Thorgal 11
.Název: Les yeux de Tanatloc
Scénář: Jean Van Hamme
Kresba: Grzegorz Rosiński
Vydal: Editions du Lombard, Bruxeles, 1986
Nástin děje: Thorgal, Aaricia, Tjall a Kriss zůstali vysazeni v americké džungli. Bohužel, průvodce, který je měl dovést do Mayaxatlu, tuhne zahrabaný pod keřem, a tak se čtveřice odhodlává na riskantní pokus dojít do města na vlastní pěst. Mezitím Jolan a Arghun přebývají u Xinjinů, jejichž vůdce a bůh Tanatloc s překvapením zjišťuje, koho si to vlastně najal na vykonání špinavé práce v Mayaxatlu. Odhalí také u Jolana silné paranormální schopnosti a začne ho učit, jak je používat. Čtveřice v džungli svádí lítý boj s komáry, krokodýly a podobnou havětí. Mezi oběmi ženami to neustále jiskří a když Thorgal navíc dostane těžkou horečku, rozhodne se je Kriss zanechat jejich osudu…
Komentář: Druhá část „americké“ ságy. Scény z džungle nemají chybu, především pak vztahy, které panují v malé skupince poutníků. Vysvětlovací řeči umírajícího Tanatloca jsou však poněkud nudné a zdlouhavé, čtenář se z nich nedozví téměř nic, co by už bez tak nevěděl.
Thorgal 12
.Název: La cité de dieu perdu
Scénář: Jean Van Hamme
Kresba: Grzegorz Rosiński
Vydal: Editions du Lombard, Bruxeles, 1987
Nástin děje: Thorgal a Kriss se v hlavním městě boha Ogotaje setkávají s Hogem, velitelem létající eskadry, který má v úmyslu zradit svého pána. V okamžiku, kdy se Thorgal dovídá, že se od něj očekává zabití Ogotaje, odmítne další spolupráci a pokusí se probojovat si cestu na svobodu, padne však do zajetí. Stejně tak padnou do léčky Aaricia a Tjall, kteří čekají v lese za městem, Tjallovi se však podaří během transportu uniknout. Thorgal a Aaricia mají být obětováni na vrcholku pyramidy, ale s pomocí Kriss a Tjalla si probojují cestu z oltáře. Postřelený Tjall umírá. Zbytek družiny se vydává na cestu do nitra tajuplné stavby, kde na ně čeká setkání s bohem…
Komentář: Třetí část „americké“ ságy. Čtenář se dovídá nové podrobnosti o lidech z hvězd, o jejich zvláštních mentálních schopnostech a o jejich technologii.
Thorgal 13
.Název: Entre terre et lumiere
Scénář: Jean Van Hamme
Kresba: Grzegorz Rosiński
Vydal: Editions du Lombard, Bruxeles, 1988
Nástin děje: Thorgal a Aaricia se vracejí do města Xinjinů, kde přebývá jejich syn a učí se tu rozvíjet své mimosmyslové schopnosti zděděné po předcích z hvězd. Jolan je svými novými možnostmi natolik fascinován, že odmítá město opustit a vrátit se s rodiči na jejich ostrov, o čemž však Thorgal odmítá diskutovat. Nový regent, který má s malým „bohem“ vlastní záměry, využije rodinnou hádku, nechá své nepohodlné odpůrce (tj. Thorgala, Aaricii a Dřevěnou nohu) uvěznit a Jolanovi nakuká, že rodiče odjeli bez něho. Díky pomoci zvenčí vězni uprchnou z křišťálové klece, kde by se byli zaživa usmažili na slunci. Jolan mezitím náhodou odhaluje spiknutí regenta Harukana a snaží se uniknout, padne však do rukou Kriss de Valnor, která ho použije jako rukojmí, aby si zabezpečila volný odchod z města. Jenom souhra náhod může svést opět všechny dohromady…
Komentář: Uzavření „americké“ ságy. Happy end, kdo měl umřít, umřel, kdo chtěl zůstat v Americe, ten zůstává, zbytek jede domů. Příběh mnoho nového nenabízí, jenom úhledně sebere všechny karty vyložené na stole, srovná účet a nastaví hrdiny tak řečeno do „startovních pozic“ pro další dobrodružství.
