Komiks.cz


Logo Komiks.cz
     Hlavní stránka      Mapa webu      Úvodní seznámení s komiksem      Seznamy komiksů      Komiksy zdarma

FILMOVÉ ADAPTACE KOMIKSU (11) – SUPERMAN A JEHO PARTA

12.07.2006, autor: Tomáš Pekárek

Superman II z roku 1980 volně navazuje na svého předchůdce. Většinu potřebného materiálu tvůrci natočili současně s prvním dílem, ale producenti kvůli neshodám vyměnili režiséra Donnera za Guye Hamiltona. Avšak než skončilo natáčení zbylých sekvencí, převzal režisérskou stoličku Richard Lester.




Tvůrci Supermana II předpokládají, že divák zná první díl, proto je expozice minimalizována a pouze během úvodních titulků probíhá rychlá rekapitulace předchozího děje. Výbuch vodíkové bomby, kterou poslal do vesmíru Superman po záchraně Paříže před teroristickým útokem, osvobodí z dvourozměrného vězení tři kryptonské zločince. Jelikož mají na Zemi stejné schopnosti jako Superman, začnou jich okamžitě zneužívat. Superman je nemůže zastavit, protože prozradil svou pravou identitu Lois Laneové, která jej donutila zbavit se superschopností. Clark Kent tedy musí získat zpět svou sílu, aby mohl zachránit svět a porazit padouchy. Když se mu to podaří a vybojuje vítězství, vymaže hypnoticky z Loisiny hlavy tajemství své identity.

Herecké obsazení zůstalo beze změn, stejně tak tendence prezentovat Lexe Luthora jako komickou postavu. Dalším nedostatkem je na komiksový film pomalé tempo příběhu. Nový kameraman Robert Paynter nedosahuje kvalit zesnulého Geoffreye Unswortha a jeho záběry neuchvacují formou, nýbrž spektakulárním obsahem. Nezapomenutelný je zejména souboj Supermana a tří trestanců na Times Square. Všichni mají superschopnosti, navíc Superman musí dávat pozor nejen na sebe, ale také na lidi v okolí. Bitva je označovaná jako jedno z nejzdařilejších převedení komiksového ducha do filmu (Viz Schoell, W.: Comic Book Heroes of the Screen. Citadel Press, New York 1991, s. 47.).

Vše, co bývá druhému dílu vytýkáno, vychází z porovnání s předchozím filmem. Otázkou je, zda by tyto nedostatky byly tak zjevné, pokud by diváci neměli v paměti předchozí zdařilý snímek. Ve Spojených státech posbíral v recenzích relativně kladná ohodnocení, některým kritikům se líbil víc než Superman. V celkovém pohledu na všechny čtyři díly supermanovské série si však první dva udržují nadprůměrnou kvalitu a dají se považovat jako jeden dlouhý snímek rozdělený do dvou částí. Jelikož Superman II vyšel z tažení americkými kiny vítězně, naplánovali lační producenti další pokračování.

Po dvouletém odpočinku se v roce 1983 vrátil na plátna kin Muž z oceli ve filmu Superman III. Již ve druhém pokračování byl kladen větší důraz na komediální složku oproti prvnímu dílu, ve třetím díle jej ještě více posílili obsazením komika Richarda Pryora. Snímek tak balancuje na hranici komedie a akčního filmu, což je nejspíš výsledek práce scenáristů Davida a Leslie Newmanových, kteří údajně obstarávali humorné vsuvky již do prvního Supermana.

Třetí díl je o Gusu Gormanovi (Richard Pryor), odborníkovi přes počítače, který si naplánuje loupež peněz z konta svého nadřízeného. Gormanův šéf Ross Webster (výkon Roberta Vaughna patří ve filmu k těm lepším) jej využije pro své vlastní tajné plány. Superman musí bojovat nejen proti Websterovi, ale i proti účinkům umělého Kryptonitu, kvůli kterému se z něj stane záporný hrdina, a ve vrcholné scéně zápasí s obrovským počítačem.

Film je zahlcen vizuálními efekty a kaskadérskými kousky. Samotného Supermana mírně vytlačuje Pryorova komická postava a Lois Laneovou tvůrci zredukovali téměř na pouhé cameo.

Kritika zhodnotila snímek jako průměrný (Schoell, W.: Comic Book Heroes of the Screen. Citadel Press, New York 1991, s. 50.): „Tento díl postrádá charakteristickou stylovost prvních dvou Supermanů. Ze všech letních limonád, které nasáváme, je Superman III ten nejstupidnější a nejlimonádovější. Došel mu benzín a nyní létá na levné víno ... části filmu se nikdy nespojí v celistvou hmotu.“ (Rex Reed)

Sedm tisíc hlasů, hodnotících kvalitu filmu na Internet Movie Database, přiřklo filmu lehce podprůměrných 4,5 bodů z deseti (viz Superman III (1983). Internet Movie Database, 12. 1. 2005).

