Ono velké tajemství prasklo už v předchozí knize. Na konci Návratu tetička May konečně odhalí Petrův druhý život. Otázka je jednoduchá: Co bude dál? Odpověď si, doufám, rádi přečtete sami. Já se vás teď akorát pokusím přesvědčit o tom, zda opravdu stojí za to tohle vědět. Může se totiž na první pohled zdát, že se příběh zvrtne v nudnou slátaninu, plnou recyklovaných dialogů o velké moci, se kterou přichází velká zodpovědnost.

Že se tak nestalo, za to můžeme být vděční jediné osobě. J. M . Straczynski je už u nás hodně známý autor a není třeba jej do nekonečna zevrubně představovat, proto jen stručně. Komiksoví fandové jistě znají jeho Krajinu půlnočních stínů, Vycházející hvězdy nebo zmiňovaný Spidermanův Návrat. Fanoušci televizních seriálů zase mohli jeho jméno zahlédnout v titulcích sérií To je vražda, napsala, Jake a Tlusťoch či propracované sci-fi Babylon 5. Právě zkušenost s psaním seriálových scénářů je hodně vidět a samotný příběh místy působí jako kdyby si Straczsynski připravoval storyboard pro film. Někomu může sice připadat, že tenhle Spidey prostě není moc akční. Částečnou absenci superhrdinských soubojů nám však Straczynski vynahrazuje výbornými a uvěřitelnými dialogy, pohráváním si se strukturou příběhu a hlavně humorem. Už nejde jen o Spidermanovo zažité hláškování, které používá během útoků na tělesnou integritu superpadouchů ve snaze rozložit je i zevnitř. Celý komiks je prostoupen vtipem a úsměvnými rozhovory přirozeně vyplývajícími ze situací, v kterých se postavy ocitnou, a snadno se můžete přistihnout, jak se při čtení tlemíte s pusou roztaženou od ucha k uchu.

Emoce nejvíce šplouchají v první kapitole. Po rychlém představení děje přecházíme k hlavnímu bodu programu: souboj Tetička May vs. Spiderman. Ne, nerozhodne ho pěst v obličeji, ani totální pokoření soupeře završené vtipnou poznámkou. Jen díky svižnosti děje skončí akorát tak včas úsměvnou remízou („všichni vyhráli“), aniž se stihne zvrhnout v bláboly z telenovel. Jestli na vás bylo textu v úvodní kapitole moc, vše vvnahradí kapitola následující. Téměř beze slov, klipově rozvržena v jednotlivých panelech, popisuje další den v životě Spidermana míjejícího se s Mary Jane, a tety May, které jakoby spadla z obličeje pavučina, pracující na vylepšení Spideyho mediálního image. Příběh pak rychle dospěje ke zdárnému konci. Peter vyřeší lehce detektivní případ, porazí podrazáckého supernepřítele, podívá se na astrální rovinu a prokáže, že povolání superhrdiny a učitele se dá zvládnout obojí na výbornou. Jen v manželství s Mary Jane zatím propadá, snad se polepší v příštím díle. Skoro všechno je tedy na chvíli v Pavoukově životě jak má být, i tak si ale Straczynski opět vytvořil cestičky k dalším komiksům a sériím…

Jednoduchá, nadnesená, málo detailní image-like kresba Johna Romity jr. přispívá k rychlému spádu celého díla. (Všimněte si těch slzavých jezer, vytékajících z očí Petera i May, když mezi nimi takzvaně tají ledy. Připomínají tání ledovců, takže v příběhu lze vlastně najít i ekologický podtext.) Stejně tak barvy korespondují s pestrostí děje, a celá kniha s překladem Jiřího Pavlovského zanechá ve čtenáři celkem osvěžující dojem. Nakladatel (Crew) změnil formát vydání, což může vadit pořádkumilovným lidem, ale jinak je to prkotina. Spiderman: Odhalení je téměř dokonalý komiksový popcorn.