Thorgal 1
.Název: La magicienne trahie
Scénář: Jean Van Hamme
Kresba: Grzegorz Rosiński
Vydal: Editions du Lombard, Bruxeles, 1980
Nástin děje: Gandalf Šílený, otec Aaricie, vůbec nemá radost z toho, že se Thorgal zamiloval do jeho dcery. Nechá ho proto přikovat ke skále pod čarou přílivu, aby tam bídně zhynul. Po odplutí lodě přichází k vězni rusovlasá žena, která mu nabídne obchod: jeho život za to, že jeden celý rok stráví v jejích službách. Thorgal, nemaje moc na výběr, souhlasí a je vyslán na výpravu na vrchol zasněžené hory, kde se má pro svoji pani zmocnit zlaté škatulky. V jejím vnitřku leží dva náramky, za pomoci kterých hodlá neznámá vykonat svou pomstu na Gandalfovi Šíleném…
Poslední třetinu alba tvoří krátký samostatný příběh, ve kterém Thorgal, pronásledovaný vlky, objeví cestu do čarovného podzemního světa, kde čas neběží stejně, jako na povrchu. Navzdory mámení krásných sester, které tento svět obývají, vydává se Thorgal na nelehkou cestu zpátky do svého vlastního světa…
Komentář: Úvodní díl série nás vrhá in medias res do dění i do pseudohistorického středověkého světa, ve kterém se budeme většinu doby pohybovat i v dalších dílech. Nenásilně je taky nadhozen fantastický aspekt v podobě severského mytologického světa, který sehrává významnou roli v celé sérii. Kresba je ještě maličko jiná, snad míň vyzrálá, než v pozdějších Rosińskeho pracech, není však o nic horší!
Thorgal 2
.Název: L´ile des Mers gelées
Scénář: Jean Van Hamme
Kresba: Grzegorz Rosiński
Vydal: Editions du Lombard, Bruxeles, 1980
Nástin děje: V podvečer svatby s Thorgalem unáší Aaricii za pomoci tří obrovských orlů a podivuhodné lodě bojovník v rohaté helmě. Skupina Vikingů z osady vyráží okamžitě na trestní výpravu, situace se však nečekaně vymkne z kontroly a Thorgal s Gandalfem končí sami dva v malém záchranném člunu. Thorgalovi se nakonec podaří doplout až na ostrov uprostřed ledu, kde skupinka zajatých Vikingů spolu se zotročenými laponskými kmeny pracuje pro tajuplné Vládce z Hvězd. Tady se Thorgal poprvé dozvídá o svém mimozemském původu…
Komentář: Ke dvěma základním dějovým motivům série (pseudohistorický svět a severská mytologie) přibývá třetí: posádka kosmické lodě tvořená potomky obyvatel Atlantidy, jejich osudy na Zemi a jejich příbuzenská vazba na Thorgala. Kresba, stejně jako v prvním díle, zatím poněkud „netypická“.
Thorgal 3
.Název: Les trois Vieillards du pays d´Aran
Scénář: Jean Van Hamme
Kresba: Grzegorz Rosiński
Vydal: Editions du Lombard, Bruxeles, 1981
Nástin děje: Thorgal a Aaricia, konečně svoji, opouštějí rodnou vikingskou ves a jdou si hledat vlastní štěstí do světa. Cestou potkávají skřítka, který je zavede do krajiny Aran. Tam panuje zvláštní zvyk, podle kterého se vládcem krajiny může stát jen ten, kdo dokáže jedním šípem uvolnit náhrdelník zavěšený na čtyřech provazech. Aaricia to dokáže, a tak ji tři patriarchové odvedou do hradu na ostrově uprostřed jezera, Thorgalovi však přístup příkře odepřou. A protože pokus o osvobození manželky selže, je Thorgal nucen zúčastnit se soutěže, ve které hlavní cenou je ruka královny…
Komentář: Výborně vystavěný fantasy příběh s důrazem na gradaci a logiku děje. Dává smysl jako uzavřený příběh bez znalosti zbytku série, zároveň se tu ale objevují postavy, které ještě budou zasahovat do dalšího dění.
