. Společně odcházející spokojení bývalí odpůrci říkají na obr. č. 30: „Li Blanc trés juste! Li donne a chacun la moitié di chapeau! Ça y en a trés bon blanc.“ (Ten běloch je spravedlivý! Každému dal polovinu klobouku! Je to velmi dobrý běloch!) Onen šalamounský vstup reprezentanta západní civilizace je de facto aktem agrese vůči hodnotám a systému místní kultury. Tintin však dokazuje, že přišedší západní člověk a jeho kultura jsou lepší než domorodý systém, který generuje problémy (klobouk), ale není schopen je systémově řešit.
Tintin lékařem
Oslavou výdobytků západní civilizace je i situace ze strany 27 (barevné verze). Tintin vstupuje do chýše, kde leží nemocný muž a vedle něj jeho žena a ještě jeden příbuzný. Žena naříká, že její manžel je obětí zlých duchů, že asi brzy zemře. Tintin se pasuje do role doktora, který si jde pacienta prohlédnout a zhodnotí, že se nejedná o nic závažného, že jde pouze o chřipku. Z výše uvedené situace je zřejmé, že místní systém léčby je zcela neefektivní, když není schopen léčit ani banální (pro Evropana) nemoci. . Tintin jako reprezentant západní civilizace přichází s obecným povědomím, které je dostačující pro lékařský akt. Tedy nikoliv formální vzdělání je Tintinovi nápomocno k léčení, ale jeho příslušnost k bílé Evropě – každý bílý Evropan má dostatečné znalosti na to, aby mohl vykonávat základní léčbu v nevzdělané a zaostalé Africe (obr. č. 31).
Oslavou výdobytků západní civilizace je i situace ze strany 27 (barevné verze). Tintin vstupuje do chýše, kde leží nemocný muž a vedle něj jeho žena a ještě jeden příbuzný. Žena naříká, že její manžel je obětí zlých duchů, že asi brzy zemře. Tintin se pasuje do role doktora, který si jde pacienta prohlédnout a zhodnotí, že se nejedná o nic závažného, že jde pouze o chřipku. Z výše uvedené situace je zřejmé, že místní systém léčby je zcela neefektivní, když není schopen léčit ani banální (pro Evropana) nemoci. . Tintin jako reprezentant západní civilizace přichází s obecným povědomím, které je dostačující pro lékařský akt. Tedy nikoliv formální vzdělání je Tintinovi nápomocno k léčení, ale jeho příslušnost k bílé Evropě – každý bílý Evropan má dostatečné znalosti na to, aby mohl vykonávat základní léčbu v nevzdělané a zaostalé Africe (obr. č. 31).
Tintin ordinuje chinin, což je z medicínského hlediska nesmysl, protože chinin je antimalarikum, nikoliv lék proti chřipce. Lze se však na věc podívat z druhé strany: možná, že to byla opravdu malárie, která je často smrtelná, a Tintin se rozhodl rodinu neznepokojovat, a označit chorobu za „pouhou chřipku“. Tento pohled je ještě zajímavější, protože Tintin nepřipouští informovanost pacienta a jeho příbuzných. Pravděpodobně proto, že je nepovažuje za dostatečně vyspělé, aby celou situaci pochopili. Celou „znalost“ problému si Tintin jako nositel vědění nechává pro sebe.
. Za odcházejícím Tintinem je klanějící se choť nemocného, která říká na obr. č. 32: „Li Blanc est bon!… Li grand Chef!!... Li gueri mon mari!! Mousie Blanc li Boula Matari!“ (Bílý člověk je dobrý! Velký náčelník! Uzdravil mého muže! Bílý pán Boula Matari!) Tato situace odkazuje na pozitivní stránku evropské přítomnosti v Africe. Evropané přinesli mnoho dobrého – například léky. Tintin je oslavován v té nejvyšší míře. Náklonnost a úcta je mu projevována klaněním. Zajímavé je také to, že je titulován „Boula Matari“ což je přezdívka velících Belgičanů, kteří vyžadovali po Konžanech velmi těžkou manuální práci. Je to tedy původně negativní pojem, ale v Hergého podání má Boula Matari pozitivní obsah.
Text je součástí diplomové práce Michala Uhla Tintin v Kongu – Etnocentrismus v obrazech, Masarykova Univerzita v Brně, 2007 (redakčně upraveno).
Text je součástí diplomové práce Michala Uhla Tintin v Kongu – Etnocentrismus v obrazech, Masarykova Univerzita v Brně, 2007 (redakčně upraveno).
