. 1. Jen čtvrt vteřiny na život
(Scénář Lewis Trondheim, kresba Jean-Christophe Menu, vydal Mot, 2000.)
Na Vánoce před sedmi lety nadělil Mot, jako svou druhou publikaci, českým komiksovým fanouškům skvost, který mnohými nebyl ze začátku (a mnohými ani později) pochopen. Zábavný experiment o sto stripech se statickým obrazem bohatě vyváženým skvělým scénářem mají na svědomí hypertvůrčí Lewis Trondheim a geniálně minimalistický Jean-Christophe Menu. Jeden každý strip dává autorům prostor pro samostatnou zápletku, minihistorku (často humorně laděnou, jindy zase hořce sarkastickou). Zároveň ale všechny dohromady vytváří zajímavý, netradičně položený příběh.
. 2. Padoucnice 1
(Scénář a kresba David B., vydal Mot, 2001.)
Znovu (asi bez většího překvapení) Mot, tentokráte s prvním dílem autobiografické ságy (celkově jich je šest, poslední má česky vyjít letos na podzim). Album ceněné a oceněné i ve Francii (nominace v Angouleme, Ženevě a jinde) v podstatě nastartovalo nový komiksový styl a inspirovala se jím řada dalších tvůrců (viz Persepolis). David B. fenomenálně zachytil příběh své rodiny, v jehož centru stojí bratr stižený záchvaty epilepsie.
. 3. Donžon 1 – Kačerovo srdce
(Scénář a kresba Joan Sfar a Lewis Trondheim, vydal Mot, 2001.)
Do třetice Mot – a je docela zajímavé sledovat, jak nejlepší kousky vystřílel hned v prvním roce své činnosti, byť dodnes vycházejí Padoucnice i Donžon. Tedy bláznivé příhody z hradu plného nestvůr fungujícího jako podnikatelský subjekt. Hravá, příjemná kresba a záplava neskutečných fórů a narážek jsou od dvojky Sfar & Trondheim standardem, v rodné Francii už mají na kontě neskutečné množství komiksů.
. 4. Lucky Luke 3 – Zelenáč
(Scénář René Goscinny, kresba Morris, vydal Egmont, 2006.)
Klasika z šedesátých let, pořád svěží, legrační, kouzelně nakreslená – aby ne, když se u ní sešli kreslíř Maurice de Bevere a Asterixův otec René Goscinny. Z jednotlivých příhod Lucky Luka těžko vybírat jednu nej, avšak ta o britském lordovi-zelenáčovi a jeho asimilaci na Divokém západě je opravdu povedená. Goscinny tu vrchovatě těží ze střetu dvou kultur: nově se rodící americké a tradiční evropské. Nehodnotí, která z nich je lepší, prostě je využívá k tvorbě – humoru.
. 5. Thorgal 6 – Pád Brek Zarithu
(Scénář Jean Van Hamme, kresba Gregorz Rosiński, vydal BB Art a Crew, 2003.)
Další evropská, tentokráte fantasy klasika. Autory jsou hyperplodný a hyperúspěšný Belgičan Van Hamme a nejlépe adaptovaný Slovan ve frankofonním komiksu, Polák Rosiński. Thorgalův boj o záchranu ženy a syna nepostrádá spád, napětí a dějové zvraty. Uzavření „brek-zarithské“ ságy jednoduše a přímočaře směřuje rovnoměrným tempem k očekávanému závěru, nabízí však také značnou dávku lehkého děsu a pocitu makabrozity, o což se stará postava dekadentního vládce Shardara. Škoda, že nejlepší díly česky nevyšly.
. 6. Asterix 1 – Asterix z Galie
(Scénář René Goscinny, kresba Albert Uderzo, vydal Egmont, 1992.)
Z chronologického měřítka českých vydání nejstarší komiks v žebříčku. O popularitě Asterixe svědčí nejlépe to, že se (včetně tohoto alba, které se dočkalo již čtvrtého českého vydání) dobře prodává dodnes. Hned v úvodním příběhu se Římané pokusí ukrást Galům jejich kouzelný nápoj. Jenže Asterix je mazaný, jeho chrabří spolubojovníci se nebojí ničeho a namyšlení a hloupí dobyvatelé tak nemají nejmenší šanci. Geniální fóry, dnes už klasická kresba A. Uderza, co chtít více… snad jen aby to postupem času nebylo pořád na jedno brdo.
