. Krásná, avšak úskočná a dravá Kriss je dlouhodobě velkým Thorgalovým nepřítelem. Poprvé se objevila v devátém albu Archers (Lukostřelci), kde s hlavním hrdinou spojila síly v lukostřeleckém turnaji. Ovšem už od samého začátku je jasné, že toto nepřátelství je vyvolané především neopětovanou Thorgalovou náklonností vůči ní. Přichází vyvrcholení tohoto nenaplněného vztahu, beze zbytku a jakékoliv nadměrné pompéznosti tragické…
Když dvě chtějí jednoho
Zatímco se Thorgalovi, který je po vítězství na říšském turnaji podle otráven a zanechán na pustém ostrově, podaří na malé loďce uprchnout, jeho žena Aaricia se marně o totéž pokouší v císařském zajetí. Jelikož je však ve svém počínání umíněná a neoblomná, je i se svými dětmi za trest poslána na jeden rok nucených prací do stříbrných dolů. V místech ne nepodobných peklu na zemi potkává Kriss, stojící jako strážkyně otroků na tamním společenském žebříčku o poznání výše. . Van Hamme rozjíždí slušně provedenou hru dvou šelmiček na jednom dvorku: Kriss dává Aaricii nepokrytě najevo svou závist a zároveň ji ponižuje připomínáním doby, kdy s Thorgalem žila díky jeho ztrátě paměti (Thorgal 19 - Forteresse invisible). Vikingská princezna si to samozřejmě nenechá líbit a údery vrací i přes šokující odhalení Krissina syna zplozeného Thorgalem.
Obě dvě ale nakonec spojí síly, s pomocí Jolanových magických schopností uprchnou a závěrečná scéna souboje s pronásledovateli nakonec dodává osobnosti Kriss de Valnor překvapivě hrdinský a také omilosrdňující rozměr.
Zatímco se Thorgalovi, který je po vítězství na říšském turnaji podle otráven a zanechán na pustém ostrově, podaří na malé loďce uprchnout, jeho žena Aaricia se marně o totéž pokouší v císařském zajetí. Jelikož je však ve svém počínání umíněná a neoblomná, je i se svými dětmi za trest poslána na jeden rok nucených prací do stříbrných dolů. V místech ne nepodobných peklu na zemi potkává Kriss, stojící jako strážkyně otroků na tamním společenském žebříčku o poznání výše. . Van Hamme rozjíždí slušně provedenou hru dvou šelmiček na jednom dvorku: Kriss dává Aaricii nepokrytě najevo svou závist a zároveň ji ponižuje připomínáním doby, kdy s Thorgalem žila díky jeho ztrátě paměti (Thorgal 19 - Forteresse invisible). Vikingská princezna si to samozřejmě nenechá líbit a údery vrací i přes šokující odhalení Krissina syna zplozeného Thorgalem.
Obě dvě ale nakonec spojí síly, s pomocí Jolanových magických schopností uprchnou a závěrečná scéna souboje s pronásledovateli nakonec dodává osobnosti Kriss de Valnor překvapivě hrdinský a také omilosrdňující rozměr.
. Tento díl Thorgala ovšem – i přes několik výborných a silných momentů – jako celek úrovní nevybočuje ze standardu posledních alb. Příběh je uzavřený, nepříliš komplikovaný, především akční. Ani Rosinského precizní, dalo by se říci dokonalá komiksová kresba nemůže ničím překvapit – snad jen občasným zřetelným odbýváním (jak bylo typické především v jeho jiné sérii Complainte des landes perdues).
Je to zkrátka solidní, napínavá zábava, která se přečte jedním dechem a částečně otevřený konec láká k dílu dalšímu. Tedy přesně to, co se od dobrého komiksu očekává. A dokonce ani nevadí, že v hlavní roli jako už poněkolikáté není Thorgal, nýbrž zoufale zamilovaná, a tudíž nenávidící Kriss…
