Komiks.cz


Logo Komiks.cz
     Hlavní stránka      Mapa webu      Úvodní seznámení s komiksem      Seznamy komiksů      Komiksy zdarma

FILMOVÉ ADAPTACE KOMIKSU (4) - ŠEDESÁTÁ LÉTA: PŘÍCHOD BATMANA

22.11.2005, autor: Tomáš Pekárek

„Nová vlna příchodu kreslených hrdinů do filmových studií se odehrála ve druhé polovině šedesátých let. V roce 1966 například vznikl celovečerní Batman – podle slavného stodvacetidílného televizního seriálu jej natočil Leslie H. Martinson, o rok později se stal francouzský comics Barbarella předlohou pro stejnojmenný film Rogera Vadima s Jane Fondovou.




Filmaři uvažovali o dalších přepisech comicsů, ale čelili přitom zásadnímu problému. Aby takový snímek vydělal, musel být co nejvěrohodnější. To znamená spoustu triků. A ty nebyly levné. Některé kousky hlavních hrdinů navíc vysoce převyšovaly možnost filmové techniky. Co snesla televize v půlhodinových epizodách, to by diváci v kině vypískali (Kruml, M.: Hrdinové kresleného světa XI. Magazín MF Dnes, 2000, č. 13, s. 13 – 14.).
 
Barbarella, přestože se jedná o adaptaci evropského komiksu, bude v této kapitole také zmíněna. Patří mezi již legendární filmy a určitě si pozornost zaslouží.
 
K Batmanovi přibude navíc jedna méně známá, možná dokonce zapomenutá agentka, titulní hrdinka snímku Modesty Blaise (1966). Jedná se o adaptaci britského komiksu autorů Petera O´Donnella a Jima Holdwaye, kde hlavní postavou je superšpionka Modesty Blaise. Tento strip se objevil v denním tisku 13. května 1963, spolu s Modesty v něm vystupuje její kolega Willie Garvin. O´Donnell se Modesty Blaise věnoval až do roku 2001, mezitím z ní udělal ještě hrdinku románových thrillerů a několika povídek.
 
Modesty Blaise je energická žena, která se umí velmi rychle rozhodnout. Ve svých šestadvaceti letech je již na odpočinku a užívá si bohatství, kterého se dopracovala během osmi let ve vedení zločinecké organizace známé jako The Network. Z poklidného odpočinku ji vyruší až žádost o pomoc ze strany britské tajné služby (viz  Howell, K.: Modesty Blaise´s Final Bow. Publishers Weekly, 2001, č. 14, s. 17).
 
Film Modesty Blaise režíroval Joseph Losey a v hlavních rolích se objevili Monica Vittiová a Terence Stamp, zápornou postavu vytvořil Dirk Bogarde. Modesty v něm brání loď s nákladem diamantů před sadistickým zločincem. Snímek se měl nést v odlehčeném duchu bondovských filmů, ale pokus o vytvoření nové špionské série nedopadl podle požadavků. „Ukázalo se, že pro natočení komedie postrádá Joseph Losey jakýkoli smysl pro humor“ (Walker, J.: Halliwell´s Film, Video & DVD Guide. HarperCollins Entertainment, London 2004, s. 590).
 
Batmana u nás znají nejen televizní diváci a návštěvníci kin, ale i čtenáři, kterým se do rukou mohly dostat jak nějaké česky vydané sešitové epizody, tak dokonce i několik obsáhlejších svazků s jeho dobrodružstvími (např. Miller, F. – Janson, K. – Varleyová, L.: Návrat temného rytíře. Crew + Netopejr, Praha 2003).
 
V USA vyšel poprvé v květnu 1939. Postavu Batmana vymyslel a kreslil Bob Kane. Na rozdíl od spousty jiných superhrdinů nemá Batman nadpřirozené schopnosti ani není mutant. Musí se spolehnout jen na vlastní fyzické a intelektuální schopnosti. Ve skutečnosti se pod maskou Batmana schovává multimilionář Bruce Wayne, jenž v přestrojení trestá bezpráví ve svém městě Gotham City. Batmanem by se byl nestal, kdyby mu jako malému chlapci gangsteři nezastřelili rodiče. Stalo se tak po návštěvě filmu o Zorrovi v jedné temné gothamské uličce. Zorro malého Bruce ovlivnil natolik, že později poupravil a vylepšil masku svého oblíbeného hrdiny a vymyslel si kostým netopýřího muže.
 
