Moc bez odpovědnosti
Přestože náš chrabrý pavoučí hrdina roztřískal v předchozích dílech Green Goblina, opět si nezískal v očích obyčejných smrtelníků ani ty nejmenší sympatie, což ho raní . natolik, že to jednoduše – zabalí. Proto ho teď nalézáme s foťákem soustředícího se na souboj robotů, snažících se osvobodit člena Agentů Anarchie Rangera z policejního antonu, se…. se Spider-Manem. Správně, objevil se totiž druhý Spidey (snad náhradník, snad klon… to zatím nikdo netuší), což Peterovi Parkerovi jen hraje do karet – nyní nehrozí žádné nebezpečí, že by ho někdo s postavou Spider-Mana spojoval. Díky jeho instinktu pro něj není problémem překonat policejní zátarasy těch odvážných mužů zákona, kteří se snaží teroristy zlikvidovat. Odolává nutkání do bitvy zasáhnout a tak občas alespoň pomůže drobnou radou svému „kolegovi“. Bohužel, tomu se nepodaří zabránit Rangerovu úniku a zločinec tak mizí kdesi v ulicích… aby už na druhý den mohl zaútočit na senátora Warda, prezidentského kandidáta, se kterým má (prozatím neznámé) nevyřízené účty. Jisté je však jedno: Peter Parker a Spider-Man budou opět u toho…
Opravdový, od Marvela!
Celkem kvalitně vytištěný sešit na hrubém papíře a v lesklé obálce (i když věřím, že se za jednu jízdu vlakem docela . zmuchlá – ale konec konců je to jen sešit určený k rychlé konzumaci) z června 1999 je nyní znovu nasazen zásluhou vydavatelství Calibre do sítě PNS v rámci Spider-Manie. Rozsah 36 stran nabízí listárnu (zvanou Arachnofobie), pár celostránkových reklam a hlavně 25 stránek komiksu, vzniklého podle prvního čísla série Peter Parker Spider-Man (více www.marveleurope.com).
Ktash!!!
Pokud mám něco vytknout, tak je to především kresba. V tomto případě typický americký produkt, ovšem se spoustou až začátečnických prohřešků: zvládnuté nejsou především obličeje a jejich výrazy (viz zpotvořený úsměv Betty Brantové v šestém obrázku na straně 7, odpudivý škleb Jill Stacyové na prvním obrázku strany 15, atd.), občas skřípe plasticita postav (viz. zploštělý senátor Ward na čtvrtém obrázku strany 11 atd.), a vyloženým průšvihem je nedodržení proporcí lidského těla (Spidey s žirafím krkem na pátém obrázku strany 17). Jinak její celkový výraz je pochopitelně akční, ale je na ní příliš vidět, že . sloužila jako rozkreslení pro mladé a začínající autory…
Scénáři není v podstatě co vytknout, na tak malém prostoru by to bylo celkem i předčasné; důležité je, že v zásadě nedělá žádné dramatické nelogické chyby, udržuje ve čtenáři napětí a do příštího sešitu ponechává spoustu tajemství a záhad…
Pokračování příště
Spider-Man je často pohrdlivě označován jako zábava pro –náctileté; na tom ale přece není nic špatného: vždyť omalovánky jsou prima zábavou pro pětileté a také se nad tím nikdo neušklíbá. Takže nechme Spideyho těm, jimž je určen, nenavážejme se do něj a oceňme kvalitní, profesionální práci jak jeho originálních amerických tvůrců, tak počešťovatelů z Crwe. A mládežníkům popřejme příjemné a napínavé čtení cestou do školy. Vždyť přiznejme si, pro ně to musí být královsky lepší zábava, než šprtání na písemku z chemie….
MZ (Místo závěru): Možná by neškodilo číslování stránek, recenze by se pak psala mnohem lépe!
OPP (Opravdu poslední postřeh): Moc se mi líbil symbůlek pavoučka, označujícího vysvětlivky nebo poznámky, méně už překlep u prvního z nich (strana pět), kde klonová sága je označena za konovou…
