Ale pokud jste náhodou o Ultimate Spider-Manovi nikdy neslyšeli, zkusím vás zhruba uvést do situace: Marvel, přestože si narozdíl od DC držel po většinu doby jakous takous kontinuitu, má stejně na svědomí tu zdařilejší, tu méně zdařilé pokusy o restart, reset… zkrátka o hození dosavadní historie do záchodu a pořádné spláchnutí. Ptáte se proč? Důvody jsou dva - ten oficiální (jehož zuřivým propagátorem je Joe Quesada, mimo jinými) je ten, že mladé dítě, chtíc se do komiksů začíst, nemůže se v nich vyznat, protože oněch předchozích pět set a více sešitů znemožňují orientovat se v bachraté a těžkopádné kontinuitě. Samozřejmě, že všechny příběhy na sebe naprosto bezesvě navazují a ani ten nejgeniálnější čtenář se pak v pozdějších číslech nemůže orientovat bez znalosti čísel předchozích (kdo v předchozí větě vytušil ironii, má bod). Právě díky této logice jsme se my, fanoušci Spider-Mana dočkali resetu číslování řady Amazing Spider-Man v roce 1998 a zrovna tak i nedávné smlouvy s Mefistem a "vymazání manželství" (mo(u)dří už vědí, vy ostatní vědět ani nechtějte).Druhým, cyničtějším, Marvelem nikdy oficiálně nesděleným, ale odvoditelným důvodem, je fakt, že udržovat kontinuitu v chodu stojí peníze. Vymýšlet stále nové příběhy, uvádět nové scénáristy do situace (a udržovat tedy po ruce archiv všech starších čísel kvůli rešerším), snažit se neopakovat a vyvíjet postavu, aby byli uchváceni i starší a zkušenější čtenáři, kteří poznají, že "tohle už tu kdysi bylo a lépe provedené"… Inu, daleko jednodušší je přece udělat si čas od času restart a všechno hezky zopakovat - vždyť cesta už je vydlážděna.
Možná úplně nejlepším řešením by bylo držet celé komiksové univerzum v jakési perpetuální smyčce, kde jsou všechny události čistě epizodního charakteru a nemají žádný vliv na stav v čísle předtím či potom (tedy jakási obdoba situace televizních Simpsonů). Ale to už trochu odbočuji.
Pokračování v dalším článku. Abych to zkrátil: Ultimate Spider-Man je jedním z těch zdařilejších pokusů o restart. Sice stejně rozdělil příznivce tohoto červenomodrého stěnoskoka víceméně na dva tábory, ale narozdíl od výše zmíněných průšvihů je na něm poznat slušná scénáristická práce a snaha podívat se na Spider-Mana z trochu jiného úhlu. Průšvihy myslím primárně reset či smlouvu s ďáblem, snažící se zlikvidovat manželství hlavního hrdiny, takže především příběhy One More Day a ultradlouhý Brand New Day patří mezi ty nechutnější epizody v historii Spider-Mana. A návrat tety May s odůvodněním "posledních několik let se geneticky upravená herečka vydávala za tvého rodinného příslušníka a ty, ani tvůj pavoučí smysl, jste nic nepoznali" a následné zabití Mary Jane na konci minulého století, tam rovněž patří.
Dost velkou zásluhu na tom mají hlavně dva faktory: dvojce tvůrců Brian Bendis a Mike Bagley, ke kterým se dostanu za chvíli a fakt, že Ultimate vychází paralelně s hlavním titulem, takže vás do ničeho nenutí (můžete si vybrat, jakou kontinuitu chcete, případně obě).
Bendis se v Ultimate opravdu předvedl - chopil se nevděčné práce převyprávění Spideyho příběhů s chutí a umem a přestože se nedá říct, že by známé příběhy Spider-Mana vyloženě vylepšil, alespoň je zkusil osvěžit a vytvořil jakýsi zajímavý alternativní vesmír.
Poznat je to hned na začátku - zatímco v klasické kontinuitě zabírá hrdinovo "zrození" bratru sedmnáct stránek, v Ultimate vesmíru je expozice trochu větší. A tak první číslo (dvojnásobné, čtyřicetistránkové) končí zhruba ve chvíli, kdy náš hrdina poprvé objeví své schopnosti. A tak víme, že nás ještě čeká nějaká obdoba wrestlingové kariéry, nějaká obdoba smrti strýčka Bena a nějaká obdoba "s velkou mocí musí přijít i velká zodpovědnost". Oproti klasické kontinuitě je to velký skok (tam bylo všechno toto víceméně odsunuto do pozadí a víc se v tom všem pitvat začali až pozdější autoři), co víc - skok k lepšímu. Strýček Ben je zde reálná osoba, sami ho zažijeme a zjistíme, proč Peterovi tolik chybí, proč se s jeho smrtí nikdy nevyrovnal. Proč jej vždy potřeboval - pro jeho zkušenosti a morální kompas, pro jeho nadhled a perspektivu, pro schopnost vidět les a nejen samotné stromy… V tom Bendisovi tleskám, věřte mi, až jeho smrt přijde (což bude v příštím sešitku, nejpozději v tom dalším), budete to s Peterem cítit.
