Začněme u osobní zbraně hlavního hrdiny. Jakkoliv je její rozborka naznačena na straně 37, princip, na kterém by mohla fungovat, se mi rozluštit nepodařilo. Nicméně pistole to musí být určitě zázračná, protože jedině u takové může okénko na vyhazovaní nábojnic svobodně putovat z levé strany na pravou (srovnej např. strany 5 a 25). O podivuhodnosti zbraně svědčí i to, že dokázala prostřelit ve voze zločinců přední i zadní sklo, zabít řidiče (viz krev na čelním skle) a přitom nepoškodit jeho hlavu. Záhadu nechávám soudnímu patologovi…
(Za pozornost ostatně stojí i Vladův vůz. Kreslíř se očividně nechal inspirovat lehkým terénním automobilem HUMMER americké armády, přičemž provedenými změnami jeho užitné vlastnosti poněkud zhoršil (třeba snížením podvozku). Vzhledem k ceně tohoto typu vozítka, které se v civilní verzi prodává i u nás, si nemyslím, že by hrdinu rozhodilo ušmudlaných 1000 dolarů ze strany 9.)
První zbraně, které se ale na scéně objeví, jsou samopaly padouchů. Na blízkou budoucnost nic moc - poněkud kovářská práce a vzhled, jenž by starožitně vypadal už před deseti lety. Kde jsou moderní materiály, kde ergonomie a výsledky programů "Zbraně pro 21. století"? Už dneska používají ruští mafiáni výzbroj futurističtějšího vzhledu. Ovšem korunu všemu dává nápis UZI midi (str. 4). Autor zřejmě netušil, že tato zbraň už dneska skutečně existuje, ovšem vypadá naprosto jinak. Je to zřejmě nejmenší kousek z rodinky Uzi, kterou má na svědomí izraelský konstruktér Uziel Gal. Naopak cosi, co by Uzi mohlo alespoň velmi vzdáleně připomínat, najdeme na čtvrtém obrázku na straně 39.
Stránka 33 by byla na delší povídání. Tank na prvním obrázku vypadá jako chudý příbuzný těch dnešních. Věž by podle tvaru snad mohla vycházet z T-62 nebo T-72. Ráže hlavně je poddimenzovaná, chybí granátomety, velkorážný kulomet a vůbec skoro všechno to, co dnes dělá povrch tanku tak členitým. Při pohledu na spodní část stroje se mě zmocnily pochybnosti, zda by mu nedělaly vážné problémy i tradičně mizerné ruské silnice. Protitankový komplet z druhého obrázku si nedovoluji komentovat. Nerozumím ovšem, proč jsou příslušníci ruské speciální jednotky vyzbrojeni útočnou puškou očividně starší západní koncepce. U zbrojní velmoci, která nikdy netrpěla nedostatkem konstruktérů, je to podivné. Také komunikační spojení mezi členy družstva by mohlo být na sofistikovanější úrovni, než je pouhý řev.
Skutečnou perlu nalezneme v podobě kulometného čtyřčete na straně 39. Zbraň je nacpaná elektronikou a přitom má hlavně chlazené vodou (stejně jako například legendární kulomet Hirama Maxima vytvořený už před první světovou válkou). Vedle toho jsou chyby na pistoli P-08 na straně 42 skutečné prkotiny - kreslíř prostě namaloval na pravou stranu zbraně prvky, které jsou na levé. Že by vzácnější varianta pro leváka? Naopak pouzdro na pistoli je správně umístěno na opasku u levé ruky - zbraň se totiž v německé armádě tasila křížem…
Patrně se mi nepodařilo odhalit všechny "zločiny", nicméně i tak je jejich výčet značný. Nemohu se zbavit pocitu, že autoři viděli zbraň naposledy před deseti lety jedním okem v televizních zprávách a tak blízkou budoucnost posunuli do nedávné minulosti. Trochu nedostatečné i pro tento druh komiksu. Ten má totiž pro šťouraly ve srovnání s filmem jeden ohromný klad – na hledání podobných chyb mají prakticky neomezený čas. Prostředí blízké budoucnosti vůbec není výhodou a neumožňuje libovolné nakládání s reáliemi; naopak předpokládá znalost posledních trendů vývoje v dané oblasti, která je zrovna v případě zbrojařství velmi dynamická, a schopnost předvídání. Tu ostatně jeden Francouz už měl - Jules Verne.
