. Superman and the Mole Men vznikl roku 1951, hlavně díky vydavateli Jacku Leibowitzovi z nakladatelství DC Comics, které vlastnilo práva na slavného Muže z oceli. Ten navrhnul, aby se po dvou úspěšných filmových seriálech natočil na zkoušku celovečerní film, čímž by se zjistila reakce publika a poté by mohl následovat vznik nového televizního seriálu.
Nejprve uvedeme nějaké informace o komiksovém Supermanovi, který spolu s Batmanem a Spider-Manem patří u nás k nejznámějším americkým superhrdinům. Jeho duchovními otci jsou scenárista Jerry Siegel a kreslíř Joe Shuster, kteří první verzi Supermana vymysleli již kolem roku 1934. O čtyři roky později se objevil v komiksovém magazínu a vlastní sešitová řada následovala v roce 1939 (viz Hughes, B.: Superman´s Secret Origins. The Superman Website, 12. 1. 2005).
Superman je původem mimozemšťan Kal-El. Pochází z planety Krypton, odkud byl vyslán na Zemi v záchranné raketě, kterou sestrojil jeho otec Jor-El před explozí své domovské planety. Na Zemi se malého chlapce ujmou Jonathan a Martha Kentovi z městečka Smallville a dají mu jméno Clark. Clarka vychovávají jako vlastního syna. Časem zjistí, že má nadlidské schopnosti, což je způsobeno rozdílnou gravitací Země oproti rodnému Kryptonu a také odlišným typem záření, které vydává naše Slunce. Když Clark vyroste, přestěhuje se do velkoměsta Metropolis, kde pracuje jako novinář s kolegy Lois Laneovou a Jimmym Olsenem v redakci Daily Planet a v nestřežených chvílích se rychle převléká do kostýmu Supermana (většinou v telefonní budce nebo na skrytém místě) a chrání nejen obyvatele Metropolis, ale i celého světa (Superman. DC Comics, 12. 1. 2005).
. Superman jako jeden z mála přežil vlnu opadajícího zájmu čtenářů o superhdinské komiksy v 50. letech a jeho neutuchající oblíbenost je pravděpodobně důvod, proč se mu v té době podařilo prorazit také na filmové plátno v celovečerním filmu. Představitele Supermana ze dvou filmových seriálů Kirka Alyna vystřídal George Reeves, herec známý z většinou méně kvalitních filmů. Tvůrci vyměnili také představitelku Lois Laneové, do jejíž role dosadili Phyllis Coatesovou, která se dříve objevovala v seriálech a westernech.
Děj filmu Superman and the Mole Men se odehrává v městečku Silsby, kde je nejhlubší ropný vrt na světě. Kent a Laneová o něm mají napsat článek, ale na místě zjistí, že je z neznámého důvodu uzavřené. Ukázálo se totiž, že některé vzorky ropy v noci světélkují a panuje podezření, že by mohly být radioaktivní. Také v obřím vrtáku jsou nalezeny stopy po zárodcích živých organismů z hloubky přibližně šest mil pod povrchem. Vrták prorazil do podzemního světa obydleného humanoidními tvory, kteří stoupají vrtem na průzkum pro ně neznámé krajiny.
. Malí tvorové procházejí městem, přičemž potkají děvčátko, které po kontaktu s nimi onemocní. Celá obec následně propadne panice. Jeden z obyvatel se rozhodne zorganizovat akci na dopadení a zničení „krtčích lidí“ („mole“ = angl. „krtek“). Po několika potyčkách zasáhne Superman. Nakonec vyjde najevo, že neznámí tvorové radioaktivní nejsou, pouze za sebou zanechávají neškodnou fosforescenci. Krtčí lidé se vrátí do svého domova a vrt je zasypán. „Superman and the Mole Men je poněkud přihlouple dětinský film, který se svým příběhem snaží cosi vypovědět o předsudcích. Potíž – a ironie – je v tom, že pro spoustu dětí (a jejich rodičů) je jednodušší sympatizovat s „krtčími lidmi“ a „mutanty“ než s černochy, Židy, homosexuály nebo jakoukoli menšinou z našeho současného světa.“(Schoell, W.: Comic Book Heroes of the Screen. Citadel Press, New York 1991, s. 30.)
Co se týká hereckých výkonů, je podle Schoella George Reeves jako Superman „milý a má autoritu, aniž by byl hrubý nebo maskulinní“, Lois Laneová v podání Phyllis Coatesové je „odvážná a nekompromisní a nezlomná, ale taky bezcitná mrcha“.
Minimum záběrů letícího Supermana bylo vytvořeno buď kreslenou animací nebo za pomoci střihu (záběr na odrážejícího se Supermana následován záběrem ubíhající země). Film je celkově spíše na televizní úrovni. Díky jeho relativnímu úspěchu následovalo natáčení televizního seriálu, který se dostal na obrazovky v roce 1953.
. Druhý hrdina, princ Valiant, debutoval v komiksu 13. února 1937 jako nedělní příloha novin. Vytvořil jej Hal Foster na žádost Williama Randolpha Hearsta. Komiks je bez tradičních bublin, text je umístěný do obrázku tak, aby co nejméně překážel precizní realistické kresbě.
Prince Valiant se odehrává v dobách legendárního krále Artuše, na jehož dvůr se Valiant dostane po setkání s rytířem Lancelotem. Později si vezme za ženu princeznu Aletu, s níž má několik dětí. Princ Valiant zažívá různá dobrodružství po celém světě, příběh atmosférou připomíná tvorbu Waltera Scotta, Foster jej navíc obohatil o prvky žánru fantasy. Po Fosterovi převzal práci na seriálu John Cullen Murphy, a tak Prince Valiant patří mezi nejdéle vycházející komiksy (viz Prince Valiant. King Features, 14. 7. 2004).
V roce 1954 natočil režisér Henry Hathaway film Prince Valiant volně na motivy komiksu. Valianta hraje Robert Wagner a jeho ženu Janet Leighová. Film v podstatě nebere v potaz původní příběh Hala Fostera a jen využívá oblíbenosti známých postav. Přitom Foster dostal scénář do ruky a udělal hodně škrtů a úprav. Filmoví tvůrci však na jeho připomínky nebrali zřetel.
. Jedná se o další variaci na artušovské legendy, kde nechybí rytíři, krásné ženy, magie a zlotřilí nepřátelé. Dle hodnocení uvedených na Internet Movie Database je Prince Valiant průměrný film (viz Prince Valiant. Internet Movie Database, 3. 3. 2005). Ve výsledku nepatří tento snímek ani mezi zdařilé adaptace komiksu, ani mezi významnější zpracování mnohokrát využité legendy o rytířích Kulatého stolu.
V americké kinematografii se v padesátých letech už žádný další celovečerní film podle komiksu neobjevil, staří superhrdinové obecenstvo nepřitahovali a noví čekali na svůj rozkvět až do šedesátých let, kdy polevil vliv cenzururních opatření Comics Code of America (viz Veverka, V.: Comics Code Authority/Kterak comics prznil nevinné. Crew, 1998, č. 9 a 10). Tato opatření pod tlakem veřejnosti přijali vydavatelé komiksů v roce 1954 (po druhé světové válce se ve Spojených státech zdvihla vlna odpůrců komiksu, kteří tvrdili, že kazí mládež).
Text je součástí diplomové práce Tomáše Pekárka Filmové adaptace komiksu, Univerzita Palackého v Olomouci, 2005.
