Flafík (Fluffy) (Scénář a kresba Simone Lia.)
Vychází 30. ledna.
Naprosto neodolatelný „příběh nezodpověditelných otázek, lásky, zoufalství, dobrodružství a štěstí“, který původně vyšel ve čtyřech samostatných dílech. Flafík je králíček, o kterého se stará úzkostlivý svobodný muž jménem Michael Pulcino. Snaží se mu objasnit, že on není jeho tatínek, ale zdá se, že Flafík si to nedá vymluvit. Částečně proto, aby utekl před pronásledováním nechtěné přítelkyně, odjede Michael s Flafíkem navštívit své rodiče na Sicílii. Podaří se mu únik? Vyrovná se Flafík se skutečností, že není lidský tvor?
Simone Lia (občanka Malty narozená v Londýně, kde také bydlí) je neuvěřitelně originální vypravěčka, ilustrátorka komiksů a dětských knih, která odzbrojujícím způsobem dohromady spřádá skutečný život a realisticky vykreslené emocionální situace s bizarní hravostí komiksů. Spolu s Tomem Gauldem, s nímž se v roce 2000 seznámila na Royal College of Art, vydává své vlastní komiksy a knížky v limitovaných edicích.
Punisher 4(Scénář Garth Ennis, kresba Steve Dillon a Darick Robertson.)
Vychází 11. února.
Mafiánských bossů zabil Punisher už víc než dost. Ale s tímhle to bude trochu jiné. Tohohle mafiánského bosse má zachránit. Zvládne Punisher překonat své zásady… a pak ještě pár stovek vojáků a džungli? A to ho ještě v téhle knize čeká ruská mafie, návštěva Irska, jeden vzteklý Kanaďan s adamantiovými drápy a novinář, který si usmyslel, že o psychopatickém mstiteli udělá reportáž.
Základní autorská dvojka Punishera samozřejmě zůstává stejná (Garth Ennis a Steve Dillon), navíc je však doplňuje Darick Robertson. Ten se ke slávě vyhoupnul díky spolupráci s Warrenem Ellisem na legendární komiksu Transmetropolitan. Podobně jako u Dillona, i v Robertsově kresbě je vidět nadhled a nadsázka… a taky má smysl pro zábavné vykreslení násilných scén. Takže není divu, že se brzo dal dohromady s Ennisem a spolu stvořili cynický návrat jednookého agenta v komiksu pojmenovaném suše Fury. S Ennisem také odvyprávěli Punisherův příběh ve Vietnamu (Born) a nyní tvoří úchylnou sérii The Boys. A vedle minisérií a různých hostovaček si Robertson s Gregem Ruckou zkusil i Wolverina (což se mu později při spolupráci s Ennisem hodilo).
Recenzi Punishera 3 čtěte zde.
Hluboké rány (Exit Wounds) (Scénář a kresba Rutu Modanová.)
Vychází 27. února.
Citlivý, lidsky upřímný a nesentimentální pohled na lidské vztahy vypráví o mladém taxikáři Koby Francovi, který se v Tel Avivu od dívky jménem Numi dozví, že jeho otec se možná stal obětí bombového útoku v Hadeře. Koby se kdysi s otcem rozešel ve zlém, a byť bez valného nadšení, přeci se s Numi vydává po jeho osudu pátrat. Při snaze zjistit, jaké tajemství zahaluje posledních několik měsíců otcova života, si Koby brzy uvědomí, že zároveň pátrá i po tom, co je on sám vlastně zač…
Rutu Modanová (narozená 1966) je izraelská ilustrátorka a komiksová kreslířka. Po absolvování jeruzalémské akademie umění a designu editovala izraelskou verzi magazínu MAD, v roce 1995 spoluzakládala komiksovou skupinu Actus Tragicus, jen tak mimochodem posbírala pár individuálních ocenění a několik příběhů publikovala dokonce i v New York Times.
Ghost Rider – Cesta do zatracení (Ghost Rider – Road to Perdition) (Scénář Garth Ennis, kresba Clayton Crain.)
Vychází 11. března.
Z pekla nevedou žádné silnice, po kterých by se dalo odjet. Démonický motorkář Ghost Rider se tudíž nemá jak dostat pryč, což je zlé, protože není zrovna oblíbený – spousta lidí je tu jeho zásluhou. Když mu zástupci nebes nabídnou svobodu za polapení uprchlého démona, neváhá a vyráží okamžitě zpátky na zem. Jenže ne sám. Na místo se řítí i zástupce pekel, démonický kovboj Hoss a sadistický archanděl jménem Ruth. A to nemluvíme o tom, že ani sama oběť není tak úplně bezbranná. Pekelná bitva se blíží.
