Hlavního hrdinu, . jehož pravé jméno se už asi nikdy nedozvíme (autor roku 1983 zemřel a o rodinných poměrech ani o původu slavného hrdiny nic neprozradil), na všech jeho dobrodružstvích doprovází drsnosrstý a zcela bílý foxteriér Milou. Oba pojí věrné přátelství, oba si několikrát zachrání život. Všechny situace, . příjemné i méně příjemné, průšvihy, únavná pronásledování a vůbec vše, co k dobrodružnému ději patří, Milou neúnavně komentuje, kritizuje a hodnotí; ve velké většině případů však bez valné odezvy okolí.
K Tintinovi a Milou se na jejich toulkách světem postupně připojí další postavy: kapitán Haddock, zpočátku notorický opilec, potom umírněný alkoholik, . který kleje tak rád a tak květnatě, že vyšel dokonce i slovník jeho kleteb, natvrdlá a zcela neschopná dvojice detektivů Dupond a Dupont, rozkošně nahluchlý profesor, všestranný přírodovědec a vynálezce Tournesol a korpulentní zpěvačka Bianca Castafiore, noční to můra kapitána Haddocka, ochotná kdykoli a kdekoli zapět „Árii o špercích“ z Gounodova Fausta.
K Tintinovi a Milou se na jejich toulkách světem postupně připojí další postavy: kapitán Haddock, zpočátku notorický opilec, potom umírněný alkoholik, . který kleje tak rád a tak květnatě, že vyšel dokonce i slovník jeho kleteb, natvrdlá a zcela neschopná dvojice detektivů Dupond a Dupont, rozkošně nahluchlý profesor, všestranný přírodovědec a vynálezce Tournesol a korpulentní zpěvačka Bianca Castafiore, noční to můra kapitána Haddocka, ochotná kdykoli a kdekoli zapět „Árii o špercích“ z Gounodova Fausta.
Od roku 1929 do autorovy smrti vzniklo . celkem 23 a půl epizody Tintinových dobrodružství, ve kterých hlavní hrdina procestuje téměř celý svět: první jeho příběh se odehrává v Rusku, potom v bývalém Belgickém Kongu, následují Spojené Státy, Egypt, atd. a Tintin se se svými přáteli vypraví dokonce i na Měsíc! Poslední dvacáté čtvrté dobrodružství (Tintin a Alph-Art) zůstalo nedokončeno. . Prvních devět epizod série Hergé kreslil černobíle a publikoval na pokračování ve čtvrteční dětské příloze belgického deníku Vingtième Siècle. Ve čtyřicátých letech minulého století pak všechny dosud vydané epizody přepracoval v barvě na standardní délku 62 stran. (V tomto období mu přitom vydatně pomáhal jiný známý komiksový autor E.P. Jacobs.)
Na celosvětové oblibě Tintinových dobrodružství je . založen celý průmysl odvozených produktů, který vyrábí karty s Tintinem, přívěsky na klíče s Tintinem, figurky z komiksové série, pohlednice, pastelky s Tintinem, atd. Jednotlivá alba analyzují a zkoumají ze všech možných i nemožných úhlů seriózní knižní publikace. Ve Francii a v Belgii existuje „Klub přátel Hergého“, jehož členové soutěží ve znalostech nejrůznějších detailů z Tintinových alb, sbírají všechna francouzská, popř. i cizojazyčná vydání série, vydávají časopis a pořádají výstavy. Podle jednotlivých epizod série byl natočen televizní animovaný seriál a vznikly tři nepovedené hrané filmy: Žraločí jezero (Le Lac aux requins), Tajemství Zlatého rouna (Le Mystère de la Toison d’Or) a Modré pomeranče (Les Oranges bleues.
Hergého série zaujala a stále k sobě vábí další generace čtenářů především svým životním optimismem. Ukazuje, že přátelství, poctivost a umíněná . snaha jít za správným cílem se vždycky vyplácí. Série se až na několik výjimek vyznačuje vysokou profesionalitou zpracování, jak po kresebné, tak po textové stránce. Hergého kreslířský styl je dnes znám jako tzv. „jednoduchá linka“ („ligne claire“) a ovlivnil řadu dalších komiksových kreslířů. Mladí čtenáři od 7 do 77 let však na stránkách alb hledají především dobrodružství, vtip a zábavu, a toho se jim zde dostává v míře vrchovaté.
Chcete-li o Tintinovi vědět více, neváhejte a navštivte vynikající internetové stránky na adrese www.tintin.com.
