Největší hvězdou čísla je bezesporu Jiří Grus se svojí úžasnou obálkou. Rozhodně zajímavé by bylo, kdyby dal k dispozici fotodokumentaci své práce s živým modelem, na první pohled je vidět, že na ní strávil spoustu času…. Ale ani ostatní práce v tomto Sorrelu nejsou nějací přicmr(n)dávači.
. Tak třeba Causa Kunda Daniela Binka řeší tak naprosto zásadní otázky naší existence, jako je integrace geometrických obrazců do společnosti. Je jenom logické, že takový kosočtverec mezi nimi hraje naprosto zásadní úlohu, a Binkovi stačí minimum prostoru a kresebního výrazu k tomu, aby nás v tom za pomoci vtipných dialogů utvrdil. Podobně exhibuje v Odvěké bitvě, kde proti sobě staví zosobnělou Lásku a Rozum. Tentokráte však humor exponuje pomocí krátkých hlášek, sršících vtipem, korunovaných Rozumových povzdechnutím „Já se do tý sněmovny snad nikdy nedostanu“. Nejpropracovanější kresbu, kterou v Odvěké bitvě nahrazuje doplňkovými popisky, pak nabízí v nechutném, o to více skvěle vypointovaném stripu Horká linka.
. Binkův věčný a věrný (jak pevně doufáme!!) souputník Dan Černý prezentuje hned pětici svých, tentokráte spíše kratších, výtvorů. Ve vy-vy-uch-vy-vyvrcholení kraťásku Vlasta versus Piča-ku využívá slovní hříčky z názvu, i když – byť to zní trochu nesrozumitelně – kupodivu z jeho první třetiny. Erotický western Duel obdařil nejlepší kresbou v celém sešitě, pravdaže rachitické nožky nemá smysl hlavní hrdince závidět. Groteska Krysák Bob už místy zachází za dobrý vkus (a především u ní platí mravnostní varování z obálky) a Vysněná touha se šnekem v hlavní roli (objevujícím se až na posledním obrázku) disponuje nejslabším scénářem (od Martina Čuříka). Slizký plž účinkuje ještě ve dvou stripech na poslední stránce jako součást pozvánky na osmičku. Tento Konečník včetně ukázky připravované úvodní stránky patří naopak k nejpovedenějším pasážím celého čísla.
. Posledním do (redakční) trojky je Roman Veseta, který (se) udělal „komixovou sociální balad(o)u“ Exkrém. Nejen, že do dvou stránek strčil tři samostatné, pouze symbolicky navazující stripy, navzájem se trumfující svou oplzlostí, zároveň v nich ale na dřeň obnažuje, co dělá Sorrel tím, čím je – brutální směskou šíleností neberoucích ohledy vůbec na nich kromě – zběsilého humoru. Už jen pro Exkrém se vyplatí sedmičku mít.
. Ke standardním přispěvovatelům Sorrelu patří Michal Opitz a je jasné, že v tomhle čísle plném čuňáren nemohl chybět. S Hezkým večerem si zabral prostor hned za úvodníkem. Narval do něj Spajdrmena, jeho dominu, jeho utrhzqultiptupravisišského nepřítele, jeho nadšeného a odvážného synka, jeho apatické důchodcovské sousedy z vedlejšího činžáku a jako bonus akce(ne)schopné kostomlatské fízly i anonymního propagátora Sorrelu. Hezky se to čte.
. Tuhle autorskou partu úchyláků dobře doplnil MUDr. Michal Kroutil (to není pseudonym, fakt se tak jmenuje) z Olomouce. Původně sice usiloval o založení vlastního fanzinu, na(ne)štěstí se mu „vzdělávací komiksové čtení pro všechny správné chlapce a děvčata“ Exkrement nepodařilo rozjet a tak osiřelé materiály zaslal hochům z Ústí. Ti do Sorrelu č. 7 vybrali minipříběh Zásadní průlom v léčbě zácpy a hlavně brutální „hardcore porno horror“ Dietní režim, který se nedá normálními slovy popisovat, ale jedině číst – perla čísla!
Hodně na hraně je také Porno o natáčení nejpopulárnějšího filmového žánru – ještě, že výtvoru kreativního kvarteta ve složení Maříková, Rubec, Dudová a Žovinec je vyhrazena pouze jedna strana.