Cesta do zatracení kombinuje brutálně akční příběh (ve kterém jsou zástupci nebes ještě nelítostnější než vyslanci pekel) starého známého Gartha Ennise s propracovanou, úžasnou počítačovou malbou Claytona Craina.
100 nábojů 2 – Záblesk druhé šance(Scénář Brian Azzarello, kresba Eduardo Risso.)
Vychází 31. března.
Kufřík s pistolí, sto náboji a fotkou člověka, který vám zničil život, kufřík, s jehož pomocí můžete spáchat beztrestně vraždu… Tenhle kufřík opět vyrazil mezi lidi a zůstávají za ním mrtvá těla. Cestou řeší vzájemné problémy druholigových gamblerů, servírky a její mrtvé dcery i prodavače zmrzliny, který není tak úplně tím, čím se zdá být... Celkově jde tentokrát už o něco více než jen o pomstu. Z mozaiky lidských osudů se začíná vylupovat velký příběh, v jehož centru stojí tajemný agent Graves a také z jedničky známá Dizzy Cordova, teď už v jeho službách. Tenhle kufřík bude zkrátka zvláště dobře naplněný.
Co dodat? Temný noirový komiks od Briana Azzarella (Hellblazer: Těžké časy, Superman: Pro zítřek) v ještě temnější, až démonické kresbě Eduarda Rissa (Video Noire).
Recenzi 100 nábojů 1 čtěte zde.
Kuře na švestkách (Poulet aux prunes) (Scénář a kresba Marjane Satrapi.)
Vychází 15. dubna.
Další mistrovské dílo Mariane Satrapi je tentokrát spíše orientálním vyprávěním v tradici Tisíce a jedné noci. Smutným hrdinou je proslulý hráč na tar Násir Alí, který o svůj nesmírně cenný historický strunný nástroj přijde, když mu jej manželka rozbije v hádce. Násir nemůže sehnat náhradu, se kterou by byl spokojen, a když zjistí, že jeho radost z hudby i ze života zmizela, ulehne a rozhodne se zemřít. V sedmi dnech, po které čeká na smrt, s ním projdeme jeho životem i dobou a nakonec také pochopíme, že to, co mu vzalo životní sílu, nebyl jen rozbitý hudební nástroj.
Satrapi se narodila v roce 1969 v íránském městě Rašt. Vyrůstala v době tuhého porevolučního islámského režimu a krvavé války s Irákem. Když jí bylo čtrnáct, rodiče ji poslali studovat na francouzské gymnázium do Vídně. Nakonec zakotvila v Paříži a po studiu výtvarných umění se začala živit ilustrováním dětských knih. Výrazně ji ovlivnilo setkání s Davidem B. (Padoucnice), který jí odhalil svět komiksu. Nejvíce ji proslavil vlastní životopis v obrazech Persepolis, spoustu příznivé kritiky i cen posbíraly i další dva komiksy, které vydala – Šitíčko a právě Kuře na švestkách.
Recenzi Persepolis čtěte zde.
Jak si nahrabat jako pornohvězda (How to… make Money like a Porn Star) (Scénář Neil Strauss, kresba Bernard Chang.)
Vychází 27. května.
Chcete větší dům? Lepší práci? Nemít dluhy? Dostat venerickou chorobu? Tohle je vaše velká šance. Nepotřebujete nic vědět ani umět. Prostě se jen držte pokynů obsažených v této neocenitelné příručce, která vás dovede k vykořisťování pasáky, udělá z vás společenského vyvrhele a přinutí vás nechat se osahávat oslizlými starci, kteří páchnou jako halda hnijících jablek. Pokud si říkáte, že něco takového musí být příšerný dryák a brak, víc se ani mýlit nemůžete. Jedná se totiž o úžasnou, vtipnou, sžíravou, výtvarně nápaditou a citlivou knihu o lidech, co prodali duši čertu a dá jim zatracenou práci zachránit aspoň kousek.
Neil Strauss je publicista, který se zabývá hudebními i jinými celebritami. Je autorem čtyř knih, které se umístily na bestsellerovém žebříčku New York Times: The Game, The Dirt (s Mötley Crüe), The Long Hard Road Out of Hell (s Marilynem Mansonem) a How to Make Love Like a Porn Star. Ta poslední je obsáhlou knižní biografií pornohvězdy Jenny Jamesonové a při práci na ní nasbíral spoustu groteskních, bizarních, drsných i úsměvných historek z pornoprůmyslu, z nichž vytěžil materiál pro komiks. Nyní přispívá do časopisu Rolling Stone. Bernard Chang vystudoval architekturu a nyní žije v Los Angeles. Ve světě komiksu se pevně uchytil svou prací pro nakladatelství Valiant, Marvel a DC Comics. Pro Strausse ilustroval dvě jeho úspěšné knihy, The Game a How to Make Love Like a Porn Star. Nedávno začal vydávat vlastní řadu knih pro děti, The Black Belt Club.