Thorgal 14
.Název: Aaricia
Scénář: Jean Van Hamme
Kresba: Grzegorz Rosiński
Vydal: Editions du Lombard, Bruxeles, 1989
Nástin děje: Druhé retrospektivní album, tentokrát víc zaměřené na dětství Thorgalovi lásky Aaricie. Obsahuje čtyři krátké příběhy:
1.„Odinova hora“ – Malá Aaricia (cca 6-7 let) se vydává hledat svoji (patrně mrtvou!) mámu. V lese potká dvě okřídlené bytosti, které o sobě prohlásí, že jsou elfové a že ji k mámě dovedou. Rychle se ale ukáže, že jejich záměry jsou spíš nekalé a tak situaci i život své milé musí zachraňovat Thorgal…
2.„První sníh“ – Dovídáme se, jak se stal Gandalf Šílený vůdcem Vikingů po smrti Thorgalova otčima. Malý Thorgal se tak automaticky dostává do pozice nechtěného vetřelce a vyvrhele a je to tentokrát Aaricia, která musí zachraňovat život jemu…
3.„Holmganga“ – Gandalf sice musel slíbit (na konci předešlého příběhu), že Thorgalovi neublíží, to mu ale nebrání v tom, aby chlapci neznepříjemňoval život seč to jde. Thorgal proto žije sám opodál vesnice v malé chatičce. Aariciin bratr cítí k Thorgalovi stejnou nenávist jako jeho otec, a když se od něj jednoho dne Thorgal nechá vyprovokovat k násilí, je donucen podstoupit boží soud. Jak to už ale bývá, karty nejsou rozdány zcela poctivě…
4.„Tjahziho slzy“ – poetický fantasy příběh o mladém asgardském bohu Vigridovi, který se vybere do světa konat hrdinské skutky. Oslepený ledovým obrem Hrunem potkává nakonec Aaricii, která je jeho jedinou nadějí na opětovné získání zraku…
Komentář: Milé, velice milé. Album logicky a zajímavě vyplňuje mezery ze života obou hlavních postav ságy. Pomáhá čtenáři dotvořit si obraz o pozadí některých vztahů a událostí zmiňovaných jinde.
Thorgal 15
.Název: Le maitre des montagnes
Scénář: Jean Van Hamme
Kresba: Grzegorz Rosiński
Vydal: Editions du Lombard, Bruxeles, 1989
Nástin děje: Zimními horami cestující Thorgal potkává kluka Torrica, který je na útěku před lidmi jistého Saxegaarda, místního rabiáta. Společně přenocují v chatičce, kde Thorgal objeví zvláštní prsten. Když ráno vyjdou ven, je úplně jiné roční období a chatička má majitelku, krásnou Vlanu. Nepochopitelná situace se začne ještě víc komplikovat ve chvíli, kdy se Thorgal nečekaně ocitne na původním místě a čase, ovšem bez Torrica. Krátce na to ho dostihnou Saxegaardovi ozbrojenci a jejich vůdce odhaluje Thorgalovi překvapivé skutečnosti ze svého dlouhého hořkého života…
Komentář: Jedna z nejpropracovanějších „časovek“ (tj. příběh o cestování v čase) jaké jsem kdy četl nebo viděl v jakémkoliv žánru či médiu. Příběh je uzavřený a samostatný snad nejvíc z celé série, dá se číst bez znalosti celku.
Thorgal 16
.Název: Louve
Scénář: Jean Van Hamme
Kresba: Grzegorz Rosiński
Vydal: Editions du Lombard, Bruxeles, 1989
Nástin děje: Thorgal, Aaricia v pokročilém stádiu těhotenství, jejich syn Jolan a pes Muff se vracejí do rodné vikingské vesnice, kde doufají vést klidnější život, než na svém opuštěném ostrově(!). Není jim to však přáno. Už po cestě potkávají drakkar Vora Spanilého, charismatického vikingského náčelníka, který usiluje o titul krále všech Vikingů. Thorgal se diplomaticky snaží odmítnout jeho pozvání na krvavou řež a plenění, a když to nezabere, promluví pěsti. Vor je nucen vycouvat, za své pokoření však přísahá Thorgalovi pomstu. Rodinka musí pokračovat pěšky, Aaricia však není schopna chůze, proto Thorgal odchází do vsi pro vůz. Tam rychle prokoukne Vorovy nekalé plány, tou dobou už ale usilují Aaricii a Jolanovi o život najatí Vikingové. Thorgal jim vyráží na pomoc, na ztracenou Aaricii však přicházejí porodní bolesti a jediné „bezpečné“ místo v okolí se zdá být vlčí nora…
Komentář: Mimořádně dynamický díl, ve kterém musí velkou odvahu a výdrž projevit všichni členové Thorgalovy malé domácnosti. Zvláštní důraz je kladen na jejich vzájemnou lásku, která jim dodává sílu.
