Inu protože se ve spolupráci se soukromým detektivem Flageoletem dostala sektě na stopu... A zlikvidovat chtějí nejen ji, ale také inspektora Caponiho, který v závěrečné sekvenci zachrání Adélu od potupné smrti na druhé vyhlídkové plošině Eiffelovy věže...
Opusťme . však pro tuto chvíli fantasmagorické dějové pásmo a povězme si něco o Tardiho komiksech obecně a o formě seriálu Adéla Blanc-Sec zvláště. Tardiho kresbu bychom mohli jedním slovem charakterizovat jako robustní. Jacques Tardi kreslí rád mužům velké nosy a nápadné ruce; po obličeji jsou právě ony vždy tou nejmarkantnější charakteristikou Tardiho mužské postavy. V epizodě "Ďábel z Eiffelovy věže" ruce většinou drží revolver, ba dokonce i smrtící stříkačku. Vyskytují se tu i zlomené ruce, ruce v sádře, ruce držící dýku, . dýmku nebo klobouk. A co teprve Tardiho obláčky! Mají charakteristický tvar se špičkami obrácenými do protisměru, občas (je-li to nutné) zabírají i více než 70% obrázku, jinde (pokud převažuje akce) je jich pomálu. Postavy komiksu nezřídka sténají či křičí hrůzou; to pak obláček obsahuje jen "Aah..." nebo "A..A..A..." psané velkými, naléhavými a zdánlivě rozplývavými literami.
Posledních 20 stran se odehrává v zasněžené Paříži pod olověnou zimní oblohou. Na střechách, v . parcích a na schodištích leží bílý sníh, do kterého se v blízkosti Eiffelovy věže zřetelně otiskují ďábelské pařáty... Barvy jsou tlumené, převládají všechny možné odstíny hnědi, jako kdyby za to století, které uběhlo od popisovaného děje, většina ostatních barev vybledla...
A Adéla? Adéla není žádná nápadná krasavice, ale docela sympatická samostatná mladá žena. Má plný horní ret, na nose pihy, kouří a dokáže jednat a uvažovat jako málokterý muž. Je dokonce natolik sympatická, že její protihráči, . kterým soustavně kříží plány a kteří ji za to nenávidí, musejí být nejenom zvrhlí zločinci, ale i zločinci padlí na hlavu a neskutečně nenormální, když se staví proti tak skvělé mladé ženě. Na většinu bizarních událostí, které zaplňují její pohnutý život, se Adéla tváří naprosto lhostejně. Tak lhostejně, až má člověk dojem, že to s tou indiferencí trochu přehání. Několikrát jí však lhostejná maska z tváře padá: při náhlém probuzení z hrůzného snu, v podzemí, kde sleduje uctívače Pazuzu, na Eiffelově věži, . kdy se jí velekněz Pazuzu chystá dát morovou injekci. Na str. 44 se Adéla dokonce rozesměje (!); přiznejme si ale, že se právě tento obrázek Tardimu příliš nepovedl...
Posledních 20 stran se odehrává v zasněžené Paříži pod olověnou zimní oblohou. Na střechách, v . parcích a na schodištích leží bílý sníh, do kterého se v blízkosti Eiffelovy věže zřetelně otiskují ďábelské pařáty... Barvy jsou tlumené, převládají všechny možné odstíny hnědi, jako kdyby za to století, které uběhlo od popisovaného děje, většina ostatních barev vybledla...
A Adéla? Adéla není žádná nápadná krasavice, ale docela sympatická samostatná mladá žena. Má plný horní ret, na nose pihy, kouří a dokáže jednat a uvažovat jako málokterý muž. Je dokonce natolik sympatická, že její protihráči, . kterým soustavně kříží plány a kteří ji za to nenávidí, musejí být nejenom zvrhlí zločinci, ale i zločinci padlí na hlavu a neskutečně nenormální, když se staví proti tak skvělé mladé ženě. Na většinu bizarních událostí, které zaplňují její pohnutý život, se Adéla tváří naprosto lhostejně. Tak lhostejně, až má člověk dojem, že to s tou indiferencí trochu přehání. Několikrát jí však lhostejná maska z tváře padá: při náhlém probuzení z hrůzného snu, v podzemí, kde sleduje uctívače Pazuzu, na Eiffelově věži, . kdy se jí velekněz Pazuzu chystá dát morovou injekci. Na str. 44 se Adéla dokonce rozesměje (!); přiznejme si ale, že se právě tento obrázek Tardimu příliš nepovedl...
Na závěr bych chtěl ještě upozornit na několik záběrů z bytu Adély Blanc-Sec na str. 14. Na třech obrázcích tam ve skříni v pozadí spatříme podivný exponát: egyptskou mumii! Právě ona bude mít významnou úlohu v příštích epizodách...
Přehled jednotlivých alb série Les aventures extraordinaires d´Adele Blanc-Sec:
Adèle et la Bête (1976) – naše recense
Le Démon de la Tour Eiffel (1976)
Le Savant Fou (1977) - naše recense
Momies en folie (1979)
Le Secret de la Salamandre (1980)
Le Noyé à Deux Têtes (1985)
Tous des Monstres! (1994)
Le mystère des profondeurs (1998)
Adèle et la Bête (1976) – naše recense
Le Démon de la Tour Eiffel (1976)
Le Savant Fou (1977) - naše recense
Momies en folie (1979)
Le Secret de la Salamandre (1980)
Le Noyé à Deux Têtes (1985)
Tous des Monstres! (1994)
Le mystère des profondeurs (1998)
. . . .
. . . .
Pokud se chcete o Adéle a jejích dobrodružstvích dozvědět ještě více, neváhejte kliknout sem: www.adeleblancsec.org
Příště: Hellboye u nás zná asi každý. Album Conquerer Worm je zatím poslední dobrodružství rudého ďábla s uřezanými rohy a pancéřovou pěstí. Na konci roku 2001 vycházelo v sešitové podobě a posléze se objevila i kniha – na zevrubnou recenzi se můžete těšit už za týden!!!
Základní údaje:
Série: Les Aventures Extraordinaires d'Adele Blanc-Sec
Album: Le démon de la Tour Eiffel
Autor: Jacques Tardi
Kresba: Jacques Tardi
Vydavatel: Casterman
Rok vydání: 1976
Počet stran: 48
Formát: 23 x 30,5 cm
Žánr: fantastický a dobrodružný
Série: Les Aventures Extraordinaires d'Adele Blanc-Sec
Album: Le démon de la Tour Eiffel
Autor: Jacques Tardi
Kresba: Jacques Tardi
Vydavatel: Casterman
Rok vydání: 1976
Počet stran: 48
Formát: 23 x 30,5 cm
Žánr: fantastický a dobrodružný