. 7. Tintin 5 – Modrý lotos
(Scénář a kresba Hergé, vydal Albatros, 2004.)
Tintin možná už dnešního (a zvláště českého) čtenáře tolik neoslovuje, přesto se pořád v poklidu drží v čele celosvětového pořadí nejprodávanějších frankofonních komiksů. Spielberg s Jacksonem budou točit tintinovské filmy, v Belgii po něm pojmenovávají ulice, byl přeložen do desítek jazyků, tintinologie by se pomalu dala označit za oficiální vědní obor. Jeho příhody jsou někdy infantilní a někdy směšné, přesto je to velmi zábavné čtení, což platí zvláště o Modrém lotosu, pokračování Faraonových doutníků: neohrožený reportér opět vítězí nad zlosyny v příběhu odehrávajícím se na Dálném východě.
. 8. Trollí války 1 – Zatrollená historie
(Scénář Scotch Arleston, kresba Jean-Louis Mourier, vydal BB Art a Crew, 2003.)
Po čtveřici prověřených tutovek tu máme zase něco novějšího a navíc fantazijního. První díl ztřeštěných příhod ze života trollů je sice poněkud poznamenán tím, že tvoří východisko série (tedy nutností načrtnout zápletku, vymalovat prostředí, v němž se odehrává, vykreslit hlavní postavy), to ale neznamená, že by zábava padla úvodu za oběť – naopak! Tvůrci se už na startovní čáře pěkně vyřádili.
. 9. Šinkl a jeho velká síla
(Scénář Jean Van Hamme, kresba Gregorz Rosiński, vydalo Calibre, 2001.)
Opět dvojka Van Hamme & Rosiński, tentokráte však dílo, jenž vzbudilo hodně rozporuplné reakce. Tváří se jako standardní fantasy, ale množstvím paralel s Novým zákonem hluboce přesahuje hranice žánru. V žádném případě není možné Šinkla ignorovat, je třeba si ho přečíst a pak o něm přemýšlet.
. 10. Světla Amalu 1 – Theo
(Scénář Christophe Gibelin, kresba Claire Wendlingová, vydal Mot, 2001.)
Úvodní díl pětidílné fantasy série, na níž je mimo jiné zajímavé to, že ji nakreslila žena (což je na výtvarné podobě komiksu hodně znát). Příběh se nejprve soustřeďuje na spory dvou ras, které se postupně stávají malichernými ve světle nadčasových událostí, strhávajících s sebou i bytosti nadpřirozené. Ukazuje se, že nic není věčné: ani bohové, ani mocní čarodějové a ani dávná rovnováha. Lze si představit jasnější a silnější varování?
. 11. Meteor 2 – Soukromá sbírka
(Scénář Jean-David Morvan, kresba Philippe Buchet, vydal BB Art, 2003.)
Druhý díl francouzské vesmírné série v manga stylu v čele s občas spoře oděnou, krásnou Nävis. Hlavní hrdinka svede souboj s konzulem Enshu Antsukauem, se skupinou galaktických nájemných vrahů a bojuje o "vistern". Pohodová záležitost na sychravý podzimní podvečer.
. 12. Gipsy 1 – Zázračná hvězda
(Scénář Thierry Smolderen, kresba Enrico Marini, vydal BB Art, 2002.)
Žádný superslušňácký hrdina bez poskvrnky, žádný moralista: to je Gipsy, největší, nejpřátelštější a nejnadrženější Rom pod sluncem. Na svědomí ho má scenárista Smolderen a hlavně švýcarský kreslíř Marini, jeden z nejvyužívanějších evropských kreslířů současnosti. Vizuálně mimořádně efektní, příběhové pořád dost dobré.
. 13. Pan Ovocňák 1
(Scénář a kresba Nicolas de Crécy, vydala Aude Brunel, 2001.)
Roztomilá groteska od velmi výrazné postavy současné francouzské komiksové scény. Při četbě fascinujícího pana Ovocňáka se ocitáme ve zvláštním světě. Na jednu stranu tolik podobném tomu našemu s mozaikou nejrůznějších týpků a problémů, na druhou v nereálném, fantaskním universu nadpřirozena a fikce. Toto spojení nutí k zamyšlení a zároveň dělá příběh poutavým a čtivým.