Černá díra (Black Hole) (Scénář a kresba Charles Burns.)
Vychází 18. června.
Střední škola na americkém maloměstě – to je podle mnoha hororových i jiných autorů (v čele se Stephenem Kingem) pozemská obdoba pekla. Burns tuto představu dovedl do dokonalosti. Jsme na okraji Seattlu v polovině 70. let 20. století. V době, kdy středoškoláci jsou už rovnýma nohama v sexuální revoluci a kouří marjánku, být hipíkem sice už vyšlo z módy, ale David Bowie je se svými kostýmy přeci jen ještě „trochu moc divnej“. Do života protagonistů drtivě dopadne nová pohlavně přenosná nemoc, která postihuje jen teenagery a která jim způsobuje různé bizarní mutace: druhá ústa na hrudi, maličké růžky, svlékající se hadí kůže… A bude hůř. Lidé se začnou měnit i uvnitř a začnou i umírat.
Charles Burns se narodil v roce 1955 a patří mezi klasiky undergroundového komiksu, mimo to spolupracoval s MTV, Iggy Popem, Coca Colou či Altoids. Své hypnotické, děsivě krásné veledílo oceněné řadou cen vytvářel deset let. To zní hrozně, když si ale pozorněji prohlédnete jeho černobílou dokonalost, rafinované symetrie dvoustran, působivá opakování motivů a nevídaně zdařilé zachycení početných postav, spíš se podivíte, že mu to netrvalo let dvacet.
Letní blondýnka (Summer Blonde) (Scénář a kresba Adrian Tomine.)
Vychází 21. července.
V titulní povídce se setkáváme s nešťastníkem, který chce doopravdy jenom pomoci dívce, již náhodou sleduje. Další postavou je osamělá žena, která provádí zlomyslné fórky s telefonem se zvrácenou nadějí, že naváže kontakt s někým – kýmkoli – na druhém konci drátu. Následuje třídní šprt, jejž do sexu zasvětí oblíbená dívka, která si nedávno na večírku nalámala do kalhot. Tomine v Letní blondýnce fantastickým černo-bílým provedením bravurně a s nádechem romantiky vykresluje citovou rozháranost rozkolísaných mladých lidí z města, ukazuje jejich strasti a nejistoty s nestranností soudce a zároveň s překvapivým soucitem. Povídka Bomb Scare (Pozor, bomba!) byla v roce 2002 vybrána do „antologie nejlepší americké nedoporučené četby“.
Adrian Tomine se narodil v roce 1974 v Sacramentu v Kalifornii. Od roku 1991 píše a kreslí komiks Optic Nerve a vydal také dvě sbírky kreslených příběhů – 32 Stories a Sleepwalk and other Stories. Jeho komiksy a ilustrace vycházely také v mnoha časopisech, jako jsou The New Yorker, Time, Esquire, Rolling Stone, Details a Giant Robot.
Komiksová historie moderního světa – Od Kolumba až po americkou revoluci (Cartoon History of the Modern World 1) (Scénář a kresba Larry Gonick.)
Vychází 13. srpna.
V tomto poťouchle vtipném náhledu na moderní dějiny, nadupaném špičkovou kresbou a kousavým, sarkastickým vyprávěním, navazuje autor bestsellerů Larry Gonick tam, kde jeho cenami ověnčená Komiksová historie světa skončila. Začíná dějinami starověkého Mexika, Kolumbovým připlutím do Nového světa, španělským dobýváním, budováním portugalského impéria v Asii a vytvořením prvního celosvětového systému výměny zboží a myšlenek. Následuje protestantská reformace, rozmach Holandska a Anglie a zrození moderní politické filozofie a vědy. Závěrečná část líčí soupeření Francie a Británie v Severní Americe a vrcholí globálním pohledem na americkou revoluci a Americkou ústavu.
Larry Gonick působil jako Knight Science Journalism Fellow na MIT, nyní je kmenovým kreslířem časopisu Muse, ale hlavně už více jak třicet let tvoří komiksy vysvětlující dějiny, vědu a další významná témata. Jeho prvotinou byla kniha Blood from a Stone: Cartoon Guide to Tax Reform (Dření z kůže: Komiksový průvodce daňovou reformou) z roku 1971.
