Hned jak jsem se vrátil do hospody, otevřu to a koukám – ono je to černobílý, ale pak mě zase hned napadlo, že vlastně to se teď bere jako znak inteligentního čtiva a za takovou černobílou se leckdy platí víc, než za barvu, jen aby to mělo imidž publikace pro náročný. Pochválil jsem si bystrý úsudek a začetl jsem se.Netušil jsem, že taková intelektuální bomba může být až takhle vtipná. Příběhy línýho kocoura mě fakt vzaly, protože mi to trochu připomínalo mě, vlastně pokud to vezmu do jádra věci, je to jakési podobenství, moderní bajka, dalo by se tedy s mírnou nadsázkou autora Jima Davise označit za novodobého La Fontaina či Ezopa. Ale pak mi František, co seděl vedle a pil řezaný a čet u toho noviny, říkal, že to není žádnej objev, že Garfield je celebrita, že už je to 22. sešit, co u nás vyšel. Proto to asi dali napsat mně, protože se už na tom vystřídali všichni recenzenti a už nevědí co o tom napsat, neboť by se neustále opakovali, že se jedná o kvalitní zábavu z vydavatelství a nakladatelství Crew (našel jsem si ve slovníku, jak se to vyslovuje – kru:) vydávanou už léta, která se dobře čte. Abych prý nebyl za idiota, až se na to budu příště ptát prodavačky, ale za idiota jsem byl stejně, neboť jsem tam sice správně krákal, ale ona tomu nerozuměla a když jsem jí řek´, jak se to píše, tak ona, že prej tomu říkaj kref, to jen tak na okraj, abyste se náhodou taky někde nezesměšnili jako já.
I ten překladatel Filip Škába to dělá dobře, ale co si pamatoval můj bratranec, tak prej když vydával nějakej Semic Slovart kdysi dávno ještě sešitovýho Garfielda (barevnýho, takže asi nebyl moc pro intelektuály), ve kterým bylo několik úplně stejnejch stripů jako teď (to jsem vám zapomněl říct, on v tom sešitě není celej dlouhej příběh, ale fůra krátkejch komiksovejch fórků většinou o třech okýnkách a těm se říká stripy a jednak to říkal Evžen Váchů a taky jsem si to našel na internetu, protože jsem ho před rokem vyškemral pro knihovnu u starosty), tak že tenkrát překlad těch stripů byl lepší a byly tam lepší hlody. Třeba prej jak Jon říká, že mozek je taky jenom sval a dává řečnickou otázku Garfieldovi: „Víš, jak se udržuju v duševní kondici? “ a Garfield na to: „Zvedáš činky hlavou? “, tak v tom starým barevným sešitu bylo „Víš jak si ho udržuju v kondici? (ten mozek, pozn. red.)“ a Garfield odpovídá „Rašplí na dřevo? “. Celkově mu zkrátka tehdejší překlad přišel lepší, jenže já si myslím, že ten překladatel to taky nemá snadný překládat takovou fůru komiksu, protože těch stripů je kopec a vychází někdy od roku 1979 a v tomhle sešitě už jsou kousky z roku 1991 a trochu z roku 1992 a když si to člověk spočítá, to je dejme tomu dvanáct let, každej rok 365 stripů, čili ten pán musel přeložit asi tak 4380 stripů, do čehož jsem nepočítal přechodný roky, protože s tou kalkulačkou zas tak moc dobře neumím.
Pak se mi tam hrozně líbily ty citoslovce, jak jsou pěkně přeložený a hlavně graficky udělaný, že to prostě vypadá, jako by Jim Davis byl Čech a kreslil to všechno hlavně pro česky mluvící lidi, což je samozřejmě hovadina, ale on to ten grafik tak pěkně udělal, že kdybych nebyl intelektuál, tak bych tomu snad i věřil. Aspoň na internetu o tom, že Jim Davis to dělal pro Čechy, teda nic není. Pak ještě tvrdil vrchní, že tenhle 22. sešit je o něco lepší, než předchozí, že je tam víc dobrejch gagů a že asi měl ten autor zrovna nějak dobrou náladu nebo co, že mu to tak šlo.
No každopádně mě ten komiks mile překvapil a určitě toho pro naší kotelickou knihovnu objednám víc, aby naši Koteličané byli vzdělanější a intelektuálnější a nebavili se v hospodě furt jenom o tom fotbale, co ho pořád dávaj na tom čété čtyři sport, jak to tam teď vrchní Macan zaved, že prej je to digitální nebo co.
