Vrcholný moment v životě tehdejších školáků pak nastal, když se nad jejich jazykovou zabedněností slitoval některý z rodičů či strýců a tet, a nějaký ten komiks jim s obtížně utajovaným úsměvem přečetl. Ostatní většinou tupě zírali do nesrozumitelných bublin a děj si odvozovali jako v němém filmu pouze z barevných (pro menší děti) a černobílých (pro odrostlejší) obrázků.
.
Netušili přitom, že třímají v rukou tavící kotel francouzského, belgického, španělského a italského komiksu, de facto kreslířskou špičku celé generace narozené mezi lety 1925-35, a také odrazový můstek mnoha zvučných jmen. Nezačínal zde nikdo menší než Prattův Corto Maltése, mihli se zde Šťastný Luke i Šmoulové (téměř o deset let dříve než dorazili do Čech oficiálně), mimořádným kreslířským talentem zde plýtvali Francouz Jean Cézard, André Chéret, Tabary, Gérald Forton, Jean-Claude Poirier (předčasně zesnulý v 36 letech), Španělé Alfonso Font, Enrico Badia Romero, Argentinec Guillermo Mordillo, Portugalec Eduardo Teixeira Coelho, scénáristé Patrick Cothias, Jean Ollivier, Roger Lécureux, Ital Raphael Carlo Marcello, Španěl Francisco Hidalgo a desítky dalších. V průměru 64-78stránkový (!) magazín přitom vycházel v týdenním intervalu, což se malým Čechům, zvyklým čekat 14 dní na jedinou stránku kresleného seriálu, jevilo jako zázrak.
Nejpopulárnější komiksy také položily u nezletilců základy ke „kultuře booků“, protože příběhy úhlavních oblíbenců začaly brzy vycházet ve specializovaných čtvrtletnících, jež byly k nemalému zoufalství tuzemců velkoryse inzerovány na stránkách Pifa. „Trimestrely“ totiž do ČSSR cestu nenalezly.
.
Více než 130 různých pifovských komiksů zde nebudeme jmenovat nejen kvůli úspoře místa, ale hlavně proto, že by většině dnešních fandů asi nic neřekly – i když tyhle možná někomu v paměti přeci jen uvízly: parta londýnských zlodějů Aristokrati, Bob Mallard, Indiáni Kapitán Apač a Černý vlk, sourozenci Corinne a Jeannot, zmíněný Corto Maltése, asijský bojový umělec Doktor Justice, viking Erik Rudý, Fanfan Tulipán, Furet, pračlověk Rahan, Robin Hood, Pionýři vesmíru, Sandbergovi - otec a syn, parodie na . Supermana Supermatou, pirát Surplouf, brouček Sylvio, Kelt Taranis, kovbojové Teddy Ted, Horác a další.
Sedmička pionýrů zase převzala a obarvila Davida Crocketta, Rahana a jeden příběh francouzského partyzána Pihouna, Ohníček přetiskl vikinga Ragnara a Pionýr protlačil na své stránky Tondu (Totoche) a jeho kamarády.
. . . . .
Kruh se uzavřel až po roce 1989, kdy se Pif konečně dočkal české mutace – podoba magazínu však prozrazovala zřetelný úpadek, a krach kmenové společnosti Vaillant Mirroir Sprint (VMS) v roce 1992 zlatou éru časopisu ukončil…