Thorgal 4
.Název: La galére noire
Scénář: Jean Van Hamme
Kresba: Grzegorz Rosiński
Vydal: Editions du Lombard, Bruxeles, 1982
Nástin děje: Thorgal a Aaricia se usazují v blíže neurčené vesnici kdesi mimo vikingský svět. Thorgal pomáhá s pracemi na poli, zatímco Aaricia, viditelně těhotná, se stará o domácnost. Poklidnou selanku naruší příjezd pěti zbrojnošů hledajících jistého utečence. Shaniah, mladičké děvče z osady, které se nešťastně zamilovalo do Thorgala, ho v zlosti obviní, že napomáhal zběhovi, a tak ho vojáci odvlečou. Dostává se na loď patřící Shardarovi Mocnému, vládci Brek Zarith, na které se plaví Veronar, následník trůnu. Hrabě Ewing, který se chce zmocnit vlády v Brek Zarith, se pokouší dostat Thorgala na svou stranu, jejich spiknutí je však v zárodku odhalené. Před popravou je zachrání útok třech vikingských drakkarů, které poskytnou Thorgalovi příležitost k útěku. Po návratu nalézá osadu spálenou a srovnanou se zemí. Všichni obyvatelé jsou po smrti, s výjimkou malé Shaniah…
Komentář: Úvod do třídílné „brek-zarithské“ ságy. Relativně přímočarý příběh, kterým je Thorgal víc vlečen, než že by ho sám formoval. Závěrečná scéna je velice silná.
Thorgal 5
.Název: Au-delá des Ombres
Scénář: Jean Van Hamme
Kresba: Grzegorz Rosiński
Vydal: Editions du Lombard, Bruxeles, 1983
Nástin děje: Thorgal, přesvědčen, že Aaricia nežije (viz. TH 4), upadá do totální apatie. Malá Shaniah, kterou sužuje silný pocit viny, se o něho stará a brání ho ze všech sil proti zlobě okolního světa. Na jejich žebrácké potulce je po roce dostihne Galathorn, utečenec z černé galéry (viz. TH 4), který se prohlašuje za pravého dědice Brek Zarith. Přináší Thorgalovi zprávu o tom, že Aaricia i jeho malý syn žijí a jsou vězněni v pevnosti Brek Zarith. Aaricia je však na pokraji smrti v důsledku neznámé nemoci a pomoci jí může jenom jedno: Thorgal se musí vydat do Druhého Světa a pak dál, až do obydlí samotné Smrti…
Komentář: Druhý díl „brek-zarithské“ ságy. Jeden z emocionálně nejsilnějších příběhů celé série. Vztah Thorgala a Shaniah skutečně bere za srdce. „Druhý Svět“, kde bude Thorgal brzo jako doma, je vykreslen velice nápaditě a barevně. Říše Smrti v ničem nepřipomíná tu pratchettovskou, je totiž mnohem depresivnější.
Thorgal 6
.Název: La chute de Brek Zarith
Scénář: Jean Van Hamme
Kresba: Grzegorz Rosiński
Vydal: Editions du Lombard, Bruxeles, 1984
Nástin děje: Galathorn (viz. TH 5-6) uzavře spojenectví s vikingským náčelníkem Jorundem a společně zaútočí na pevnost Brek Zarith. Vzhledem k tomu, že přímý útok neslaví úspěch, podniká Thorgal záchrannou výpravu na vlastní pěst. Pronikne až do pevnosti, kde se potkává s Aaricií, je však omráčen a znovu o ni přichází. Shardar, vědom si toho, že z dlouhodobého hlediska posádka jeho pevnosti neobstojí proti armádě Vikingů, opouští pevnost a Aaricii s jejím ročním synem Jolanem odvléká sebou. Rozezlený Thorgal je utečencům těsně v patách…
Komentář: Uzavření „brek-zarithské“ ságy. Poměrně jednoduchý a přímočarý příběh směřuje rovnoměrným tempem k očekávanému závěru, nabízí však také značnou dávku lehkého děsu a pocitu makabrozity, o což se stará postava dekadentního vládce Shardara.
Thorgal 7
.Název: L´enfant des etoiles
Scénář: Jean Van Hamme
Kresba: Grzegorz Rosiński
Vydal: Editions du Lombard, Bruxeles, 1984
Nástin děje: Retrospektivní díl složený ze tří krátkých příběhů pojednávajících o Thorgalově dětství. V prvním, nazvaném „Ztracený drakkar“, se dovídáme, jak k tomu vlastně došlo, že se Thorgal, potomek kosmických poutníků, dostal do výchovy k Vikingům a jak dostal své jméno. Druhý příběh, „Kov, který neexistoval“, je silně pohádkově laděnou fantasy. Malý trpaslík Tjahzi putuje po světě lidí, aby splnil podmínku hada Nidhogga a zachránil tak jméno trpasličího krále Ivaldize. Den před vypršením limitu potkává zhruba sedmiletého Thorgala, který vlastní přívěsek z „neexistujícího“ kovu. Oba se proto vydávají na dobrodružnou cestu do Druhého Světa, světa mytologických bytostí. Ve třetím příběhu s názvem „Talisman“, putuje zhruba devítiletý Thorgal k tajemným Velkým Schodům, aby se tam setkal s bohem, který sestoupil mezi lidi. Trápí ho otázka, kdo je jeho skutečným otcem. Xargos, bývalý velitel kosmické lodi Atlanťanů a zároveň Thorgalův dědeček, se podujme osvětlit Thorgalovi jeho původ…
Komentář: Tenhle díl by mohl zaujmout převážně mladší čtenáře (na což ve své vydavatelské strategii vsázelo jak české tak třeba i polské vydavatelství), má však co nabídnout i dospělým.