Thorgal 17
.Název: La gardienne des clés
Scénář: Jean Van Hamme
Kresba: Grzegorz Rosiński
Vydal: Editions du Lombard, Bruxeles, 1991
Nástin děje: Volsung z Nichor, jeden z (mnoha) Thorgalových nepřátel, se probírá ve Druhém Světě. Bytost vydávající se za Strážkyni klíčů mu dá iluzivním kouzlem Thorgalovu podobu a vyšle ho na zlovolnou misi. Krátce nato končí pravý Thorgal se šípem mezi rameny. Potkává pravou strážkyni klíčů, která ho obviní, že jí ukradl kouzelný opasek nezranitelnosti. Mezitím jeho dvojník zaujme jeho místo v osadě, kde hrubě tyranizuje Aaricii a koná další zlé skutky. Thorgal se musí pokusit rozmotat celou tu „doppelgangerskou“ aféru a jediná cesta k tomu vede přes Druhý Svět…
Komentář: Osvěžující příběh. Van Hamme ukazuje, že i postavy považované za dávno zapadlé prachem můžou ještě něco dodat a občas i dost citlivě tnout. Tady někde také začíná Aariciino trápení s Thorgalem, které se povleče ještě velice dlouho a bude velice bolestné.
Thorgal 18
.Název: L‘épée soleil
Scénář: Jean Van Hamme
Kresba: Grzegorz Rosiński
Vydal: Editions du Lombard, Bruxeles, 1992
Nástin děje: Thorgal má pocit, že svou přítomností permanentně ohrožuje své blízké, proto opouští vikingskou vesnici zanechávaje za sebou svou ženu a dvě děti a vydává se na cesty. Přenocuje na farmě, kde se dovídá o Orgowovi Neporazitelném, novém samozvaném vládci kraje, který vládne zvláštním „mečem“. Vzápětí padne do rukou jeho zbrojnošům, kteří ho odvedou na nucené práce do lomu. Díky značné dávce odvahy a štěstí se mu podaří uprchnout a přidá se k rebelům žijícím v bažinách. Tam potkává starou známou Kriss de Valnor (viz. TH 9-13), která se ho opět jednou pokusí vmanipulovat do svých machinací. Rozpoutává se boj mezi dvěmi skupinami, ve kterém nemalou roli sehraje tajemná zbraň lidí z hvězd…
Komentář: Podobně jako v předešlém dílu (viz. TH 17), i zde scénárista přivádí na scénu zdánlivě odepsanou postavu. Neoprostili jsme se ani od dědictví (nebo spíš kletby) lidí z hvězd, kteří neustále, byť nepřímo, komplikují Thorgalovi život.
Thorgal 19
.Název: La forteresse invisible
Scénář: Jean Van Hamme
Kresba: Grzegorz Rosiński
Vydal: Editions du Lombard, Bruxeles, 1993
Nástin děje: Thorgal cestuje ve společnosti Kriss de Valnor. Po důkladném duševním rozboru všeho, co se stalo, dospěje k názoru, že by se měl vrátit k rodině a rozezlená Kriss ho opouští. Thorgal potká starou ženu, která mu poradí, jak se může zbavit zájmu, který o něj neustále projevují bohové: Musí se vydat do Neviditelné Pevnosti mimo prostor a čas a vymazat své jméno z granitové desky, která přechovává paměť bohů…
Komentář: Bez diskuse přelomové album, které nadlouho a radikálně změní život Thorgala i jeho rodiny a čtenáře může lehce šokovat. Cesta do Druhého Světa tentokrát připomíná spíš halucinaci, než opravdovou výpravu, objeví se zde retrospektivně většina postaviček z předešlých 18-ti dílů, stejně tak se připomene mnoho míst a událostí z předešlého děje.
Thorgal 20
.Název: La marque de bannis
Scénář: Jean Van Hamme
Kresba: Grzegorz Rosiński
Vydal: Editions du Lombard, Bruxeles, 1994
Nástin děje: Aaricia, Jolan a Louve žijí ve vikingské osadě a marně čekají na Thorgalův návrat. Obě děti pořád silněji projevují své zděděné schopnosti: Jolan umí přetvářet a ničit hmotu, Louve pro změnu mluví se zvířaty. Jednoho dne se do osady vrátí Eryk, jediný přeživší člen posádky drakkaru. Ze zničení lodi obviní Thorgala, který se plaví po mořích po boku Kriss de Valnor pod pseudonymem Shaigan Nelítostný a živí se jako pirát. Nikdo z nich netuší, že Thorgal ztratil paměť (viz. TH 19), a proto jim jeho chování nedává smysl. Vesničané označkují Aaricii znamením vyhnanců a celou rodinu vykážou z osady. Po mnoha útrapách dorazí do velkého Severního Fjordu, jenom proto, aby Aaricia a Louve vzápětí upadly do zajetí pomstychtivé Kriss de Valnor…
Komentář: Tento díl je mírně šokující v tom, že se v něm za celou dobu ani jednou neobjeví Thorgal! Důraz je kladen na útrapy členů jeho rodiny a hlavně na vnitřní boj Aaricie, jejíž láska k Thorgalovi je takhle těžce zkoušená.
Příště: Přehled dílů 21 - 26
