A tak se příležitosti chopil jeden z jeho žáků, tehdy neznámý mladík Jean Giraud. Že Jijé želel po čase svého rozhodnutí, není snad nutné dodávat – z Blueberryho se rychle stal nejslavnější francouzský komiksový western historie a z Girauda zase nejslavnější kreslíř (byť především pod pseudonymem Moebius). Série, které se za 45 let existence prodalo více jak osm miliónů výtisků, je typická svým scenáristickým i kresebným realismem a extrémním smyslem pro detail. (Což časem vyústilo v poněkud komplikované, upovídané eposy s minimem akce, ale čtenářům to, zdá se, vůbec nevadí.) Charlier na ní neúnavně pracoval až do své smrti v roce 1989, kdy ještě stihl připravit třiadvacáté, romantické pokračování Arizona love.
Oba autoři už roku 1975 rozjeli povídkovým albem Jeunesse de Blueberry stejnojmennou vedlejší sérii o mládí hlavního hrdiny. Vychází doposud, prozatím poslední, loňský 16. díl se jmenuje 100 dollars pour mourir (100 dolarů za smrt). Na její tvorbě se však vystřídalo několik tvůrců: Girauda, který vydržel jen první tři pokračování, nahradil Colin Wilson, jehož od alba Solution Pinkerton (Řešení Pinkerton, 1998) vystřídal Michel Blanc-Dumont; místo zesnulého Charliera zaujal Francois Corteggiani. Giraud pak v devadesátých letech napsal uzavřenou trilogii Marshall Blueberry, jejíž první dvě alba nakreslil Thierry Smolderen, závěrečné třetí Michel Rouge.
O popularitě Blueberryho svědčí i film z roku 2004 s Vincentem Casselem v hlavní roli a v režii Jana Kounena. S rozpočtem 37 miliónů Eur to byl dokonce nejdražší počin v historii francouzské kinematografie.
Zase ten Charlier
Ale zpátky k hlavní sérii. Jean-Michel Charlier (1924-1989), jeden z největších frankofonních komiksových scenáristů mající na svém kontě takové kousky jako Buck Danny, Kim Devil, Marc Dacier, Chevaliers du Ciel, Dan Cooper či Barbe-Rouge, vytvořil v Blueberrym dokonalého hrdinu, který však není typickým kovbojem divokého západu. Bezchybně sice ovládá své střelné zbraně i ocelové svaly a kladiva ve svých pěstích, ale v první řadě je to především voják a nikoliv obyčejný kovbojíček. (To má za důsledek také časté umísťování historických událostí a osobností do děje, čtenáři se díky tomu stali přímými účastníky války Jihu proti Severu, vraždy prezidenta Lincolna, bitvy u Little Big Hornu, nebo akcí slavného šerifa Wyatta Earpa.) Jelikož je Blueberry čestný, poctivý a především odmítá jakékoliv prvoplánovité vyhlazování indiánů, dostává se do neustálých problémů se s nadřízenými a jeho armádní příslušnost neustále balancuje nad propastí propuštění či minimálně degradace. Většina jeho misí, odehrávajících se v desetiletce po občanské válce, se totiž nějakým způsobem více či méně indiánů dotýká.
Jean Giraud (narozen 1938), autor dnes již kultovních klasik Arzach a Incal, si pro vizuální podobu hlavní postavy vypůjčil tvář Jean-Paula Belmonda. Celý seriál zabydlel spoustou rázovitých postav, ať se jedná o dobrosrdečného ožralu MacClura, lstivého indoše Quanaha či bostonského spisovatele Mereditha Campbella. Sám sice říká, že „práce na Blueberrym je askeze, disciplína, nepřetržitý sled reflexů a po technické stránce ustavičná tvrdá dřina“, ale přesto tisíce s péčí nakreslených stránek dokazují, jakou lásku Giraud sérii věnuje.
Už na úspěchu premiérového alba Fort Navajo (1965) se podílel měrou zásadní. Precizní kresba, i když ještě ne s takovým důrazem i na detaily pozadí, velmi dynamická a plastická, ukazuje na prvních stránkách velký vliv Jijého, na dalších si však již Giraud hledá svůj vlastní styl a mezi první a poslední stránkou alba proto můžeme pozorovat velké kresebné rozdíly. S chrabrým, salóny a tvrdou minulostí ošlehaným vojákem Blueberrym se tu seznamujeme prostřednictvím poručíka Graiga, mimochodem synem slavného generála, který je na cestě do pevnosti Navajo doplnit místní posádku. Jeho velitelem tam bude plukovník Dickson, jehož dcera se k němu stejnou dobou shodou okolností vrací po mnohaletém odloučení. Cestou nalézají mrtvá těla farmářů. Indiánské šípy zdánlivě usvědčují ze zločinu a únosu Stantonova syna rudokožce. Jenže pravda je trochu jiná…Než stačí Dickson zorganizovat odvetná opatření a vyjednávání, je uštknut hadem. V pevnosti není potřebné sérum, ale pouze pomatený, zarytý nepřítel rudochů, major Bascom. Ten úspěšně promění vyjednávání v krvavou lázeň. Válka může začít…
Příběh s otevřeným koncem, stavící nejprve všechny hrdiny úvodní série na příslušnou stranu barikády a odhalující jejich povahové vlastnosti, žánrově spíše úsměvné než dobrodužné a napínavé album, neodhalující navíc plně Blueberryho odvahu a schopnosti, tedy odstartovalo ságu, která se nadobro zapsala do povědomí evropských komiksových fanoušků…
Oba autoři už roku 1975 rozjeli povídkovým albem Jeunesse de Blueberry stejnojmennou vedlejší sérii o mládí hlavního hrdiny. Vychází doposud, prozatím poslední, loňský 16. díl se jmenuje 100 dollars pour mourir (100 dolarů za smrt). Na její tvorbě se však vystřídalo několik tvůrců: Girauda, který vydržel jen první tři pokračování, nahradil Colin Wilson, jehož od alba Solution Pinkerton (Řešení Pinkerton, 1998) vystřídal Michel Blanc-Dumont; místo zesnulého Charliera zaujal Francois Corteggiani. Giraud pak v devadesátých letech napsal uzavřenou trilogii Marshall Blueberry, jejíž první dvě alba nakreslil Thierry Smolderen, závěrečné třetí Michel Rouge.