Thorgal 8
.Název: Alinoë
Scénář: Jean Van Hamme
Kresba: Grzegorz Rosiński
Vydal: Editions du Lombard, Bruxeles, 1985
Nástin děje: Thorgal, Aaricia, jejich syn Jolan a pes Muff spokojeně žijí na malém opuštěném ostrově. Jednoho dne se Thorgal vydá na kontinent zaopatřit nějaké zásoby na zimu. Malý Jolan, projevující již od útlého věku zvláštní mimosmyslové schopnosti, začne nečekaně mluvit o svém novém kamarádovi. Aaricia je zpočátku přesvědčena, že se jedná o přítele fiktivního, ale záhy zjistí, že i když má do jisté míry pravdu, Alinoe je skutečný víc, než by se jí líbilo…
Komentář: Komorní, hororově laděný příběh, poměrně netypický pro thorgalovskou sérii, ale velice efektní.
Thorgal 9
.Název: Les archers
Scénář: Jean Van Hamme
Kresba: Grzegorz Rosiński
Vydal: Editions du Lombard, Bruxeles, 1986
Nástin děje: Thorgal se opět vybere ze svého ostrova na nákupy. V strašlivé bouři přijde o loď při srážce s jinou lodí, kterou kormidluje mladík Tjall. Tjallův strýc Arghun, zvaný Dřevěná noha, je zbrojmistrem specializujícím se na výrobu chladných střelných zbraní. Jak velice záhy vyplyne, všichni tři sdílejí zálibu v lukostřelbě, a protože Thorgal potřebuje peníze na novou loď, vyrážejí na střelecký turnaj. Mezitím se Thorgal seznamuje s krásnou Kriss de Valnor, šikovnou ale úplně bezcharakterní zlodějkou a jejím partnerem Singwaldem, kteří také směřují na turnaj. Protože se ale Singwald v neplánované potyčce zraní a soutěže se můžou zúčastnit jenom dvojice, jsou Thorgal a Kriss navzdory značné vzájemné antipatii nuceni spojit své síly. Krutý turnaj komplikují nepřející soupeři a co Thorgal netuší, do děje zasáhnou také strážcové svaté věže Kerridwen, kteří mají s Kriss de Valnor nevyrovnané účty…
Komentář: Jeden z nejsilnějších dílů série. Příběh je uzavřený a samonosný, takže je možné ho vychutnávat i bez znalosti celku. Poprvé se tu objevuje Kriss de Valnor, která později sehraje v Thorgalově životě nezanedbatelnou úlohu.
Thorgal 10
.Název: Le pays Qa
Scénář: Jean Van Hamme
Kresba: Grzegorz Rosiński
Vydal: Editions du Lombard, Bruxeles, 1986
Nástin děje: Zbrojmistr Dřevěná noha a jeho synovec Tjall (viz. TH 9) zavítají na návštěvu na Thorgalův ostrov. Nečekaně se zde objeví skupina ozbrojených mužů, kteří Dřevěnou nohu a Thorgalova syna Jolana unesou. Vyjde najevo, že za únosem stojí Kriss de Valnor, která si chce takhle zabezpečit Thorgalovu účast na jistém nebezpečném podniku. Všichni tři (Thorgal, Aaricia a Tjall) proto nastupují spolu s Kriss na létající loď, která je přepraví na druhou stranu oceánu – tedy do Ameriky a do krajiny Qa. Regent lidu Xinjin je zasvětí do dlouhotrvajícího mocenského boje mezi dvěma bohy, „hodným“ Tanatlocem a „špatným“ Ogotajem, kteří jsou ve skutečnosti oba přežívajícími členy posádky mimozemské kosmické lodě. Úkol hrdinů je prostý: porazit boha Ogotaje. Ani jeden z nich netuší, že Arghun – Dřevěná noha a malý Jolan mezitím také dorazili do krajiny Qa…
Komentář: První díl „americké“ ságy. Z reálií středověké Evropy se děj načas přesouvá do prostředí jihoamerických indiánských kultur. Složitě rozehraný příběh je plný záhad a nezodpovězených otázek.
