. Hrnce se na hlavách nenosí. Hergé zobrazuje prakticky nejvyšší autoritu původní kultury ve velmi zesměšňujícím světle. Jde o karikaturu nejen autority kmene, ale i celého společenství. Onen špatně pochopený dress-code implikuje jediné: Černoši by rádi byli jako „my“ (respektive Belgičané, podle čtenáře) – Evropané, ale i když se snaží používat naše oblečení, aby se přiblížili vysněné civilizaci, selhávají. Dokumentuje to i zobrazení ženy, která vypadá, jako by očekávala tu nejtvrdší sibiřskou zimu (obr. č. 28).
Významné je, jak jsou oblečeny veškeré postavy v komiksu. Oblečení může být jak zdrojem ponížení, tak i vyjádřením vysokého statutu. Příkladem je sám Tintin, který nošením kulatého koloniálního klobouku dává najevo, že je součástí skupiny kolonizujících. Celkově jsou černoši zobrazováni, aby jejich obraz byl směšný, zobrazování šamana je toho pouze vyvrcholením. Například typizované zobrazování černošství spojené s tzv. „big lips“, znázornění rtů, které zabírají polovinu plochy hlavy, je klasickým příkladem karikaturizace černošství. Celkový dojem dotváří i fakt, že domorodci jsou až na výjimky bosi (např. náčelnice, ale jde opět o přehlídku nesprávného nošení obuvi), což odkazuje na jejich primitivnost. Boty lze přeneseně chápat jako indikátor „kulturnosti“.
První zobrazení šamana je doprovozeno monologem (obr. č. 27): „Ce petit Blanc li a pris trop d'autorité. Bientôt, li Noirs n'écouteront plis moi, leur sorcier. Il faut en finir avec li petit Blanc…“ (Ten malý běloch získal přílišnou autoritu. Černoši už nebudou poslouchat mne, svého čaroděje. S tím malým bělochem musíme zatočit.) Tintin de facto narušil rovnováhu místní kultury, zavedl nové pořádky a nastolil nový řád s novými hodnotami. Šaman ztrácí tradiční pozici, a tak se brání. Ale protože v příběhu je šaman ztělesněním primitivnosti a oné nepatřičné přírodnosti, je v roli záporné postavy.
. Aby čtenář nebyl zmaten, a věděl kdo je kladná a kdo záporná postava, je vše vysvětleno na straně 25 v rozhovoru šamana s jiným Tintinovým nepřítelem „černým pasažérem“ z lodi: „Et moi, le sorcier des Ba Baoro'm moi, tenir encore longtemps ce peuple ignorant et stupide sous domination de moi.“ (A já, čaroděj Ba Baorů, budu ještě dlouho držet tento nevědomý a hloupý lid pod svou nadvládou.)
Šamanovo držení lidí v zaostalosti (nebo držení tradičních hodnot) je zde prezentováno jako jeho zlá vůle.
Šamanovo držení lidí v zaostalosti (nebo držení tradičních hodnot) je zde prezentováno jako jeho zlá vůle.
Šaman je symbol primitivnosti africké kultury, přírodnosti, bezbožnosti a okultizmu, které je nutno vymýtit. Podaří-li se to, porazíme poslední kulturní vzdor. Nezapomínejme na to, že Hergé je z katolického prostředí a Le XXe Siecle byly vedeny katolickým opatem. Podaří-li se přelstít zlého šamana, který vrhá domorodce do zpátečnických poloh, stanou se vesničané svobodni.
Text je součástí diplomové práce Michala Uhla Tintin v Kongu – Etnocentrismus v obrazech, Masarykova Univerzita v Brně, 2007 (redakčně upraveno).
Text je součástí diplomové práce Michala Uhla Tintin v Kongu – Etnocentrismus v obrazech, Masarykova Univerzita v Brně, 2007 (redakčně upraveno).
 |
| Autor: |
Autor článku: Mig
| Detaily o sérii |
|
| Související články: |
| Hergé | |
| 21.06.2007 | TINTIN A ETNOCENTRISMUS (18) – ZÁVĚR |
| 14.06.2007 | TINTIN A ETNOCENTRISMUS (17) – DUPOND A DUPONT |
| 07.06.2007 | TINTIN A ETNOCENTRISMUS (16) – TINTIN VE SVĚTLE DNEŠKA |
