. Stručně a výstižně shrnutý děj příběhu můžete nalézt zde, a proto se jím nebudeme podrobně zabývat. Za zmínku snad stojí jen to, že hned na prvním obrázku první stránky příběhu spatříme před saloonem mrtvého desperáta, tedy věc, která se v sérii „Lucky Luke“ vyskytuje dosti vzácně. A z navyklých kolejí rovněž vybočuje poměrně velká role, kterou má v závěrečné zápletce ženský živel. Za problematická místa scénáře lze považovat jednak útěk bratranců Daltonových z vězení, neboť není jasné, jak si za tak krátkou dobu mohl Joe Dalton opatřit patřičné množství dynamitu, jednak donkichotská snaha Luckyho Luka zatknout (na str. 43) obrovské množství banditů, kteří se shromáždili v saloonu na údajnou svatbu Joea s Lulu Karabinou.
Gagy sypané z rukávu
. Po albech Dostavník a Zelenáč, kde nám jeho absence citelně chyběla, se v příběhu Dalton City znovu setkáváme s Tramtabumem, nejhloupějším psem Divokého Západu. Tramtabum neví, kdo je jeho pán (nepamatuje si lidské tváře), a tak svou příchylnost projevuje každému, kdo se namane. Přišel na to, že nejlepší bude, když svému oblíbenci skočí do náruče. Netřeba dodat, že se mu to nikdy nepodaří. A to je jen jeden z humorných aspektů našeho alba. Dalším z gagů, jimiž nás častuje scénárista René Goscinny, je založen na násilném propouštění vězňů z texaského vězení. Tato akce si vyžádá nemalého úsilí, protože ani Joe Daltonovi ani šplhounu Joe Miltonovi se z vězení nechce. Pak tu máme ještě popleteného telegrafistu-začátečníka, barovou zpěvačku Lulu Karabinu, kulinářská překvapení Averella Daltona a řadu menších gagů doslova na každé stránce, prostě vše, co si westernová humoreska žádá.
. Po albech Dostavník a Zelenáč, kde nám jeho absence citelně chyběla, se v příběhu Dalton City znovu setkáváme s Tramtabumem, nejhloupějším psem Divokého Západu. Tramtabum neví, kdo je jeho pán (nepamatuje si lidské tváře), a tak svou příchylnost projevuje každému, kdo se namane. Přišel na to, že nejlepší bude, když svému oblíbenci skočí do náruče. Netřeba dodat, že se mu to nikdy nepodaří. A to je jen jeden z humorných aspektů našeho alba. Dalším z gagů, jimiž nás častuje scénárista René Goscinny, je založen na násilném propouštění vězňů z texaského vězení. Tato akce si vyžádá nemalého úsilí, protože ani Joe Daltonovi ani šplhounu Joe Miltonovi se z vězení nechce. Pak tu máme ještě popleteného telegrafistu-začátečníka, barovou zpěvačku Lulu Karabinu, kulinářská překvapení Averella Daltona a řadu menších gagů doslova na každé stránce, prostě vše, co si westernová humoreska žádá.
