Vše začalo tím, že se na stránky ještě neznormalizovaného čtrnáctideníku Ohníček dostal v půli roku 1970 Rex Star. Byl to bouchák – pravý americký komiks, výborně nakreslený, a i když naivně kombinující futuristické rakety s kovbojskou či renesanční kulturou, bezpochyby senzační. . K jeho volbě jistě přispěl formát originálu, odpovídající bépětkovému „patvaru“ Ohníčku. Typické pro komiksovou situaci v tehdejším Československu ale je, že nikdo přesně nevěděl, co drží v ruce. Dva příběhy byly totiž převzaty z německého nakladatelství Paullishensky Verlag, která překřtila fenomenálního kosmického superhrdinu Flashe Gordona na Rexe Stara. Českému čtenáři tak uniklo, že čte příběh, který stvořil již v roce v roce 1934 Alex Raymond (1909-56) a který stále pokračuje. Do české suchozemě dolétla pouhá kapka z moře, šplouchajícího kdesi daleko, což se mělo v příštích letech stát ještě mnohokrát.
„Ohníčkovským“ autorem ovšem nebyl Raymond, ale Emanuel „Mac“ Raboy (1914-67), který kreslil příběh od roku 1948 až do své smrti pro nedělník Sunday Comics syndikátu King Features. . Ohníček koupil jeho příběh „Velká umělecká loupež“ o krádeži Michelangelova Davida (vycházel od 20. června do 10. října 1965) a bezprostředně následující komiks „Vesmírný podvodník“ (vycházel od 17. října 1965 do 24. ledna 1966). Sluší se dodat, že ještě než si příběhy odbyly premiéru, dovezli jistí Keefeovi z porodnice malého Jima (1965- ), který v sérii pokračuje dodnes (ano, Rex Star je 68letý dědek), navíc na stejném „ohníčkovském“ formátu. Příběh se každopádně stal pro redakci Ohníčku následováníhodným modelem.
Na nákup pokračování totiž nebyly peníze, a tak se šéfredaktor Jiří Binek rozhodl oslovit místní autory tzv. vědeckofantastické literatury. Nejaktivnější byl „český Däniken“, záhadolog Ludvík Souček (1926-78), píšící tehdy na vrcholu sil. Ochotně sáhl po svém literárně nejucelenějším díle, knize povídek „Bratři černé planety“ z roku 1969, v níž si vymyslel bratrstvo podobné Svobodným zednářům, sdružující zneuznané lidi, kteří se stali svědky paranormálních jevů. Není jasné, zda chtěl převést do bublin všechny čtyři příběhy, ale nejspíš ne, protože vynechal dějový rámec a zachoval pouze akci. Povídky Bubáci z Deception Bay a Modrý oříšek jsou ostatně nezkomiksovatelné, takže zůstalo u vyprávění Britů sira Henryho Elwese (Desetioký) a námořníka Billa (Kraken). Na okraj podotýkáme, že Souček nezapřel sklon k tvůrčímu přepracovávání cizích nápadů, protože Desetioký místy až příliš připomíná Ztracený obzor Jamese Hiltona, jen z osvícených lámů se stali padouši. Bez ohledu na vypravěčský talent trvala Součkova komiksová éra jen necelých deset měsíců, a nezachránili ji ani jeho kamarádi z StB. . Kreslíř Milan Ressel dostal jako prozápadní živel padáka, i když torzo příběhu Dobývání planety Ax na ohníčkovském formátu naznačuje, že se autoři změnou tématu pokusili spolupráci na poslední chvíli zachránit.
Na zaminované pole poté vstoupila dvojice Ivo Pechar a Theodor Pištěk, která musela volit co nejneutrálnější téma. Uspěla s příběhem prvního rallye na světě z roku 1907, pak ale povystrčila růžky a zabrousila na pole fantazie, střežené nepříliš bdělými ideology (podrobnosti viz článek Tři příběhy vynálezce a hyperrealisty). Téma jejich tvorby je ovšem natolik rozsáhlé, že mu musíme věnovat pozornost samostatně, takže po dlouhém úvodu nastává čas bilancovat.
Nejprve: co s tím vším udělal BB Art? I když z internetových burz a stránek nakladatelství vyplývá, že po vydání 30 let starých legend vzdychali mnozí fandové a nostalgikové, BB Art potvrdil narůstající tendenci opomíjet standardní redakční práci. První obětí se stala průvodní slova, takže v zdařilém vydání nesnadného formátu čtenář získává holých 311 stran komiksů, ani řádku navíc.
Za druhé se redakce dvakrát nenamáhala porovnat nové vydání s původním, což se vymstilo v případě Resselových děl, která získal BB Art v originále. Ačkoli v Ohníčku bylo na druhé straně Desetiokého třetí políčko zleva dole přelepeno vysvětlujícím textem, Drago postupně zvětralo, text odpadl a BB Art přetiskl mírně smazaný původní obrázek Elwese sklánějícího pušku. Ještě větší chyba je na straně 24, kde vpravo dole úplně chybí odlepená bublina, na níž Elwes vyprovází Čtyřokého slovy: „Táhni i se svým vzkazem!“ Problematické je ostatně celé použití originálu, neboť kresba tužkou po třech desetiletích vybledla a místy příliš vynikl tuší zvýrazněný lettering. Skenované verze Pištěkových panelů ovšem nevyznívají o mnoho lépe, takže z grafického hlediska tak jako tak nejde o špičku.
Za největší prohřešek je však nutno považovat neschopnost redakce dohledat v archívech či antikvariátech první část 10.000 mil. Beze slova vysvětlení se proto torzo objevuje na konci knihy, takže „trilogie“ Pechara a Pištěka je nelogicky rozmetána a i Rex Star přichází o své postavení v čele, kam po právu patřil. Vše mohlo spravit alespoň vysvětlující slovo, těch se však od BB Artu už asi nedočkáme. Každopádně chaos je prohřeškem č. 1.
Z marketingového je zase zarážející neschopnost využít popularitu kostýmního výtvarníka Theodora Pištěka, umělce zvučného jména, který by knize mohl zdarma dodat slušnou dávku potřebného lesku.
A samotné příběhy s odstupem času? S výjimkou naivně superhrdinského a poněkud toporného Rexe Stara jim dominuje motiv záhady, odpovídající pionýrskému vkusu 70. let – jsou tady sněžný muž, nebezpečné sépie (dokonce dvakrát!), Atlantida, thajské kláštery a hmyzí růstový hormon, tedy vše, co v trójském koni solidního napětí pašuje černobílá (!) morální naučení. Kladem je jistě skutečnost, že příběhy jsou plus mínus akční a nezastaví se před nějakým tím mordem, což bude v československém komiksu nadlouho naposledy – Saudkův Zeman šel k ledu právě díky příliš zjevnému odkráglování agenta Bláhy a v ábíčku se zabíjelo jen velmi opatrně a zdálky, aby snad náhodou pionýři nezkusili totéž. Summa summarum: kdysi odvážné výboje fantazie dnes působí spíše jako zažloutlé pohlednice z první světové války, stejně tak zajímavé a lákavé jako odtažité. Chcete-li koupit kvůli nostalgii, můžete zjistit, že idyla dětství je ta tam, chcete-li koupit kvůli komiksu, získáte redakčně nabourané svědectví o jeho zapomenutých peripetiích. Ale zbylo-li vám aspoň trochu dětské duše, určitě se přitom všem pobavíte.