Přes veškerou tehdejší kritiku si tvůrci nenechali rozmluvit natáčení čtvrtého dílu, a tak můžeme na konto Supermana III zmínit jedno pozitivum: z celé série není nejslabší.

Na počátku osmdesátých let se věnovala Supermanovi zvýšená pozornost, komerční úspěch prvních dvou filmů naznačil, že i další členové Supermanovy „rodiny“ by mohli pomoci přilákat diváky. Hrdina v modrém trikotu s červenou pláštěnkou létal nejen na plátnech kin, ale i v televizních seriálech. Vznikl například seriál, který se zabýval Supermanovým mládím ve Smallville, kde mladistvý Clark Kent používá neskromné označení Superboy. Ten sice zůstal pouze na televizních obrazovkách, zato do přítmí sálů zavítala jiná postava v téměř totožném kostýmu, avšak se znakem „S“ nikoli na prsou, nýbrž na poprsí. Byla jí hrdinka Supergirl a stalo se tak v roce 1984 v režii Jeannota Szwarce v britském filmu Superdívka (Supergirl) (Superdívku vysílala také Česká televize před několika lety.).

Komiks Supergirl patřil od května 1959 mezi několik příběhů publikovaných v magazínu Action Comics. Scénáře psal Otto Binder, kresbu obstarával Al Plastino. Supergirl pochází, stejně jako Superman, z planety Krypton, při jehož explozi zůstal velký kus neporušený. Zde se nacházelo město Argo City, když se náhle tento odštěpek planety proměnil ve smrtící Kryptonit. Jediný, kdo přežil, byla malá dívka Kara, kterou její otec a Supermanův strýc Zor-El poslal v raketě na Zemi. Kara přijala jméno Linda Lee, byla ubytována v Midvaleském sirotčinci a potají konala dobré skutky, dokud Superman neuvážil, že nastal čas, aby se svět dozvěděl o její existenci.

Supergirl si sice načas vydobyla vlastní sešitovou řadu, ale čtenáři ji nepřijali, takže se po několika letech vrátila zpět na stránky magazínu Action Comics. Její dobrodružství definitivně skončila v roce 1985, kdy ji autoři nechali zahynout (viz Markstein, D. D.: Supergirl. Don Markstein´s Toonopedia, 22. 4. 2004).

Film se od předlohy v některých prvcích odlišuje. Příchod Supergirl mezi pozemšťany byl změněn hlavně z toho důvodu, že by se začátek filmu téměř shodoval s dějem Supermana. Tudíž je Kara (Helen Slaterová) dospívající dívkou, která v raketě cestuje na Zemi, když náhle ztratí zdroj energie, cosi jako zářící kouli. V městečku Midvale se Kara přihlásí do dívčí školy jako Linda Lee, kde žije se sestrou Lois Laneové na pokoji. Zde se snaží pátrat po energetické kouli, která naneštěstí padne do rukou zlé čarodějce Seleně (Faye Dunawayová). Supergirl má tak dostatečně silnou protivnici, proti které může po zbytek filmu bojovat.

V Superdívce hrají kromě Dunawayové ze známějších herců například Peter O´Toole nebo Mia Farrowová.

„Helen Slaterová je v roli Supergirl dokonalá. Má v sobě éterickou krásu jakoby z jiného světa, něco „cizího“. Hraje svou roli velmi dobře a důvěryhodně, s patřičnou dávkou nevinnosti, naivity a síly.“ William Schoell se snaží bránit film ze všech stran a domnívá se, že je neprávem podhodnocován. Chybu vidí ve výběru režiséra, který nemá smysl pro obraz ani styl, což mohlo být vidět i v Szwarcově nejznámějším snímku Čelisti 2 (1978) (Schoell, W.: Comic Book Heroes of the Screen. Citadel Press, New York 1991, s. 63.). Podobný názor vyjadřuje John Walker, který hravou zábavnost Superdívky přirovnává k Čaroději ze země Oz (Walker, J.: Halliwell´s Film, Video & DVD Guide. HarperCollins Entertainment, London 2004, s. 854.).

Komiks nepřitahoval dostatečný počet čtenářů, také film mnoho diváků do kin nepřilákal. Práva na Supergirl koupili Alexander a Illya Saldkinovi, producenti Supermanů, kteří doufali, že s novou hrdinkou navážou na své úspěchy. Kromě finančního neúspěchu čekal na film také útok ze strany kritiky.

Po několikaleté odmlce se roku 1987 počtvrté a prozatím naposledy vrátil na plátna kin Superman. Závěrečné dobrodružství se stejnými protagonisty v hlavních rolích nese název Superman IV s podtitulem The Quest for Peace.

