Na zadní straně každého (standardní vydání u nakladatelství Casterman) dnes prodávaného alba je obrázkový seznam „všech“ komiksů Tintina. Každý, kdo má doma alespoň jedno album, má přehled o tom, která alba mu chybí a může si je dokoupit. Z obchodního hlediska se to jeví jako vcelku logický „marketingový tah“, jak povzbudit čtenáře k další koupi. Zajímavé je však to, že oněch vyobrazených dvaadvacet dílů reprezentuje jakousi „standardní sérii“, že vyobrazený seznam děl je menší než jejich opravdový počet. Vynecháme-li díla o Tintinovi, která nebyla přímo od Hergého (Jsou to filmová alba. Podle kresleného filmu Tintin et le lac des requins - Tintin a žraločí jezero a podle filmů Le mystere de la Toison d'Or - Záhada zlatého rouna a Les Oranges blues - Modré pomeranče byly vyrobeny „fotoromány“ doplněné texty.), stále chybí první a poslední díl. Poslední díl není dokončen a prodává se v „rozkresleném stavu“, je to spíše sběratelský kousek.
Předválečný a poválečný Sovětský svaz
O mnohém ale vypovídá absence prvního dílu – Tintin v zemi Sovětů. Lze namítat, že není součástí standardní série proto, že jako jediný z devíti předválečných komiksů nebyl překreslen do barvy, a proto je ze souboru vyňat. Domnívám se, že důvody pro vyřazení ze seznamu byly stejné jako důvody pro nepřekreslení onoho díla (a v tomto případě nepovažuji za důležité znát přesnou příčinu a následek). Když se po válce začalo pracovat na reedici, byl díl, kde Tintin navštěvuje SSSR, přeskočen. Takovéto rozhodnutí má samozřejmě nějaké racionální odůvodnění. Vydání bylo prostě problematické – zkrátka obsahovalo to, co už v roce 1946 bylo považováno za nepřijatelné. Šlo o dialog onoho díla s poválečnou dobou. Na tvorbě se vždy odráží v jaké době je vytvářena, jenže Tintin z roku 1929 byl stále stejným Tintinem i v roce 1946, kdy se Evropa nacházela ve zcela jiné situaci, bylo po válce a Sovětský svaz patřil k protihitlerovské koalici, mezi vítěze a žalobce z Norimberku a mezi zakladatele nové OSN.
O mnohém ale vypovídá absence prvního dílu – Tintin v zemi Sovětů. Lze namítat, že není součástí standardní série proto, že jako jediný z devíti předválečných komiksů nebyl překreslen do barvy, a proto je ze souboru vyňat. Domnívám se, že důvody pro vyřazení ze seznamu byly stejné jako důvody pro nepřekreslení onoho díla (a v tomto případě nepovažuji za důležité znát přesnou příčinu a následek). Když se po válce začalo pracovat na reedici, byl díl, kde Tintin navštěvuje SSSR, přeskočen. Takovéto rozhodnutí má samozřejmě nějaké racionální odůvodnění. Vydání bylo prostě problematické – zkrátka obsahovalo to, co už v roce 1946 bylo považováno za nepřijatelné. Šlo o dialog onoho díla s poválečnou dobou. Na tvorbě se vždy odráží v jaké době je vytvářena, jenže Tintin z roku 1929 byl stále stejným Tintinem i v roce 1946, kdy se Evropa nacházela ve zcela jiné situaci, bylo po válce a Sovětský svaz patřil k protihitlerovské koalici, mezi vítěze a žalobce z Norimberku a mezi zakladatele nové OSN.
Británie: Kongo jen černobíle
Podobný osud jako Tintina v zemi Sovětů potkal v mnoha zemích i námi analyzovaný Tintin v Kongu. Například v Británii byl vydán až v roce 1991 a to pouze v černobílé verzi a opatřen úvodním slovem, které album historifikuje, a tím zároveň omlouvá jeho koloniálně orientovaný diskurz (obr. č. 35). Tím se Kongo podařilo oddělit od ostatních dílů, které jsou vydávány barevně. S podobným osudem se Tintin setkal i v České republice, kde byl Tintin v Kongu přeskočen. První díl, s nímž nakladatelství Albatros v roce 2004 přišlo, byl Tintin v Americe.
.
Pokud byla reedice mimo jiné i dialogem dvou epoch – předválečné a poválečné, je dnešní čtení jednotlivých alb dialogem mezi rokem výroby a dneškem. Společnost se vyvíjí v nejširších souvislostech, a s ní i její normy, které definují přijatelnost jakéhokoliv sdělení. Tintin zprostředkovává náhled do prostředí, ve kterém se Hergé v době vzniku pohyboval. Sám k tomu v rozhovoru s Nouma Sadoulem dodal „Pour le Congo tout comme pour Tintin au pays des Soviets, il se fait que j’étais nourri des préjugés du milieu bourgeois dans lequel je vivais.“ (Když jsem psal Kongo a Tintina v zemi Sovětů, přijal jsem předsudky měšťáckého světa, v němž jsem žil.) Hergé považoval Tintina v zemi Sovětů a Tintina v Americe za omyly mládí.
Text je součástí diplomové práce Michala Uhla Tintin v Kongu – Etnocentrismus v obrazech, Masarykova Univerzita v Brně, 2007 (redakčně upraveno).
Text je součástí diplomové práce Michala Uhla Tintin v Kongu – Etnocentrismus v obrazech, Masarykova Univerzita v Brně, 2007 (redakčně upraveno).
