Komiks.cz

Zároveň je to Peterova nejlepší přítelkyně a navíc ji potkáme už zde, v prvním čísle a nebudeme na ni tedy čekat dvaačtyřicet měsíců, jako tehdá v šedesátých letech (pamětníci, vzpomínejte ;-) ). Vůbec, z ní má člověk pocit, že Bendis vzal původní koncept Gen tak, jak se s ní čtenáři seznámili v klasické éře, i když bez té drzosti - taková žena-vamp, jako byla Gwendolyne za Ditkovy éry, kdy se nezdráhala Peterovi i jednu vrazit za sarkastický komentář, to vážně není. Jenom ji tak trochu natřel na zrzavo a přejmenoval podle amerického slangového výrazu pro marihuanu (tentokrát asi bezdůvodně)… Koneckonců až se o pár čísel dál setkáme se zdejší "ultimátní" Gwen, zjistíme, že ta také víc přípomíná klasickou MJ.
Teď jen zbývá zjistit, která z nich přežije (mrk, mrk).

Zároveň ale také kromě seznámení se s Petrem a jeho okolím zjišťujeme, že je něco shnilého ve státě Osbornském - Ultimate už od začátku prezentuje padouchy jako všudypřítomné a Osborna (a fakt, že je pěkný čtverák a má nějaké pikle za lubem) zde uvidíme hned v tomto prvním čísle - žádné takové situace jako z klasické kontinuity, kde se nejdřívě objeví Green Goblin, pak dva roky nic, pak Osborn a hned v dalším čísle náááhodou zjistíme, že ti dva jsou jeden a ten samý, přestože ještě v předchozím díle tomu nic nenasvědčovalo, protože sami tvůrci to ještě vlastně nevěděli.

Ale to rozhodně nejsou všechny změny - zdejší občany měnící pavouk není radioaktivní, ale geneticky upravený (tedy pseudovědu šedesátých let nahradila pseudověda dvacáteho prvního století), kousnutí se odehraje veřejně a i do budoucna bude Peter daleko méně opatrný stran své tajné identity - počet lidí, kteří ji budou znát, bude neustále stoupat, což je také realističtější… ale možná trochu menší zábava. Padouši také nebudou tak docela stejní… Celkem je tu ale změn až moc na to, abych je tady mohl jmenovat a navíc k tomu není důvod.

Všechny tyto úpravy dávají Ultimate koherentnější a možná poněkud dospělejší, realističtější a méně naivní ráz. Paradoxně, přestože Ultimate je jednodušší, s jemnější kresbou, "světlejší", zkrátka víc "kid-friendly". Zda je to dobře či špatně, musí rozhodnout čtenář sám. Co se autora této recenze týče, sice preferuji klasického Spider-Mana, ovšem jakýsi alternativní "teenage" Spider-Man v mém životě také své místo mít může. Jednu věc ovšem vytknout musím - rozdíl v mentálním věku protagonistů.

V původním klasickém Spider-Manovi je našemu hrdinovi sice fyzicky patnáct let, ale vykazuje moudrost, zkušenosti a ostrovtip mnohem staršího muže (konkrétně u toho humoru je to hodně znát - klasický Spidey už jako patnáctiletý hýří bonmoty a schopností kohokoliv rychle a velmi intelektuálně odpálkovat, kteréžto by daleko spíše seděly člověku staršímu, znalejšímu a zralejšímu, s větším rozhledem). Ultimate Spider-Man má myšlením daleko blíž k takové Buffy přemožitelce. Spousta ztýraného mládi, nervozity, "teen" bujení… bez nadhledu a bohužel často i humoru. Ultimate Spider-Man je mnohem menší vtipálek, a vzhledem k tomu, že právě ochota, touha a nezbytnost vždy vtipkovat je jedním z charakteristickým rysů, neřkuli poznávacích znaků, kterými se Spidey původně nejvíc odlišoval od tehdejšího klasického panteonu superhrdinů, zamrzí to.

To vše samozřejmě nelze poznat hned z prvního čísla, spíš chci upozornit čtenáře, aby neměli některá očekávání, která jsem kdysi u Ultimatu měl já (a nebyli tedy zklamáni).

Na druhou stranu všechny ostatní emoce jsou skutečně dobře napsány - Ultimate Spider-Man je vůbec velice solidně "oscénářován", Bendis primárně perlí v jednotlivých dialozích, které postavám sedí do pusy a které se velice dobře čtou. Skoro bych si troufl tvrdit, že se všemi čtyřiceti stránkami prožerete takřka kyselinovou rychlostí.