. Příběh, který se dá přečíst jedním dechem
Z formálního hlediska je děj této humorné féerie rozdělen zhruba do tří velkých sekvencí: zánik Fenton City (7 prvních stran), události v texaském vězení (dalších 9 stran) a vznik a pád Dalton City (odehrává se na zbývajících 26 stranách). Ano, počítali jste správně, příběh je rozkreslen na 42 komiksových stránek. Stránky jsou standardně členěny do čtyř stripů; výjimkou je 6 větších obrázků, které zabírají na výšku dva stripy. Morris si během doby vypracoval zvláštní způsob kolorování: až na několik vzácných případů jsou jednotlivé plochy vybarvovány vždy jedinou nelomenou barvou. Barva charakterizuje silná citová hnutí: rozzuřené postavy rudnou, vystrašené zelenají. Kolorování navíc na řadě míst přispívá k navození zvláštní nálady. Příkladem za mnohé může být předposlední obrázek na str. 29, na kterém Averell podává „malé občerstvení“ tanečnicím a bratrancům Daltonovým. V potemnělém saloonu jsou hosté, kteří sedí u stolu proti dveřím, jednotně kolorováni okrovou barvou, hosté, kteří sedí ve stínu zády k nám, a tedy v prvním plánu, jsou jednotně modří. Kombinace barev navozuje dojem útulnosti a téměř rodinného stolování. S tím ovšem kontrastuje nepoživatelnost Averellových „pochutin“, o které se vzápětí přesvědčí jak hosté, tak i čtenáři. Čitelnost komiksu a jeho děje usnadňuje také převaha polocelků a amerických záběrů. Morris s oblibou používá detailů na bílém pozadí; takové záběry soustředí vždy pozornost čtenáře na danou postavu a její výpověď, aniž by její vnímání rušilo (barevné) pozadí. Překlad z francouzského originálu pořídila Edda Němcová. Její překlad je živý a dobře se čte. V letráži se objevila nepříjemná chyba v prvním obrázku na str. 10: slovo „napoprvý“ se totiž píše dohromady.
Z formálního hlediska je děj této humorné féerie rozdělen zhruba do tří velkých sekvencí: zánik Fenton City (7 prvních stran), události v texaském vězení (dalších 9 stran) a vznik a pád Dalton City (odehrává se na zbývajících 26 stranách). Ano, počítali jste správně, příběh je rozkreslen na 42 komiksových stránek. Stránky jsou standardně členěny do čtyř stripů; výjimkou je 6 větších obrázků, které zabírají na výšku dva stripy. Morris si během doby vypracoval zvláštní způsob kolorování: až na několik vzácných případů jsou jednotlivé plochy vybarvovány vždy jedinou nelomenou barvou. Barva charakterizuje silná citová hnutí: rozzuřené postavy rudnou, vystrašené zelenají. Kolorování navíc na řadě míst přispívá k navození zvláštní nálady. Příkladem za mnohé může být předposlední obrázek na str. 29, na kterém Averell podává „malé občerstvení“ tanečnicím a bratrancům Daltonovým. V potemnělém saloonu jsou hosté, kteří sedí u stolu proti dveřím, jednotně kolorováni okrovou barvou, hosté, kteří sedí ve stínu zády k nám, a tedy v prvním plánu, jsou jednotně modří. Kombinace barev navozuje dojem útulnosti a téměř rodinného stolování. S tím ovšem kontrastuje nepoživatelnost Averellových „pochutin“, o které se vzápětí přesvědčí jak hosté, tak i čtenáři. Čitelnost komiksu a jeho děje usnadňuje také převaha polocelků a amerických záběrů. Morris s oblibou používá detailů na bílém pozadí; takové záběry soustředí vždy pozornost čtenáře na danou postavu a její výpověď, aniž by její vnímání rušilo (barevné) pozadí. Překlad z francouzského originálu pořídila Edda Němcová. Její překlad je živý a dobře se čte. V letráži se objevila nepříjemná chyba v prvním obrázku na str. 10: slovo „napoprvý“ se totiž píše dohromady.
Série animovaných filmů
V letech 1983/84 a 1991/92 vznikly postupně ve Francii dvě série 26 pětadvacetiminutových animovaných filmů, které se inspirovaly komiksovými příhodami Lucky Luka. Série vznikly v produkci Společností Hanna-Barbera Productions, Gaumont a FR3. Příběh Dalton City byl zařazen do první série jako její 24. epizoda. Premiéru měly tyto filmy na francouzském televizním kanálu FR3.
V letech 1983/84 a 1991/92 vznikly postupně ve Francii dvě série 26 pětadvacetiminutových animovaných filmů, které se inspirovaly komiksovými příhodami Lucky Luka. Série vznikly v produkci Společností Hanna-Barbera Productions, Gaumont a FR3. Příběh Dalton City byl zařazen do první série jako její 24. epizoda. Premiéru měly tyto filmy na francouzském televizním kanálu FR3.