 „Transformace se dála během dlouhých let, v nichž se dědic miliónového majetku hnaný touhou po pomstě soustředil na osvojení všech možných metod boje proti zločinu – od posilování a výcviku v bojových uměních přes studium nejmodernějších kriminalistických postupů až po vlastní experimenty na poli techniky a chemie. Pod rodinným sídlem Bruce narazil na rozsáhlý komplex jeskyní, kde se rozhodl vybudovat svou tajnou základnu pro válku se zlem.“  (Pavlovský, J. – Kopřiva, Š.: Batman: Úvod do světa temného rytíře. Score, 1996, č. 28, s. 138)
 
Prvního filmového Batmana mohli před několika lety vidět i diváci televize Nova, která snímek uvedla velmi nenápadně a v tichosti, nejspíš proto, že ho někdo objednal, aniž by tušil, co se za názvem skrývá. Film nemá s temnými Batmanovými příběhy s ponurou atmosférou téměř nic společného, spíše se jedná o parodii než o uctivou adaptaci. Na druhou stranu je nutno uvést, že v šedesátých letech i komiksové příběhy s Batmanem upadaly a začaly zabředávat do vod podprůměrnosti a původní temné ladění bylo zaměněno za kýčovitou barevnost (v komiksových příbězích začala renesance Batmanovy ponurosti v osmdesátých letech).
 
Batmana z roku 1966 režíroval Leslie H. Martinson a hráli v něm herci známí z obsazení populárního stejnojmenného televizního seriálu. Přestože tou dobou vznikla i komiksová Batgirl a o rok později se objevila v další řadě seriálu, do filmu nebyla její postava zařazena. Hlavní roli ztvárnil Adam West, Batmanova pomocníka Robina hrál Burt Ward.
 
Čtyři hlavní Batmanovi nepřátelé se spojí, aby unesli komodora, který vynalezl „totální dehydrátor“, přístroj, co vysaje veškerou možnou tekutinu z lidského těla. Catwoman (zde záporná postava v podání Lee Meriwetherové) předstírá, že je ruskou novinářkou, aby si mohla dát schůzku s Brucem Waynem a následně jej unést. To má být součást pasti, jejímž cílem je zničit Batmana. Později jsou Wayne a Meriwetherová „uneseni“ do Penguinovy ponorky. (Penguina hraje Burgess Meredith.)
 
Zločinci zaútočí na Národní bezpečnostní radu a unesou její členy tak, že je dehydrátorem promění v prach. Batman se svým pomocníkem Robinem nakonec nepřátele porazí a členy rady zachrání strojem na rehydrataci. Přestože pečlivě roztřídí jednotlivé částice z těl funkcionářů, nepodaří se jim to úplně dokonale, a tak mají příslušníci Bezpečnostní rady navzájem „prohozeny“ mozky.
 
Další herci, kteří se objevili ve filmu v záporných rolích, jsou Frank Gorshin jako Riddler a Cesar Romero jako Joker. Tvůrci filmu vlastně dali dohromady nejčastější Batmanovy protivníky. Všechny postovay se objevily i v pozdějších batmanovských adaptacích z devadesátých let. Každý z nich se projevuje nějakým svým typickým zvukem jako chichot, sípání, popotahování a podobně.
 
Schoell o filmu tvrdí: „Ačkoli je tu tradičně dobrá práce s kamerou, výprava i produkce, nelze popřít, že co je uspokojivé v malých dávkách v televizi, z toho se po téměř dvou hodinách stává únavná záležitost. “ (Schoell, W.: Comic Book Heroes of the Screen. Citadel Press, New York 1991, s. 81. )
 
Příznivci komiksového Batmana byli filmem i seriálem zklamáni, nicméně především seriál se těšil velké oblibě u publika komiksu neznalého a zejména u dětských diváků (viz Daniels, L.: Batman: the Complete History. Legions of Gotham, 16. 11. 2004). Filmovým tvůrcům se nedá upřít jedno: snažili se alespoň po vizuální stránce přiblížit předloze, takže například barevné ladění některých záběrů působilo jako komiksový panel a ve scénách soubojů dodatečně dokreslili typická komiksová citoslovce typu „POW“, „THUD“, „BOOM“ a podobně.
 
