Morvan se tady objevil 28. listopadu 1969, když musel zdravotnický personál roubíkem umlčet jeho novorozenecký řev v remešské porodnici. Ke komiskům přičuchnul (jako každý správný Frantík) už v dětství, ale tu správnou a pořádnou ránu přes rypák schytal až v komiksovém knihkupectví BDBulle patřícím manželce slavného Sokala. Bylo mu jedenáct let, přišel si tam pro pokračování puberťáckého Valeriana a odešel s Incalem, Thorgalem, Bastosem a Zakouskym, Innommables a magazínem Gomme – prostě se samými klasikami pro dospělé. A už to jelo! Ještě na střední škole začal spolupracovat s fanzinem Hors Gabarit a roku 1989 se ten šílenec vrhl na studium kreslení na bruselské škole svatého Lukáše. Ne že by byl zrovna nějaký nemehlo, ale hodně ho překvapilo, když se nakladatelství Zenda rozhodlo vydat jeho pokusný komiks Reflets perdus stvořený s bývalým spolužákem Sylvainem Savoiou na festivalu ve Villeneuve. Jenže na něm nenakreslil ani políčko.
Meteor a ostatní členové konvoje
Když ho pak vylili z Akademie krásných umění, francouzský trh zrovna začala úspěšně dobývat manga a on navštívil Japonsko, bylo definitivně rozhodnuto. Se slovy „na kreslení mě nejvíce baví okamžik, kdy už je hotovo,“ se na kreslení vykašlal a nabídl v roce 1994 nakladatelství Glénat sérii Nomad. Ta se stala jeho prvním opravdovým hitem, na čemž měli výrazný podíl i kreslířové Buchet a starý známý Savoia. Na téměř 700 stranách Morvan rozehrál futuristický příběh plný humanoidů, robotů, tajných služeb, myšlenkových průniků, akce a napětí, jako jeden z prvních ve Francii nahastrošený do dokonalého mangoidního hávu. Dva roky na to vypouští do světa totální nářez HK (kresba Trantkat), další epos na více jak 500 stranách.
Svou doposud největší pecku rozjel v roce 1998. Sci-fi fantasy o kolosálním konvoji kosmických lodí obývaných a řízených nepřeberným množstvím mimozemských ras, který se sune vesmírem při pátrání po obydlených či obyvatelných planetách, bohatství nebo prostě jenom kvůli zábavě. Hlavní hrdinkou je charismatická, pubertální, odvážná a emancipovaná dívčina s velkýma očima jménem Nävis. Ano, jedná se o dnes již desetidílnou Sillage, kreslenou opět Buchetem (česky Meteor, který se však tady moc nechytl, i když šest alb na frankofonní sérii je docela úspěch) doprovozenou řadou vedlejších sérií.
To už dosáhl takové proslulosti, že mohl nasadit umělé dýchání svým starým, neúspěšným projektům jako špionážní sci-fi 7 secondes či baladě Zorn et Dirna. „Abyste mohli psát komiksové scénáře, musíte hodně číst a získat spoustu inspirace,“ říká a vzhledem k tomu, že jeho představivost nezná takřka mezí, trh zaplavil celou řadou více či méně povedených, ale komerčně vždy proklatě úspěšných sérií jako Troll (o genezi a významu téhle legrácky splácnuté s Joanem Sfarem jsme podrobně psali zde), Al´Togo, Fleau.world, násilnické Helldorado o stejnojmenném ostrově ze 17. století či vizionářská Reality show o světě budoucnosti, kde zůstala pouze dvě povolání: policajt nebo voják. Jeho pokus revitalizovat klasickou řadu Spirou a Fantasio sice nedopadl úplně nejlépe, přesto už stvořil tři díly a je v současné době považován za absolutní frankofonní scenáristickou špičku. Troufá si proto čím dál více: „Chci číst knihy, které neznám,“ prohlásil a pustil se do nové edice Ex-Libris, ve které do komiksové podoby převádí díla klasické literatury.
Vybraná komiksografie (série)
Reflets Perdus (1993)
Nomad (1994)
HK (1996)
Troll (1996)
Sillage (1998)
7 secondes (2000)
Zorn et Dirna (2001)
Al´Togo (2003)
Fleau.world (2003)
Reality show (2003)
Nävis (2004)
Spirou et Fantasio (2004)
Wolverine – Saudade (2006)
Helldorado (2006)
