Již obálka výše zmiňovaného komiksu dává jasně najevo, že do rukou dostáváme kvalitu první jakosti, podobnou kvalitě ochrany temelínské elektrárny. Ta veliká příšera, snažící se za každou cenu spřátelit se statečným Hellboyem, je roztomilá jako protestující aktivisté z hnutí Greenpeace, když dostávají první dávku radiace z právě vybuchlého reaktoru.
Vše ovšem ihned napravuje hned první příběh, Tank Girl, jehož autorem je trošku zvláštní páprda jménem Alan Martin, a kresbičku (neplést s „lesbičku“) zplodil Jamie Hewlett. Osobně mám „tankovou děvuchu“ rád. Je tak punky krásná, a ta její mašina také něco vydrží.
Kresba a vlastně i příběh jsou pološílené, a protože občas navštěvuji svého osobního psychiatra Mengeleho (jelikož jsem taky slušně střelenej), tak máme spřízněné duše. Pamatujete si, vážení čtenáři, na dávný televizní seriál „Čtyři z tanku a pes“? Tak této bandě nesmrtelných blbů (kromě vlčáka) by naše holčina mohla dělat velitele z fleku, a jedním vrzem…hahaha!
Druhý příspěvek je z rodu nesmrtelného Perverse Pépéra. Je navýsost zbytečné psáti, že krátký, ale o to lepší skeč napsal a nakreslil Gotllieb, když s ním na scénáři trošičku spolupracoval jistý Audie. Kdo miluje tvrdý, odporný, slizký, ba nechutný humor proložený jemnou ironickou romantikou, ať rovnou začne čísti na straně 15.
Ve skvělé jízdě pokračuje příběh číslo tři, v podobě sympatického detektiva, drsňáka z přetechnizované doby, chlapiska bez bázně a hany, vždy ochotného pomoci slabším (jako jsou často vybuchující jeptišky) s výrazným jménem Johnny Nemo v epizodě Hodný, zlý a Nemo. Nedávno jsem vykládal Petemu Milliganovi (scénář) a Brettu Ewinsovi (kresba), že o jejich práci projevil zájem sám major Zeman, a že by toužil i on býti součásti jejich komiksů. Nevím proč jsem dostal místo odpovědi pěstí do držky, ale příště žádné vzkazy a prosby nevyřizuji. Johny N. však stojí v každém případě za přečtení.
A teď se všichni chytněte za ruce, ať neupadnete (pokud je Vám neufikla rezavá motorová pila), jelikož na scénu vchází komiksová hvězda první velikosti, a tou je neohrožený bojovník Sláine, následován jeho sluhou, malou zlodějskou krysou, Ukkem. Jejich skvoucí dobrodružství je zde zaznamenáno pod názvem „Poklady Británie 2“. Možná si myslíte, že děj napsal zase Pat Mills, a celé to namaloval Dermot Power… Jasně, máte 194 % pravdu. Jsou to oni, nikdo jiný, a to je dobře, moc dobře. Moje chlapská dušička opět zajásala, když náš hrdina roztočil svojí větší sekyrku, a zaťal ji do těla odpudivému Cythovi, až jej rozpůlil na dvě menší části. Skvělé! Báječné! Skvostné! Chtělo by to natočit na filmovou kameru, a víte kdo by mohl dostat hlavní roli? Možná i ten, který natočil kdysi dávno svalnatého hrdinu, Conana. Samozřejmě, že všichni víme, o koho se jedná! (No, náš prezident, ba ani náš premiér to opravdu nejsou :-)
.Pozvolna zpomalujeme, a na prkna, které znamenají svět, vchází story „Velká Ryba“ (č. 5) od borců Antonia Segury a Jose Ortiza; první je prý mistr husího brku, a druhý znalec barev. Já bych, pokud ještě můžu, podotknul, že se jedná o dosti průměrný komiks, který ovšem neurazí, ale vaše mozkové závity jej ve své paměti dlouho nepodrží, a záhy jej zapomenete, jako jste zapomněli na svého polomrtvého otce v domově důchodců.
Otvírejte láhev nejlepšího šampaňského, a uvítejte . kámoše Hellboye v díle „Vlci ze Svatého Anastasia“ Můj osobní kamarád, agent amerického Úřadu pro vyšetřování paranormálních jevů vyšetřuje společně s dr. Kate Corriganovou další paranormální jev :-), a garantuji Vám, že i tento bude napínavý jako v Etiopii zabíjačka a navíc hodně drsný. Co jsem tento strašidelný komiks na pokračování dočetl v Crwi následující, tak nenávistně honím vykulené vlky po našich valašských kopcích, až jim hrozí úplné vyhynutí. A kdo za to může? Jasně! Mignola!
Sedmička je většinou šťastné číslo; u posledního příběhu bych to trochu poopravil. „Likvidátoři času“ nakonec nejsou vyvrcholením, ale spíše uklidněním před tím, nežli zavřete tuto Crewní banku. Pisálek Alan Moore si určitě dával na scénáři záležet, a černobílý mazal Alan Davis taktéž, jenže jejich snaha vyšuměla jako Niagarské vodopády po dopadu dalšího útočného letadla ze vzdušné letky protřelého zloducha Usámy, a proto bych toto (i Ty, Oto) více raději nerozebíral.
Nastal konec a… konečně můžu spokojeně usnout. Moje deprese zmizela. Vzpomínka na bohatého kamaráda vyšuměla. Mě stačí míti pár komiksových sešitů a není na světě šťastnějšího člověka. Jenom kdyby ta moje ženská pořád nebrečela. To, že jsem ještě před spaním zkontroloval vsazenou sportku, a vyhrál 60 milionů, a pak ten tiket roztrhal, protože jsem se obával, že bych ztratil zájem o své počteníčko, tak to snad, sakra, není důvod k takovému hysterickému pláči.
Nebo snad ano?
Jo?
(Málem bych zapomněl! Na straně 46 je skvělý článek popisující fenomenálního Hellboye a na straně 48 následuje rozhovor s jeho autorem Mikem Mignolou.)
Tank Girl
Scénář: Alan Martin, kresba: Jamie Hewlett, 10 stran
Pervers Pépére
Scénář: Gottlieb + Audie, kresba: Gottlieb, 2 strany
Johnny Nemo - Hodný, zlý a Nemo
Scénář: Pete Milligan, kresba: Brett Ewins, 10 stran
Sláine – Poklady Británie II
Scénář: Pat Mills, kresba: Dermot Power, 18 stran
Burton & Cyb – Velká ryba
Scénář: Antonio Segura, kresba: José Ortiz, 8 stran
Hellboy – Vlci ze Svatého Anastasia (1/2)
Scénář a kresba: Mike Mignola, 16 stran
D.R. & Quinch - D.R.Quinch si užívají na Zemi
Scénář: Alan Moore, kresba: Alan Davis, 6 stran
