
Do České republiky Goonovi pomohlo nakladatelství Comics Centrum, které čtenářům není třeba představovat. Vždyť právě jeho produkce pravidelně tuzemským komiksákům připomíná, že mezi superhrdinským komiksem a kreslenými deníčky existuje celá řada žánrových chuťovek. Goon je bezpochyby jednou z nich. Tento zombie horror si vysloužil řadu ocenění, mezi kterými je kromě žánrových uznání zastoupena i prestižní Eisnerova cena.
Za tenhle podivně zvrácený svět obydlený bytostmi, které by z každého panoptika udělaly zlatý důl, nese zodpovědnost Eric Powell. Ten sice patří do stájí nejznámějším amerických nakladatelství, ale svůj největší hit Goon začal vydávat ještě v malém nakladatelství Avatar Press. Protože nebyl spokojen s kvalitou, založil si vlastní nakladatelství Albatross Exploding Funny Books, kde vydal další čtyři knihy a jeden speciál Goona, aby následně zamířil do Dark Horse, který o Goonovu sérii hodně stál.

Potud vše v pořádku, ale pořádná logická past na čtenáře čeká v rámci záhadné poznámky pod čarou. Ta odkazuje na úvodní sešity Goona (Goon vol. 0: Drsný kšefty), které vyšly ještě v Avatar Pressu. V češtině však tento díl zatím neexistuje. „Kniha Goon 0: Drsné kšefty vychází i v USA jako kniha 0 a obsahuje první Goonovy příběhy vydané v Avatar Press. Je to nutný doplněk do série, ale v Dark Horse nám doporučili, abychom tuto knihu vydali až po vydání nejméně tří dílů. Většina odkazů na minulé události se znovu objevuje v druhé knize, takže ke zmatení čtenářů nedojde," vysvětluje Martin Trojan.

Prožitky čtenáře však drsňáka Goona nemohou zajímat. Ten má svých problémů dost. Společně se svým parťákem Frankym žije v záhadném postapokalyptickém městě. Tedy v dobách před sepsáním Goonových prvních příběhů to bylo město jistě předapokalyptické. Jenže pak přišel ten beze jména, páter monster, který se svou armádou mrtvých obsadil celé město až po Lonely Street. Pak už území patří Labraziovi a jeho věrným. Záhadný Goonův šéf je tak jedinou silou, která ještě drží partu nemrtvých na uzdě. Jenže páter monster nelení a kuje plány proti našim hrdinům. Tak by se dala popsat základní osa celého Goonova osudu.

První kniha tak spíše slouží jako nástin základních postav. Tak povedených, že si k nim rychle vytvoříte emocionální pouto. Jenže vás celou dobu bude štvát, že o jejich motivacích a minulosti prakticky nevíte vůbec nic. Goon pak v tomto ohledu trochu připomíná absurdní drama, neboť se nezbavíte dojmu, že jste byli do příběhu vrženi bez mapy a buzoly, která by vám pomohla se směrem narace.

Vše umocňuje i výtvarné zpracování, které se nebojí omezeného barevného spektra, jež podtrhuje postapokalyptickou vizi městských ruin obsazených zombíky, stejně jako ducha pokoutně „prohibičních“ 30. let. Monstra a zombie jsou kresleni se skutečnou láskou a nechybí jim nápaditost, která s nadšením překračuje hranice vkusu. Ovšem ještě více pobaví i potěší zařazení „reklamních stránek“ například na Soupravu pro lobotomii Billy, případně vstupy krátkých skečů a „upoutávky na příští program“.
William Stout říká, že ve světě Erica Powella a Goona se může stát cokoliv. A také se to stane. Pokud toto pravidlo přijmete a přestanete se řídit logickou potřebou kauzálních zákonitostí, stane se z četby tohoto komiksu maximální potěšení. Už nikdy nebudete chtít opustit tento ponurý svět dlouhonohých žen, mlčenlivých mužů a ponurých zombie.