Posledním důvodem, proč říct Ultimate Spider-Man ano, je Mark Bagley. Ten není v komiksu a dokonce ani ve světě Spider-Mana žádným nováčkem, přesto až zde odvádí skutečně snad nejlepší práci své kariéry. Sám ani nevím čím to je - jeho styl je dost podobný (hlavně u očí postav vždycky poznáte, že je kreslil Bagley), možná je to kvalitnějším papírem, možná se víc vykreslil… každopádně jeho kresba je velmi estetická, svěží, místy až plastická, s optimálním množstvím detailů pro každou scénu, mírnou stylizací a dynamickým střídáním pohledů. To vše dohromady čtenáře skutečně uchvátí, navíc ještě v kombinaci s Bendisovým scénářem. Přestože se toho v tomto prvním sešitě zas tolik neděje, nepoznáte to. Á propos, k tomu "nedění" - tento začátek Ultimate Spideyho je spíše komorní, akce se dostaví spíš až v příštích dílech… ale věřte mi, že akční pasáže jdou Bagleymu zrovna tak dobře. A nejsem zdaleka jediný, kdo si Markových schopností všímá - zběžné prolétnutí merchandisem odhaluje, že právě Bagleyho Spider-Man se poslední dobou často dostává na aktovky, hrníčky… takže je dost dobře možné, že brzy bude ve všeobecném povědomí právě Bagleyho vizuální provedení tohoto oblíbeného superhrdiny. Na druhou stranu Mark z Ultimatu už před nějakou dobou odešel, takže i když kreslil více než sto čísel v kuse, je otázka, jestli tento trend bude pokračovat i do budoucna.

To vás tedy čeká v prvním sešitě Ultimate Spider-Man a spol. Ale teď udělejme malý návrat zpět k názvu: ten nám prozrazuje, že se vše nebude točit jen kolem Spideyho. Skutečně, druhou půlku tohoto sešitku tvoří dva díly Ultimate Fantastic Four. Nejsem si tak docela jist, jestli je toto řešení z nejmoudřejších - spoléhá totiž, že tuto sérii budou číst fanoušci komiksu obecně. Čtenáři, kteří fandí výhradně Spider-Manovi budou zklamáni, že druhá půlka jejich peněz je věnována týmu, který je zas tak nezajímá a čtenáři Fantastic Four (kromě stejného problému "kdo-se-sakra-zajímá-o-nějaké-hmyzáky") možná budou mít problém zjistit z malé noticky na obálce, že se právě zde své oblíbené rodinky dočkají. Možná by bylo přeci jen lepší uvádět tyto tituly ve dvojci - vždycky hezky čtyři čísla Spider-Mana a čtyři čísla Fantastic Four. I když vzhledem k situaci u nás (a široké oblibě pavoukovce - koneckonců u nás běželo i víc jeho seriálů) by možná prodej Spideyho převažoval a série Fantastic Four by byla zrušena, takže to by taky nebylo úplně "olrajt".

K Ultimate Fantastic Four není moc co dodat - kdo četl Zrod ,ke kterému čtenáře tento sešit sám odkáže, protože první číslo zde následuje právě po posledním čísle zachyceném, je už s touto verzí slavného týmu obeznámen, narozdíl od výše zmíněných šesti čísel ovšem došlo ke změně kreativního týmu - Bendise vystřídal slavný Warren Ellis, kreslící náčiní převzal do pacek Stuart Immonen (který, mimo jiné, později vystřídal právě Marka Bagleyho po sto deseti číslech Ultimate Spider-Mana). Tady není o čem pochybovat - UFF je napsána obdobně skvěle, s citem pro dialogy a rozvržení scén, se skvěle zachycenou akcí. I když sám Immonena až tak nemusím, a ve srovnání s Bagleym mi vychází jako sice expresivnější, ale horší, přesto jde o velice solidní standard, který potěší oko a který neurazí. Opět – škoda, že jsou zrovna tato dvě úvodní čísla silně konverzační - Stuartovi velice dobře sedí akční scény, ve kterých ho mám velmi rád (pokud tedy "muchlování" mezi Sue a Reedem nepovažujete za akci).

Vzhledem k tomu, že asi sotva bude kdy u nás vydána kompletní historie Spider-Mana (tedy všech těch 1 700 sešitů či kolik - číslo se navíc neustále zvyšuje), je Ultimate dobrou alternativou, byť v ní chybí některé charakteristické znaky, díky čemuž je maličko obyčejnější, všednější. Pokud se budete chtít seznámit se Spider-Manovou historií či jeho padouchy, Ultimate vám příliš nepomůže, neboť vše je poupraveno a funguje "trochu jinak". Ultimate je ale rozhodně dobrá volba, pokud chcete skvělé, strhující počtení, s úžasnou kresbou a menší komplikovaností, nebo pokud chcete seznámit se Spider-Manem své dítko. Přeci jen, desetiletému bych do ruky běžný Amazing nebo Spectacular nedal, primárně díky všem těm narážkám na sex, masovým vrahům a stylu psaní, vyžadujícím náročnějšího čtenáře. Ultimate je světlejší, je prosluněnější… a je setsakramentsky zábavný.

ULTIMATE SPIDER-MAN A SPOL. 1 (2) - 80 %