Sorrel č. 7 je zkrátka jako vždy nechutný, sprostý, brutální a především hodně vtipný – a k tomu navíc ještě plný sexu. Co více jako doporučení si správný fanzin může jenom přát??
. Tak třeba Causa Kunda Daniela Binka řeší tak naprosto zásadní otázky naší existence, jako je integrace geometrických obrazců do společnosti. Je jenom logické, že takový kosočtverec mezi nimi hraje naprosto zásadní úlohu, a Binkovi stačí minimum prostoru a kresebního výrazu k tomu, aby nás v tom za pomoci vtipných dialogů utvrdil. Podobně exhibuje v Odvěké bitvě, kde proti sobě staví zosobnělou Lásku a Rozum. Tentokráte však humor exponuje pomocí krátkých hlášek, sršících vtipem, korunovaných Rozumových povzdechnutím „Já se do tý sněmovny snad nikdy nedostanu“. Nejpropracovanější kresbu, kterou v Odvěké bitvě nahrazuje doplňkovými popisky, pak nabízí v nechutném, o to více skvěle vypointovaném stripu Horká linka.
. Binkův věčný a věrný (jak pevně doufáme!!) souputník Dan Černý prezentuje hned pětici svých, tentokráte spíše kratších, výtvorů. Ve vy-vy-uch-vy-vyvrcholení kraťásku Vlasta versus Piča-ku využívá slovní hříčky z názvu, i když – byť to zní trochu nesrozumitelně – kupodivu z jeho první třetiny. Erotický western Duel obdařil nejlepší kresbou v celém sešitě, pravdaže rachitické nožky nemá smysl hlavní hrdince závidět. Groteska Krysák Bob už místy zachází za dobrý vkus (a především u ní platí mravnostní varování z obálky) a Vysněná touha se šnekem v hlavní roli (objevujícím se až na posledním obrázku) disponuje nejslabším scénářem (od Martina Čuříka). Slizký plž účinkuje ještě ve dvou stripech na poslední stránce jako součást pozvánky na osmičku. Tento Konečník včetně ukázky připravované úvodní stránky patří naopak k nejpovedenějším pasážím celého čísla.
. Posledním do (redakční) trojky je Roman Veseta, který (se) udělal „komixovou sociální balad(o)u“ Exkrém. Nejen, že do dvou stránek strčil tři samostatné, pouze symbolicky navazující stripy, navzájem se trumfující svou oplzlostí, zároveň v nich ale na dřeň obnažuje, co dělá Sorrel tím, čím je – brutální směskou šíleností neberoucích ohledy vůbec na nich kromě – zběsilého humoru. Už jen pro Exkrém se vyplatí sedmičku mít.
. Ke standardním přispěvovatelům Sorrelu patří Michal Opitz a je jasné, že v tomhle čísle plném čuňáren nemohl chybět. S Hezkým večerem si zabral prostor hned za úvodníkem. Narval do něj Spajdrmena, jeho dominu, jeho utrhzqultiptupravisišského nepřítele, jeho nadšeného a odvážného synka, jeho apatické důchodcovské sousedy z vedlejšího činžáku a jako bonus akce(ne)schopné kostomlatské fízly i anonymního propagátora Sorrelu. Hezky se to čte.
. Tuhle autorskou partu úchyláků dobře doplnil MUDr. Michal Kroutil (to není pseudonym, fakt se tak jmenuje) z Olomouce. Původně sice usiloval o založení vlastního fanzinu, na(ne)štěstí se mu „vzdělávací komiksové čtení pro všechny správné chlapce a děvčata“ Exkrement nepodařilo rozjet a tak osiřelé materiály zaslal hochům z Ústí. Ti do Sorrelu č. 7 vybrali minipříběh Zásadní průlom v léčbě zácpy a hlavně brutální „hardcore porno horror“ Dietní režim, který se nedá normálními slovy popisovat, ale jedině číst – perla čísla!
Hodně na hraně je také Porno o natáčení nejpopulárnějšího filmového žánru – ještě, že výtvoru kreativního kvarteta ve složení Maříková, Rubec, Dudová a Žovinec je vyhrazena pouze jedna strana.
Sorrel č. 7 je zkrátka jako vždy nechutný, sprostý, brutální a především hodně vtipný – a k tomu navíc ještě plný sexu. Co více jako doporučení si správný fanzin může jenom přát??
