Ano jistě, je mu sice (už několik let) jen 11let. Je cynický, arogantní, nesmlouvavý, většinu času naštvaný, ale taky hypergeniální, paranormální sajrajt likvidující, ženy přitahující sekáč! Skoro by se dalo říct malý český Constantine.Už dříve jste mohli v různých fanzinech či časopisech narazit na kratší Fanoušovy příběhy. Ať už to byli zombíci nebo duchové, dokázal si s nimi vždy poradit, někdy sám, někdy za pomocí kámošky Klytory. A právě v tomto, romanticky začínajícím příběhu u Térového jezírka, se Fanouš společně s Klytorou vydávají na výzkumou misi. Z Térového jezírka totiž vylezli dávno zemřelí, nedávno oživení prehistoričtí ještěři – zombie dinosauři.
Cesta za zdrojem toho, co je oživilo, zavede naše dva hrdiny do hlubokého a lepkavého podzemí plného zombií, aligátořích zombií, duchů a neústupných údržbářů. Když pak v nestřeženém okamžiku unesou zombíci Klytoru, začne si to Fanouš brát osobně. Stopy vedou do továrny, která je odpovědna za vzniklou zombie situaci. Tam čekají na něj a jeho mačetu hory ohnilých nemrtvých, hromady zombie želv a hlavně protivník jemu (téměř) rovný. Zvítězit však může jenom jeden...
Dan Černý, jediný to tvůrce Fanouše, se tentokrát nerozpakoval a vypálil na nás rovnou 100 stran příběhu tohoto jedenáctiletého génia. Žádný filozofování tady nečekejte, jde o velmi přímočarý příběh. Mozek si račte odložit v šatně prosím. Tohle neberte jako výtku, spousta lidí má ráda „stupidní“ komedie, nebo „jednoduché“ akčňáky. No a právě obě tyhle ingredience dostanete v Továrně zkázy měrou vrchovatou. Humor je všudypřítomný, někdy hodně absurdní (viz. nafukovací závaží), akce je příjemná. Zombíci se krásně porcují, osobně bych byl ještě pro větší krvavost a brutálnost, snad někdy příště.
No a když už jsme u té kresby, ta je pouze černo-bílá, nicméně na škodu to rozhodně není. Jednoduchá cartoonovská linka, bez zbytečných kudrlinek, přesně ve stylu jednoduchý příběh – jednoduchá kresba. Nemůžu si pomoct, ale mě ta kresba někoho strašně připomíná...za Boha si nemůžu vzpomenout koho - možná ten pocit budete mít taky a pokud budete vědět koho, napište mi do komentářů.
Abych nepěl jen samé ódy, trochu mi přijde, že Dan uvázl někde na půli cesty. Něco jako zaměřit se na všechny a na nikoho. Zombicí jsou například hodně detailně vykreslení, hodně brutálně se porcují, na druhá straně ostatní postavy jsou takové dětské až dětinské (jedna z nich mi strašně připomína taťku Šmoulu). 
Sprostá mluva tu neexistuje, vyloženě nic pobuřujícího taky ne. Vlastně, když se na to tak znova dívám, ani té krve tu tolik není, což vzhledem k zombie příběhu zamrzí. No, aspoň to můžu bez obav půjčit svým dcerám...
Co závěrem? No knížka je to milá, formát A5 je tak akorát, zpracování podle mě bezchybné. Barevný obal dává tušit, co se bude odehrávat uvnitř, vše je krásně čitelné i text poblíž vnitřní vazby (to někdy bývá problém). Vychází mi z toho, že někdo se prostě staral a podle mě může být Dan Černý velmi spokojený s celkovým zpracováním Továrny zkázy.
Mě osobně trochu vadí určitá dětskost kresby, jinak jsem se při čtení dobře bavil a už se těším na Tři úkoly pro Klytoru.
Aktualizace 31/8/2022: Nadpis byl upraven
