavných klasik jako Thorgal, XIII, Largo Winch nebo poslední Blake a Mortimer). Právě on je známý svojí oblibou vkládat do jinak banálních akčních, kriminálních či fantasy příběhů další, dalo by se říci nestandardní témata a řešení zápletek. V Šinklovi to je myšlenka nadčasové touhy a víry v lepší osud a myšlenka snahy a boje za spravedlivější zítřek. A to je i hlavní idea celého díla: pokud se lidé spojí za určitým cílem a uvěří v možnost uskutečnit své tužby, pak mají Velkou sílu.
6. stereotyp: Francouzský komiks není dobrý – ujde jen Asterix
Realita: Není to pravda. Důkaz: Přečtěte si Šinkla
V Česku je spíše jen málo známý. V posledních letech se synonymem komiksu staly akční story americké provenience typu Spider-Man či Lobo. Avšak na bohatou studnici frankofonní tvorby se jaksi zapomnělo. Z ní pochází právě neporazitelný galský bojovník, ale také Lucky Luke, Tintin, Durango, XIII nebo Donžon a spousty dalších skvělých příběhů a hrdinů. Šinkl pak patří mezi ty nejlepší reprezentanty frankofonní tvorby a dokazuje jak čtenářům tak i vydavatelům, pro něž je její výstavní ukázkou, že je s ní třeba stále počítat.
Závěr?
Není třeba dělat dlouhé závěry. Koneckonců, posoudit, zda-li mám pravdu, musíte sami, a uděláte to jednoduše. Přečtete si Šinkla.
