Zastavme se u hrdiny Vladimira Zolkova, jehož křestní jméno zkrácené do podoby Vlad dalo název celé knize. Shodou okolností mě kdysi pojmenovali stejně, ale nepamatuji se, že by mi v Rusku někdo říkal "ВЛАД". Oslovovali mě "ВОЛОДЯ", "ВОВА" nebo prostě jenom "ВОВ". Bohužel, nikdy jsem neslyšel "ВЛАД", i když by se mi to určitě líbilo mnohem více než nejčastější "ВОВ". To trochu připomíná štěknutí zablešeného podvraťáka, a tvrďáckému hrdinovi by se s ním v komiksu asi žilo nelehko. Ne, že by jméno Vlad vůbec neexistovalo. Z historie známe dokonce velmi slavnou postavu, která se tak podepisovala. Vlad III. Tepes byl ovšem sedmihradským knížetem a my ho známe pod uměleckým pseudonymem hrabě Drákula. K příjmení bych pouze podotkl, že slovo "ЗОЛКИЙ" znamená v češtině drsný, krutý.
Ani ostatní jména nejsou zcela bez vady. Zpravidla, když narazím na dílko pokleslého žánru západní provenience, v němž vystupují ruští záporňáci, odnese to bývalý předseda prozatímní vlády Alexandr Fjodorovič Kerenskij a kníže Felix Felixovič Jusupov, jeden z Rasputinových vrahů. U toho prvního ve Vladovi vypadlo "e", druhý zůstal beze změny. Pro úplnost dodávám, že ti hodní (přiopilý mužik a zneužitý jaderný vědec) by se podle tohoto modelu měli jmenovat Ivanov nebo Petrov. Na straně 46 ještě najdeme zřejmě objekt s názvem "Novianka". Řekl bych, že mělo-li kdy jakousi ruskou podobu, pak by se nejspíš psalo "НОВЯНКА" a do češtiny by se přepisovalo jako "Novjanka". "Novianka" je anglická traskripce. Těchto chyb je v textu hned několik.
Už na prvním obrázku se setkáváme s azbukou v nápisu "ПЕПСИ". Pro našincovy oči to vypadá prapodivně, ale přepis i světoznámých značek není v Rusku výjimečný. Ani si nepřejte slyšet, jak to potom zní.
Dále se s azbukou setkáváme až na straně osmé a to ve vulgarismu "КУРВА". Zde si nejsem jist, jestli nepřesnost existovala už ve francouzském vydání nebo vznikla až při překladu. Ruština toto slovo zná jako nadávku a to ve . stejném významu jako čeština, ale používá ho adresně. V tomto kontextu by Rus nejspíš použil slůvko "БЛЯТЬ" (původně opět hanlivé pojmenování pro prostitutku). Pokud se zaposloucháte do mluvy dělníků z Východu, uslyšíte je prakticky na konci každé věty. Je ale možné, že se slůvko "КУРВА" vloudilo do textu až v české redakci, kde prostě český výraz ne zcela šťastně přepsali do azbuky. Vulgarismy jsou v ruštině vůbec vděčným tématem, protože snad žádný jiný jazyk na světě v nich nemá tak propracovaný systém. Proto je skoro s podivem, že se s dalším setkáváme až na straně 23 (též str. 46). Skrývá se pod roztomilým výrazem "ХРУНЬ". Klidně si v Rusku zaklejte "ХРУНЬ" a ani v nejlepší společnosti vás nebudou podezírat, že jste si právě od plic ulevili - správný výraz totiž zní "ХРЕН". Původní význam nevinného slova "křen" se z neznámých důvodů v tomto kontextu posunul zhruba do polohy našeho "sakra" či "zatraceně". Proti výrazu "ХОЛЕРА" (str. 40) námitky nemám.
V pořádku je i název "СТУДИЯ ЮСУПОВ" na straně 14, pokud by český ekvivalent zněl "Studio Jusupov". Ovšem nápis na kamionu na dalším obrázku byl skutečný rébus. První slovo je částečně zakryto bublinou, což luštění trochu komplikovalo. Stačí si ale jen všimnout, že písmeno "Д" kdosi zaměnil za "А". Pak už je to srozumitelnější a dostaneme sousloví "МЕЖДУНАРОДНЫЕ ПЕРЕВОЗКИ" - tedy "mezinárodní přeprava". Její obsah v podobě slova "БОРОДИЕ" mi zůstal utajen.
Na následující straně za pozornost stojí cedulka na dveřích padoucha Nasajeva. Tu najdeme ještě na stranách 17 a 18. Bohužel, ani ze tří kusů se nápis nedá složit celý. Takže pouze k slovu "ПРОДЮСЕР" – v rusko-českých slovnících jsem toto slovo hledal marně. Je to pochopitelné, protože ty nejrozsáhlejší vznikaly v době, kdy ruské filmy produkoval stát. Na ruských internetových jsem ovšem toto slovo skutečně nalezl.
Velmi výživná je ovšem strana dvacátá. Na třetím obrázku nalezneme název podniku, který měl znít "ДВОРЕЦ АНГЕЛОВ" (Palác andělů). Autor zaměnil "Ц" na konci prvního slova za "П". Bukva "П" se mu zřejmě zalíbila, protože ji ve stejném nápisu na straně 23 dosadil za počáteční "Д". Ani přepis v bublině (str. 20) není bez chyby, protože ruské "Г" kdosi z nepochopitelných důvodů považoval za naše "r". Pod názvem podniku nám chtěl autor sdělit, že se zde promítá non-stop. Na výloze měl být nápis "ПОСТОЯННО ИДУЩИЙ СПЕКТАКЛЬ" (doslova "nepřetržitě jdoucí představení"), místo toho zde čteme "NОСТОЯННО ИПУЩИИ СПЕКТАКЛЬ". Zvláště latinské "N" v ruském textu vypadá zajímavě.
Dle této vize čekají zemi Puškina, Gogola a Tolstého chmurné časy. Opět se ponoří do temnoty negramotnosti, jíž se zbavovala prakticky po celou první polovinu 20.století. Do zvláštní nepřízně upadne písmeno "Д". Naopak, jistou oblibu doznají písmena z latinské abecedy. Je to samozřejmě jen hra, nicméně v Rusku bych tento komiks zatím nevydával a počkal bych, až se zde situace vyvine podle očekávání autorů. Leckdo by tam zatím nemusel pochopit jejich reformátorské snahy…