Výše zmíněnou Barbarellu natočil roku 1968 režisér Roger Vadim. Předlohou byl stejnojmenný komiks autora Jeana-Clauda Foresta, který vznikl v roce 1962. „Příběh o panenské astronautce (v roce 40 000 se sex provozuje pomocí telepatických pilulek a na starou metodu se vzpomíná jako na nechutně barbarskou), která se během pátrání po uprchlém vědci Durandu Durandovi seznamuje s podivuhodnými bytostmi z mnoha planet, byl ve své době nesmírně odvážný.“ (Baldýnský, T.: Barbarella. Premiere, 2004, č. 6, s. 65.) Zejména pro mnohé erotické scény a narážky.
 
Také ve filmu pátrá Barbarella po uprchlém vědci. Většina scén pochází přímo z Forestova komiksu. Vizuální efekty ve své době fascinovaly návštěvníky kin, v současnosti jsou spíše zajímavým dobovým svědectvím o technických možnostech trikové tvorby v šedesátých letech. Každopádně si Barbarella zachovala zvláštní kouzlo, díky kterému lze tento film sledovat i v současnosti. Což je zajisté z velké části způsobeno očividně záměrnou naivitou snímku a přehnaností mnohých scén, které by podané s vážným výrazem byly směšné, nikoli shovívavě úsměvné.
 
„Vůdčí autorita na poli vědecké fantastiky jednou prohlásila, že kdyby byl Lewis Carrol dnes naživu, nenapsal by Alenku v říši divů, ale Lolitu. Stejně tak by mohl napsat Barbarellu.“ (Walker, J.: Halliwell´s Film, Video & DVD Guide. HarperCollins Entertainment, London 2004, s. 63.)
 
Po uvolněných, doslova barevných a naivně parodických filmech šedesátých let se přesouváme do let sedmdesátých, kde nastal opětovný pokus o dosazení Supermana na filmové plátno.

Text je součástí diplomové práce Tomáše Pekárka Filmové adaptace komiksu, Univerzita Palackého v Olomouci, 2005.




Autor:


Autor článku: Tomáš Pekárek

Související články:


Komiks na stříbrném plátně
10.10.2016 Scooby Doo: Bláznivý crossover televizního seriálu - 60 %
01.06.2016 Terminátor megarecenze (7): Vlčí vetřelec zkazil celý komiks - 0 % - Aktualizováno
02.11.2015 Terminátor megarecenze (6): Chci další sexbombu od Nigela Raynora!



superHRDINOVÉ
10.10.2016 Scooby Doo: Bláznivý crossover televizního seriálu - 60 %
08.12.2014 Jak přežít (2): Naučte svou kočku sednout na povel - 100 %
01.12.2014 Jak přežít téměř cokoli (1): Přečetl, přežil, nepoblil jsem se - 100 %



theoriá
12.06.2014 Yellow Kid: První komiks na světě otiskli v bulváru!
01.05.2014 Studia komiksu: Jak se čeští vědátoři vrtali v komiksech? - 50 %
09.09.2013 Co tady otravujou ty primitivní ksichty z meme hovadin?






    


Hipísáci už ztratili hajp!

Jaké megakorporace USA ovládají Marvel a DC Comics?

Jaký je rozdíl mezi zákeřným sarkasmem a ironií?

BUM!!!
Totální komiksová bomba!
Celý svět vybouchne za 3..2...

Revoluce v citlivých partiích! Řešení ryze mužských a čistě ženských problémů.





Vlastní vyhledávání




     Hlavní stránka      Mapa webu      Úvodní seznámení s komiksem      Seznamy komiksů      Komiksy zdarma


© 2000-2017
    Komiks.cz


Licence Creative Commons
Komiks.cz podléhá licenci Creative Commons
Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Unported
.
Kontakt

Facebook

Google+

RSS
Nezávislost

Cílem webu komiks.cz
je přinášet kvalitní
publicistiku náročnému čtenáři. Neexistuje tu žádná závislost na jakémkoli nakladatelství, komiksy jsou podrobovány odůvodněné kritice a autoři za ni nesou odpovědnost.

Jste tvůrce komiksů?

Rádi vám dílo zveřejníme v rubrice Volná tvorba.
Komiks zpropagujeme, zhodnotíme jej
v minirecenzi a představíme v rozhovoru s vámi. Jednotlivé stránky komiksu pak budou postupně vycházet každý týden na pokračování přímo
na hlavní stránce. Kontaktujte nás!