. Po kladném čtenářském přijetí v časopise Journal de Tintin, kde vyšla na pokračování první thorgalovská epizoda La magicienne trahie, nebránilo nic tomu, aby se zde od roku 1978 (č. 162) objevily nové díly. Tentokráte se již dopředu počítalo s jejich pozdějším vydáním v albu (říjen 1980 – a původní časopisecké dělení je tu na první pohled patrné), proto byl rozsah rozplánován na standardních frankofonních 46 stran, což vystačilo na celkem šest čísel časopisu.
Scénárista Jean Van Hamme začíná příběh ve šťastném Thorgalově okamžiku – chystá se jeho svatba s milovanou Aaricií. Jenže jako mávnutím kouzelného proutku se vše mění. Nastávající manželku unášejí dva obří orli a Thorgal, osvobozením třetího dravce právě prokazující svůj nevídaný talent v lukostřelbě, se okamžitě vydává za její záchranou. Připojuje se k drakkaru Aariciina bratra Bjorna, jehož vinou jsou však oba dva z lodi vyhozeni a na malém člunu musejí bojovat na ledovém, nezkrotném moři o holé životy. Jejich bývalým druhům se ovšem nevede o mnoho lépe: jsou napadeni neznámým, technicky vyspělejším plavidlem a všichni do jednoho končí zajatí v sítích jako obyčejné, smrduté ryby. Thorgalovi se nakonec po několika peripetiích a ztrátě Bjorna podaří dosáhnout pevniny, jenže tady ho čekají další překvapení.
. Slugové a mimozemšťané
Místní obyvatelé zvaní Slugové ho vítají jako spasitele, který je má zachránit z područí podivuhodných Vládců z hvězd. Ti zavlekli do otroctví nejen spoustu domorodců, ale také řadu Vikingů – neudiví proto, že se tu objevuje i Bjorn, který pak při osvoboditelské výpravě zabije jednoho z Vládců, Pána tří orlů. Thorgal snímá tyranovu masku a odhalení jeho pravé identity vede k dalšímu sledu netušených událostí… To, že jsou otroci zbaveni okovů a pout, že se Thorgal shledá s Aardicií a že se společně vydají na cestu domů, se dá poměrně snadno očekávat. Ovsem to, že Thorgal zároveň poprvé uslyší o svém nezemském původu, dostane se do nitra vesmírné lodě a znovu se potká s rudovlasou Slive, to jsou přeci jen – i přes určitou logickou kostrbatost – scénáristovy majstrštryky, na kterých vystavěl v podstatě zápletku celé série.
Místní obyvatelé zvaní Slugové ho vítají jako spasitele, který je má zachránit z područí podivuhodných Vládců z hvězd. Ti zavlekli do otroctví nejen spoustu domorodců, ale také řadu Vikingů – neudiví proto, že se tu objevuje i Bjorn, který pak při osvoboditelské výpravě zabije jednoho z Vládců, Pána tří orlů. Thorgal snímá tyranovu masku a odhalení jeho pravé identity vede k dalšímu sledu netušených událostí… To, že jsou otroci zbaveni okovů a pout, že se Thorgal shledá s Aardicií a že se společně vydají na cestu domů, se dá poměrně snadno očekávat. Ovsem to, že Thorgal zároveň poprvé uslyší o svém nezemském původu, dostane se do nitra vesmírné lodě a znovu se potká s rudovlasou Slive, to jsou přeci jen – i přes určitou logickou kostrbatost – scénáristovy majstrštryky, na kterých vystavěl v podstatě zápletku celé série.
Jestliže jednička byl spíše jednorázovou hříčkou, na níž si autoři zkusili své schopnosti a možnosti (což platí dvojnásob také pro kreslíře Gregorze Rosinského), L´ile des mers gelées je již plnohodnotné album se silným příběhovým potenciálem. Další díly to jen potvrdily.
