. Děj se odehrává v počátcích Batmanovy kariéry, když si policie ještě není jistá, jestli temný mstitel je nebo není zločinec. Oficiální text distributora uvádí: „Velkoměsto Gotham City je sužováno gangstery, které vede Joker s děsivým šklebem ve tváři, způsobeným žíravinami. Policie se zdá být bezmocná. Mnohem větší respekt mezi zločinci budí maskovaný netopýří muž – Batman – objevující se vždy tam, kde je páchána nějaká nepravost. Reportérka Vicki Valeová, píšící o Batmanových činech, se seznámí s plachým milionářem Brucem Waynem a stráví s ním opojnou noc. Joker se snaží Vicki unést, ale dívka je v poslední chvíli zachráněna Batmanem. Novinářka začíná tušit pravdu. Wayne a Batman jsou jedna osoba. Mezitím běsnící Joker terorizuje město nakaženými . kosmetickými přípravky a vyzývá Batmana na rozhodující souboj. Ďábelský gangster chce otrávit lidi v Gotham City smrtícím plynem. Batman se objevuje ve svém vznášedle právě včas. Rozhodující souboj s rozšklebeným gangsterským bossem musí vybojovat na střeše gothamské katedrály“ (Batman (1989). Česko-Slovenská filmová databáze, 12. 9. 2004).
. Na realizaci filmu přidělilo studio velkou sumu, což se odrazilo v působivých kostýmech a dekoracích, jimž vévodí pseudogotická architektura Gotham City, stejně jako je nezapomenutelná ústřední melodie. Vynikající volbou se ukázalo dosazení Tima Burtona na post režiséra, třebaže mu spousta lidí nedůvěřovala. Jiří Pavlovský uvádí, že Burton přinesl velký klad tím, . že se nesnažil zapojit Batmana do reality, naopak uzpůsobil realitu hrdinovi ((viz Pavlovský, J.: Comics ve filmu. Živel, 12. 9. 2004)).
V hlavní roli Batmana a Bruce Waynea se objevil Michael Keaton. Jeho Batman je velmi věrohodný, jako Bruce Wayne sice Keaton není špatný, ale rozvážného komiksového milionáře už tolik nepřipomíná. . Postavu novinářky Vicky Valeové ztvárnila Kim Basingerová a Batmanova protivníka Jokera si s chutí zahrál Jack Nicholson.
Výsledkem Burtonova přístupu k námětu je adekvátní filmový odraz komiksu. Režisér převedl na plátno náladu a atmosféru původního Batmana, při natáčení měl po ruce autora seriálu Boba Kanea.
. Kolikrát problém nezdařených adaptací spočívá v tom, že se filmoví tvůrci drží výhradně děje a případně kostýmů z předlohy, aniž by brali ohled na onu důležitou atmosféru. Pokud si scenárista pro filmovou adaptaci vymyslí nový příběh, určitě tím pobouří méně diváků než když je výsledná nálada snímku úplně jiná než v původním komiksu. V případě Batmana došlo ke šťastné konstelaci a po dlouhé době mohli příznivci gothamského netopýřího muže sledovat s úlevou děj filmu.
. Je sice pravda, že v původním příběhu nebyl Joker vrahem Batmanových rodičů, a Batman také nebyl původcem Jokerova znetvořeného obličeje, ale to jsou drobnosti, které se dají přehlédnout v porovnání s mnohými radikálnějšími úpravami děje jiných komiksových filmů.
„Bob Kane, který byl poradcem filmu, neměl důvod být nespokojen, i když tvůrci vedle jeho comicsů využili rovněž působivého tónu modernějšího pokračování příhod netopýřího muže od Franka Millera a Klause Jansona. Vizuální hodnota filmu je nesporná a na rozdíl od některých comicsových adaptací ji lze srovnávat s originalitou kreslené předlohy“ (Prokopová, A.: Batman. Kino, 1992, č. 9, s. 7.).
. „Burtonova první návštěva Gotham City je symfonií vizuálně strhujícího brakového noiru, který je nasáklý černým humorem. Pekelné kulisy města dohromady s temnou, nervozní energií jen přidávají na nakažlivosti filmového zážitku“ (Dalton, S.: Film Choice. The Times (United Kingdom), 17. 12. 2004, s. 23.).
Snímek získal Oscara za výtvarný počin. Stejně jako v případě Supermana, následovala po Batmanovi v průběhu devadesátých let další tři filmová pokračování.