Ve filmu je zobrazeno politické napětí, které vyleká lidi natolik, že jeden chlapec Supermanovi napíše dopis, ve kterém ho žádá, aby zbavil svět veškerých jaderných zbraní. Ten mu v žádosti vyhoví, což se nelíbí některým militantní vůdcům. Apelují na Lexe Luthora, aby s nastalou situací něco provedl. Luthor v odpověď sestrojí silného Supermanova protivníka Nuclear Mana (v podání Marka Pillowa, který sice nemá žádný dialog, ale dokáže emoce úspěšně vyjádřit mimikou).

Vizuální efekty nedosahují kvalit předchozích dílů z toho důvodu, že tvůrci speciálních efektů neměli přístup k původně používané technologii. (Film má nové producenty, zároveň nastala změna na postu režiséra - tento díl natočil Sidney J. Furie.)

Třebaže předešlá pokračování obsahovala určité nepravděpodobnosti, z hlediska daného žánru byly ještě poměrně akceptovatelné. Avšak čtvrtý díl se svým prostým scénářem je moc i na hodně tolerantního diváka. Dojem se snaží zachránit alespoň velkolepá výprava, jež nevybočuje ze standardu daného předchozími filmy.

Schoell uvádí, že v New Yorku neměl Superman IV jedinou kladnou recenzi, třebaže je stále ještě velmi zábavný a zručně natočený. Supermanovi IV se údajně také částečně podařilo vystihnout ducha komiksového Supermana ze sedmdesátých let, kdy byly jeho příběhy plné různých technických vynálezů z laboratoří Lexe Luthora.

Celkově má supermanská série sestupnou tendenci, proto po čtvrtém dílu již žádný další nenásledoval. V průběhu devadesátých let a počátkem třetího tisíciletí neustále probíhaly dohady ohledně dalšího filmu. Střídala se jména režisérů i herců v hlavní roli. Poslední zmínky uváděly možnou premiéru nového Supermana na rok 2006, režírovat by ho měl Bryan Singer, který dvakrát úspěšně přivedl na plátna kin mutantský tým X-Men.


Text je součástí diplomové práce Tomáše Pekárka Filmové adaptace komiksu, Univerzita Palackého v Olomouci, 2005.




Autor:


Autor článku: Tomáš Pekárek

Související články:


Komiks na stříbrném plátně
10.10.2016 Scooby Doo: Bláznivý crossover televizního seriálu - 60 %
01.06.2016 Terminátor megarecenze (7): Vlčí vetřelec zkazil celý komiks - 0 % - Aktualizováno
02.11.2015 Terminátor megarecenze (6): Chci další sexbombu od Nigela Raynora!



superHRDINOVÉ
10.10.2016 Scooby Doo: Bláznivý crossover televizního seriálu - 60 %
08.12.2014 Jak přežít (2): Naučte svou kočku sednout na povel - 100 %
01.12.2014 Jak přežít téměř cokoli (1): Přečetl, přežil, nepoblil jsem se - 100 %



theoriá
12.06.2014 Yellow Kid: První komiks na světě otiskli v bulváru!
01.05.2014 Studia komiksu: Jak se čeští vědátoři vrtali v komiksech? - 50 %
09.09.2013 Co tady otravujou ty primitivní ksichty z meme hovadin?






    


Hipísáci už ztratili hajp!

Jaké megakorporace USA ovládají Marvel a DC Comics?

BUM!!!
Totální komiksová bomba!
Celý svět vybouchne za 3..2...

Revoluce v citlivých partiích! Řešení ryze mužských a čistě ženských problémů.

Nakladatelství BBart si upšouklo. Znělo to asi takhle: BBrrrrrrrrt.





Vlastní vyhledávání




     Hlavní stránka      Mapa webu      Úvodní seznámení s komiksem      Seznamy komiksů      Komiksy zdarma


© 2000-2017
    Komiks.cz


Licence Creative Commons
Komiks.cz podléhá licenci Creative Commons
Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Unported
.
Kontakt

Facebook

Google+

RSS
Nezávislost

Cílem webu komiks.cz
je přinášet kvalitní
publicistiku náročnému čtenáři. Neexistuje tu žádná závislost na jakémkoli nakladatelství, komiksy jsou podrobovány odůvodněné kritice a autoři za ni nesou odpovědnost.

Jste tvůrce komiksů?

Rádi vám dílo zveřejníme v rubrice Volná tvorba.
Komiks zpropagujeme, zhodnotíme jej
v minirecenzi a představíme v rozhovoru s vámi. Jednotlivé stránky komiksu pak budou postupně vycházet každý týden na pokračování přímo
na hlavní stránce. Kontaktujte nás!