O popularitě Blueberryho svědčí i film z roku 2004 s Vincentem Casselem v hlavní roli a v režii Jana Kounena. S rozpočtem 37 miliónů Eur to byl dokonce nejdražší počin v historii francouzské kinematografie.
Zase ten Charlier
Ale zpátky k hlavní sérii. Jean-Michel Charlier (1924-1989), jeden z největších frankofonních komiksových scenáristů mající na svém kontě takové kousky jako Buck Danny, Kim Devil, Marc Dacier, Chevaliers du Ciel, Dan Cooper či Barbe-Rouge, vytvořil v Blueberrym dokonalého hrdinu, který však není typickým kovbojem divokého západu. Bezchybně sice ovládá své střelné zbraně i ocelové svaly a kladiva ve svých pěstích, ale v první řadě je to především voják a nikoliv obyčejný kovbojíček. (To má za důsledek také časté umísťování historických událostí a osobností do děje, čtenáři se díky tomu stali přímými účastníky války Jihu proti Severu, vraždy prezidenta Lincolna, bitvy u Little Big Hornu, nebo akcí slavného šerifa Wyatta Earpa.) Jelikož je Blueberry čestný, poctivý a především odmítá jakékoliv prvoplánovité vyhlazování indiánů, dostává se do neustálých problémů se s nadřízenými a jeho armádní příslušnost neustále balancuje nad propastí propuštění či minimálně degradace. Většina jeho misí, odehrávajících se v desetiletce po občanské válce, se totiž nějakým způsobem více či méně indiánů dotýká.
Jean Giraud (narozen 1938), autor dnes již kultovních klasik Arzach a Incal, si pro vizuální podobu hlavní postavy vypůjčil tvář Jean-Paula Belmonda. Celý seriál zabydlel spoustou rázovitých postav, ať se jedná o dobrosrdečného ožralu MacClura, lstivého indoše Quanaha či bostonského spisovatele Mereditha Campbella. Sám sice říká, že „práce na Blueberrym je askeze, disciplína, nepřetržitý sled reflexů a po technické stránce ustavičná tvrdá dřina“, ale přesto tisíce s péčí nakreslených stránek dokazují, jakou lásku Giraud sérii věnuje.
Už na úspěchu premiérového alba Fort Navajo (1965) se podílel měrou zásadní. Precizní kresba, i když ještě ne s takovým důrazem i na detaily pozadí, velmi dynamická a plastická, ukazuje na prvních stránkách velký vliv Jijého, na dalších si však již Giraud hledá svůj vlastní styl a mezi první a poslední stránkou alba proto můžeme pozorovat velké kresebné rozdíly. S chrabrým, salóny a tvrdou minulostí ošlehaným vojákem Blueberrym se tu seznamujeme prostřednictvím poručíka Graiga, mimochodem synem slavného generála, který je na cestě do pevnosti Navajo doplnit místní posádku. Jeho velitelem tam bude plukovník Dickson, jehož dcera se k němu stejnou dobou shodou okolností vrací po mnohaletém odloučení. Cestou nalézají mrtvá těla farmářů. Indiánské šípy zdánlivě usvědčují ze zločinu a únosu Stantonova syna rudokožce. Jenže pravda je trochu jiná…Než stačí Dickson zorganizovat odvetná opatření a vyjednávání, je uštknut hadem. V pevnosti není potřebné sérum, ale pouze pomatený, zarytý nepřítel rudochů, major Bascom. Ten úspěšně promění vyjednávání v krvavou lázeň. Válka může začít…
Příběh s otevřeným koncem, stavící nejprve všechny hrdiny úvodní série na příslušnou stranu barikády a odhalující jejich povahové vlastnosti, žánrově spíše úsměvné než dobrodužné a napínavé album, neodhalující navíc plně Blueberryho odvahu a schopnosti, tedy odstartovalo ságu, která se nadobro zapsala do povědomí evropských komiksových fanoušků…