(Scénář Lewis Trondheim, kresba Jean-Christophe Menu, vydal Mot, 2000.)
Na Vánoce před sedmi lety nadělil Mot, jako svou druhou publikaci, českým komiksovým fanouškům skvost, který mnohými nebyl ze začátku (a mnohými ani později) pochopen. Zábavný experiment o sto stripech se statickým obrazem bohatě vyváženým skvělým scénářem mají na svědomí hypertvůrčí Lewis Trondheim a geniálně minimalistický Jean-Christophe Menu. Jeden každý strip dává autorům prostor pro samostatnou zápletku, minihistorku (často humorně laděnou, jindy zase hořce sarkastickou). Zároveň ale všechny dohromady vytváří zajímavý, netradičně položený příběh.
. 2. Padoucnice 1
(Scénář a kresba David B., vydal Mot, 2001.)
Znovu (asi bez většího překvapení) Mot, tentokráte s prvním dílem autobiografické ságy (celkově jich je šest, poslední má česky vyjít letos na podzim). Album ceněné a oceněné i ve Francii (nominace v Angouleme, Ženevě a jinde) v podstatě nastartovalo nový komiksový styl a inspirovala se jím řada dalších tvůrců (viz Persepolis). David B. fenomenálně zachytil příběh své rodiny, v jehož centru stojí bratr stižený záchvaty epilepsie.
. 3. Donžon 1 – Kačerovo srdce
(Scénář a kresba Joan Sfar a Lewis Trondheim, vydal Mot, 2001.)
Do třetice Mot – a je docela zajímavé sledovat, jak nejlepší kousky vystřílel hned v prvním roce své činnosti, byť dodnes vycházejí Padoucnice i Donžon. Tedy bláznivé příhody z hradu plného nestvůr fungujícího jako podnikatelský subjekt. Hravá, příjemná kresba a záplava neskutečných fórů a narážek jsou od dvojky Sfar & Trondheim standardem, v rodné Francii už mají na kontě neskutečné množství komiksů.
. 4. Lucky Luke 3 – Zelenáč
(Scénář René Goscinny, kresba Morris, vydal Egmont, 2006.)
Klasika z šedesátých let, pořád svěží, legrační, kouzelně nakreslená – aby ne, když se u ní sešli kreslíř Maurice de Bevere a Asterixův otec René Goscinny. Z jednotlivých příhod Lucky Luka těžko vybírat jednu nej, avšak ta o britském lordovi-zelenáčovi a jeho asimilaci na Divokém západě je opravdu povedená. Goscinny tu vrchovatě těží ze střetu dvou kultur: nově se rodící americké a tradiční evropské. Nehodnotí, která z nich je lepší, prostě je využívá k tvorbě – humoru.
. 5. Thorgal 6 – Pád Brek Zarithu
(Scénář Jean Van Hamme, kresba Gregorz Rosiński, vydal BB Art a Crew, 2003.)
Další evropská, tentokráte fantasy klasika. Autory jsou hyperplodný a hyperúspěšný Belgičan Van Hamme a nejlépe adaptovaný Slovan ve frankofonním komiksu, Polák Rosiński. Thorgalův boj o záchranu ženy a syna nepostrádá spád, napětí a dějové zvraty. Uzavření „brek-zarithské“ ságy jednoduše a přímočaře směřuje rovnoměrným tempem k očekávanému závěru, nabízí však také značnou dávku lehkého děsu a pocitu makabrozity, o což se stará postava dekadentního vládce Shardara. Škoda, že nejlepší díly česky nevyšly.
. 6. Asterix 1 – Asterix z Galie
(Scénář René Goscinny, kresba Albert Uderzo, vydal Egmont, 1992.)
Z chronologického měřítka českých vydání nejstarší komiks v žebříčku. O popularitě Asterixe svědčí nejlépe to, že se (včetně tohoto alba, které se dočkalo již čtvrtého českého vydání) dobře prodává dodnes. Hned v úvodním příběhu se Římané pokusí ukrást Galům jejich kouzelný nápoj. Jenže Asterix je mazaný, jeho chrabří spolubojovníci se nebojí ničeho a namyšlení a hloupí dobyvatelé tak nemají nejmenší šanci. Geniální fóry, dnes už klasická kresba A. Uderza, co chtít více… snad jen aby to postupem času nebylo pořád na jedno brdo.