Recenzi první Komiksové historie světa čtěte zde.
Zpráva o 11. září (The 9-11 Report) (Scénář Sid Jacobson, kresba Ernie Colón.)
Vychází 27. srpna.
Zpráva o 11. září přibližuje čtenářům mimořádně přitažlivou formou jednu z nejdramatičtějších událostí moderních dějin. Komiksovou verzi Závěrečné zprávy Národní komise pro teroristické útoky na Spojené státy z 11. září 2001 vytvořili Jacobson s Colónem v roce 2006 jako reakci na fakt, že většina Američanů tento dokument přes jeho závažnost vůbec nečetla. Jedinečným způsobem zpracovaná publikace o rozsahu 160 stran přibližuje s úspěchem nejen dramatické příběhy onoho tragického dne, ale podává také jasný přehled o sledu událostí, mapuje vzestup Al Kajdy a americké reakce na plány teroristů. Jacobsonův text přesně postihuje zprávu komise, jejíž některé pasáže cituje přímo doslovně, Colónovy výtvarné schopnosti pak přitažlivou formou dramatičnost událostí přibližují čtenáři.
Sid Jacobson působil jako vedoucí redaktor a šéfredaktor v Harvey Comics, kde vytvořil několik postav (např. Richieho Riche) a byl také výkonným editorem v Marvel Comics. Ernie Colón je grafický umělec, který pracoval v Harvey Comics, Marvelu a DC Comics, kde dohlížel na produkci Green Lantern, Wonder Woman, Blackhawk a The Flash.
Šitíčko (Broderies) (Scénář a kresba Marjane Satrapi.)
Vychází 29. září.
Velmi komorní, ale velmi působivé dílko, vlastně záznam důvěrných rozhovorů íránských žen z příbuzenstva a známosti autorky, které upřímně i vtipně bez přítomnosti mužů probírají intimní, rodinné i širší záležitosti: (ne)možnost volby ženicha, kvality mužů na Západě či plastickou chirurgii. Název odkazuje žertovným tónem na jistou praktiku: ženy v Íránu si někdy před svatbou, aby jejich ženich neměl pocit, že byl ukrácen na svých patriarchálních právech a ošizen na zboží, nechávají chirurgicky sešít porušenou panenskou blánu.
Majrane Satrapi znovu prokázala, že je mistryní psychologické drobnokresby a vykreslování povah – a navíc že k tomu, aby vytvořila zásadní grafický román, nepotřebuje dějinné a převratné události jako ve svém nejslavnějším díle, Persepolis.
Jak rozumět komiksu (Understanding Comics) (Scénář a kresba Scott McCloud.)
Vychází 9. října.
Proč je vlastně jazyk komiksu tak univerzálně srozumitelný? Proč stačí pár čárek a dvě tři srdíčka, aby všichni pochopili, že postava se právě zamilovala? A pár vlnovek, abychom pochopili, že je jí zima? Těmito a stovkami dalších otázek se Scott McCloud (narozený 1960 v Bostonu) zabývá ve svém zásadním díle. Pokud chcete pochopit, co to vlastně je (a co už není) komiks, jak toto médium působí na své čtenáře a jaké techniky, triky a fígle jeho tvůrci používají, aby nás všechny „dostali“, nemůžete si vybrat lepší zdroj než tuhle proslulou knihu. A překvapí snad někoho, když doplníme, že tato klíčová publikace o komiksu má formu… komiksu?
Love and Rockets – Mechanička Maggie (Love and Rockets – Maggie The Mechanic) (Scénář a kresba Jaime Hernandez.)
Vychází 18. listopadu.
Když hledal Jaime Hernandez (narozený v roce 1959) námět pro sérii Love and Rockets, ohlédl se za bouřlivým děním na punkové scéně počátku osmdesátých let, která jej obklopovala, do toho přimíchal vlastní dojmy z prolínání americké kultury s kulturou mexickou, špetku komiksového sci-fi koření, a punkerky Maggie a Hopey – příležitostné milenky a neúnavné výtržnice, známé též jako „Las Locas“. Sbírka Mechanička Maggie přináší ty smysluplnější z historek o „Locas“ z prvních pěti let; řazené chronologicky za sebou, navíc v příjemném „skoro“ čtvercovém formátu. Najdou se mezi nimi perly jako Mechan-X, což je vůbec první příběh s Maggie a Hopey; nefalšovaný grafický román Las Mujeres Perdidas (Pokleslé ženštiny; ve vedlejší roli se tu mihne wrestlingová legenda Rena Titañon!!); a více než dvě desítky dalších klasických příběhů.
Připraveno na základě materiálů BB Artu.
