Důvod popularity těchto dílek na Západě je zřejmý: po pádu železné opony představuje Rusko nikoliv nepřítele hrozícího jadernými hlavicemi a Černobylem, nýbrž zdroj exotické inspirace, v 80. letech vyčerpané neustálým umisťováním příběhů do exteriérů divokých afrických džunglí, studených velehor dálné Asie či autralských polopouští. Navíc současná politická situace umožňuje modelovat ruský vývoj dle libosti: demoralizace, destrukce a degradace hodnot v takových příbězích obvykle vede k rozpadu pevné státní moci, nástupu nevládních mocenských struktur, nejrůznějších gangů, samovládců a teroristických skupin. Zánik průmyslu je přímo stvořený pro vznik tajných výzkumných základen a to vše posunuté lehce do budoucnosti lze okořenit ultramoderními technologiemi.
Je tu však jeden „ˇ “ : co bez problémů funguje ve Francii, kde se zmíněné série drží v popředí čtenářského zájmu, může u nás, v zemi sovětským režimem dostatečně poznamenané a znalé, působit docela jako fraška.
Podívejme se tedy konkrétně na Pána z Novijanky, druhý díl série Vlad. Scénárista Yves Swolfs chtěl s její pomocí naznačit možnosti politického vývoje na východě evropského kontinentu a má ji rozplánovanou do 5 – 6 pokračování. Úvodní část Můj bratr Igor nepatřila mezi pěti květnovými tituly vydanými BB Artem k tomu nejhoršímu, byť užití jazyka a zbraní jsme celkem kriticky rozebrali. Tentokráte však kvality přeci jen ubylo a důraz je kladen především na akci.
.
Hlavní hrdina Vlad Zolkov, pátrající po svém bratru Igorovi aby mohl získat veliké dědictví (viz právě předchozí album) se dostane do Novijanky, satelitního moskevského městečka. Místnímu paláci vládne Čečenec Hasan Giniev (trocha té politiky opravdu neuškodí). To je Vladovi celkem putna, hlavně, že ho zachránil před divokou hordou Alexejevců, řízenou (pšššt!) Američany. Jenže teď trochu spadl z deště pod okap – Hasan je sice chlap rovný jako lajna, kultivovaný a sečtělý občan, ovšem svým lpěním na tradicích uvádí Vlada do nejednoduché situace: skrývá před ním svou dceru Naďu, čekající nemanželské dítě s – Igorem. Vlad ji nejen brzy najde, ale po setkání s jejím šíleným bratrem Adžim také na vlastní kůži pochopí, proč vzít rychle nohy na ramena.
Dějové resumé: žádná sláva. Bohatá a mocná organizace v pozadí, osamělý hrdina, pomatenec, krásná děva, na první pohled zmatený intelektuál, primitivní gangster. Od všeho špetka, dohromady celkem průměrný akční příběh, špatně srozumitelný bez znalosti úvodního dílu, označený výraznou cedulkou „příliš nemyslet“.
. Trochu zklamáním je pro mne kresba. Griffo (začínal s Van Hammem, kreslil historicko-dobrodružnou sérii Giacomo C., která se mu paradoxně povedla mnohem lépe) se nejen asi nikdy nestane druhým Moebiem či Serpierim, avšak jeho případ navíc ukazuje, že ani v takovém komiksovém gigantu jako je Belgie, prostě není studnice talentů nevyčerpatelná. Kreslíř sám říká: „Potřebuji se neustále vyvíjet, proto nemám svůj jednotný styl, např. ve Vladovi využívám volné ruky, jelikož to není tolik realistická série jako třeba Giacomo C.“. Dle Vlada se dá soudit, že Griffo hodně času strávil především vykreslováním a pilováním a překreslováním a … A obličeje se evidentně nenaučil dodnes – např. na straně 28 je pokaždé zachycena jiná žena, byť se stále jedná o Naďu. Kresbě prostě chybí celková lehkost a šmrnc. Navíc si příliš nepomohl ani barvami, jelikož ty jsou až přespříliš výrazné.
Ještě jedna poznámka na okraj k českému překladu. Myslím, že BB Art není tak chudé vydavatelství, aby si nemohlo dovolit korektora a pokud na něm chce šetřit, stačí si najmout školáka ze sedmé třídy základní školy. Vždyť i ten by odhalil dvě neuvěřitelné gramatické hrubice ve čtvrtém a pátém obrázku strany 41.
.
A na závěr malý test. Máte rádi nenáročné akční příběhy? Uspokojí vás i jednoduchá kresba? Rozčilují vás složité scénáře s několikanásobnou zápletkou? Chcete se podívat do Ruska? Pokud jste odpověděli čtyřikrát ano, je kniha Vlad 2 – Pán z Novijanky určena přesně pro vás.