. 7. Tintin 5 – Modrý lotos
(Scénář a kresba Hergé, vydal Albatros, 2004.)
Tintin možná už dnešního (a zvláště českého) čtenáře tolik neoslovuje, přesto se pořád v poklidu drží v čele celosvětového pořadí nejprodávanějších frankofonních komiksů. Spielberg s Jacksonem budou točit tintinovské filmy, v Belgii po něm pojmenovávají ulice, byl přeložen do desítek jazyků, tintinologie by se pomalu dala označit za oficiální vědní obor. Jeho příhody jsou někdy infantilní a někdy směšné, přesto je to velmi zábavné čtení, což platí zvláště o Modrém lotosu, pokračování Faraonových doutníků: neohrožený reportér opět vítězí nad zlosyny v příběhu odehrávajícím se na Dálném východě.
. 8. Trollí války 1 – Zatrollená historie
(Scénář Scotch Arleston, kresba Jean-Louis Mourier, vydal BB Art a Crew, 2003.)
Po čtveřici prověřených tutovek tu máme zase něco novějšího a navíc fantazijního. První díl ztřeštěných příhod ze života trollů je sice poněkud poznamenán tím, že tvoří východisko série (tedy nutností načrtnout zápletku, vymalovat prostředí, v němž se odehrává, vykreslit hlavní postavy), to ale neznamená, že by zábava padla úvodu za oběť – naopak! Tvůrci se už na startovní čáře pěkně vyřádili.
. 9. Šinkl a jeho velká síla
(Scénář Jean Van Hamme, kresba Gregorz Rosiński, vydalo Calibre, 2001.)
Opět dvojka Van Hamme & Rosiński, tentokráte však dílo, jenž vzbudilo hodně rozporuplné reakce. Tváří se jako standardní fantasy, ale množstvím paralel s Novým zákonem hluboce přesahuje hranice žánru. V žádném případě není možné Šinkla ignorovat, je třeba si ho přečíst a pak o něm přemýšlet.
. 10. Světla Amalu 1 – Theo
(Scénář Christophe Gibelin, kresba Claire Wendlingová, vydal Mot, 2001.)
Úvodní díl pětidílné fantasy série, na níž je mimo jiné zajímavé to, že ji nakreslila žena (což je na výtvarné podobě komiksu hodně znát). Příběh se nejprve soustřeďuje na spory dvou ras, které se postupně stávají malichernými ve světle nadčasových událostí, strhávajících s sebou i bytosti nadpřirozené. Ukazuje se, že nic není věčné: ani bohové, ani mocní čarodějové a ani dávná rovnováha. Lze si představit jasnější a silnější varování?
. 11. Meteor 2 – Soukromá sbírka
(Scénář Jean-David Morvan, kresba Philippe Buchet, vydal BB Art, 2003.)
Druhý díl francouzské vesmírné série v manga stylu v čele s občas spoře oděnou, krásnou Nävis. Hlavní hrdinka svede souboj s konzulem Enshu Antsukauem, se skupinou galaktických nájemných vrahů a bojuje o "vistern". Pohodová záležitost na sychravý podzimní podvečer.
. 12. Gipsy 1 – Zázračná hvězda
(Scénář Thierry Smolderen, kresba Enrico Marini, vydal BB Art, 2002.)
Žádný superslušňácký hrdina bez poskvrnky, žádný moralista: to je Gipsy, největší, nejpřátelštější a nejnadrženější Rom pod sluncem. Na svědomí ho má scenárista Smolderen a hlavně švýcarský kreslíř Marini, jeden z nejvyužívanějších evropských kreslířů současnosti. Vizuálně mimořádně efektní, příběhové pořád dost dobré.
. 13. Pan Ovocňák 1
(Scénář a kresba Nicolas de Crécy, vydala Aude Brunel, 2001.)
Roztomilá groteska od velmi výrazné postavy současné francouzské komiksové scény. Při četbě fascinujícího pana Ovocňáka se ocitáme ve zvláštním světě. Na jednu stranu tolik podobném tomu našemu s mozaikou nejrůznějších týpků a problémů, na druhou v nereálném, fantaskním universu nadpřirozena a fikce. Toto spojení nutí k zamyšlení a zároveň dělá příběh poutavým a čtivým.
