Takový človíček si neklade nároky na nebetyčné honoráře a podíly ze zisku jako třeba Spielberg. Také většinou umí z ničeho udělat něco, protože je vycepován chudými rozpočty svých prvotin (Robert Rodriguez může vyprávět). A . hlavně často sám projeví zájem, jelikož má k onomu filmu většinou nějaký osobní vztah. To je případ i Sama Raimiho, kterému dali přednost před Bryanem Singerem (X-men) i před Joelem Schumacherem (Batman navždy, Batman a Robin). Zatímco u kolegy Petera Jacksona pokus vyšel na jedničku s hvězdičkou, u Spider-Mana můžeme být lehce zklamaní. Ale to jenom proto, že výsledek není takový, jaký většina nadšenců čekala, tj. dokonale geniální. Špatný rozhodně není.
Shrňme to do dvou kategorií. Klady a zápory. Tak nejprve zápory, aby čtenář nekončil tento článek s chmurnými myšlenkami a zůstalo v něm to lepší. Začal bych u kostýmů. Co mi vyloženě vadilo, byla uniforma Green Goblina. Proč takový padouch musí vypadat jako Transformer z hračkářství? Ještěže Williem Dafoe dokáže nasadit takový pěkný démonický smích a skvěle si umí sám se sebou popovídat před zrcadlem. Neříkám, že by z Goblina nedokázal vyždímat . víc. To v žádném případě, ale Dafoeovův schizofrenický výstup svá silná místa má. Sakra! Říkal jsem, nejdřív zápory! Tak to by byl kostým. Dále je to několik hereckých uklouznutí. Jednak tetička May a strýček Ben mohli být ve svých rolích trochu umírněnější a nepřehrávat tolik. Taky mi místy vadil trochu suchý výkon už výše zmíněného Williema Dafoea. Chvílemi je perfektní, jindy zase nic moc. Kirsten Dunstová měla v popisu práce hlavně se přitažlivě tvářit a ječet, ale pár minut prostoru, kde by předvedla ještě něco navíc se pro ní našlo, leč nemohu tvrdit, že by mě tím nějak zaujala. Další šmouha na jinak hezkém celuloidu je ve vizuálních efektech. Ve většině záběrů to vedoucí vizuálních efektů John Dykstra zrovna dvakrát nevychytal a Spidey pak vypadá moc digitálně. Navíc při tarzanovském přenosu z mrakodrapu na mrakodrap nehází ty úchvatné komiksové pózy, . na které jsme zvyklí od kreslíře Todda McFarlaneho. Dobrá, na konci si jich tam Peter Parker pár vyzkouší, ale to je trochu málo (i když jsou úchvatné). A ještě na závěr, jako takovou zkaženou třešničku na jinak chutném dortu bych rád pohaněl ty nudné srdcervoucí scény, kdy si Peter klábosí s Mary Jane u popelnice, nebo na hřbitově (to se fakt už nedalo vydržet), nebo v nemocnici u tety May apod. Ano, chápu, že divák potřebuje vědět, jak moc tu M. J. Peter miluje, ale šlo to vyřešit mnohem méně nudným způsobem. To bychom měli ty kazy. Nebo snad ještě něco? A jo, vlastně. To, že se občas v záběru mihne mikrofon, se stává (i veliký snímek Predator Johna McTiernana je tímto poskvrněn), ale tady těch kulatých černých tělísek nad hlavami herců bylo trochu moc. Na to si dávejte pozor, pane Raimi. U laciných splatterů se nad tím přimhouřit oko dá, ale ne u takového hollywoodského trháku. (Ale jo, nebojte, já vím, že to není chyba režiséra – jde o špatné zaříznutí filmového formátu – ale rejža se mohl alespoň ozvat)
Tak, a teď už uklidíme nože, nůžky, řetězy a kožené biče a nachystáme červené koberce, konfety a gratulace. Na to, jak náročnou látku si ke . zfilmování Raimi vybral, zvládl svůj úkol vcelku obstojně. Tak jednak je to komiks. A každý producent v Hollywoodu dobře ví, jak nevděčné téma to je. Dále je to americká klasika. Dokonce by se dal Spider-Man považovat za jeden z mnoha znaků Spojených států (něco jako Coca Cola – i když sám Parker dává přednost Dr. Pepperovi), takže se k něčemu podobnému musí přistupovat velice delikátně. A do třetice plácáme režiséra po rameni kvůli několika „vylepšením“, která se rozhodl provést, ačkoliv dobře věděl, jaký to může mít na fanoušky dopad, a nutno říci, že ony změny filmu jenom prospěly (mluvím hlavně o změnách typu biopavučiny – každý ví, že v originále si Peter Parker ony pavučiny vyráběl podomácku, kdežto ve filmu jsou součástí mutace – nebo zasazení celého příběhu do současnosti – přeci jen má Spider-Man už nějaké to desetiletí za sebou). Nechci ani pomyslet, jak by to všechno dopadlo, kdyby místo Raimiho na režisérskou sesli usedl Schumacher. . Dále je nutno silně pochválit autora Spider-Manova kostýmu. Nemá chybu! Vypadá tak, jak se na komiksovou postavu sluší. Žádné směšné modročervené podvlékačky. Stejně dobře obstál i člověk, který v tom chodil mezi lidi – Tobey Maguire. Peter Parker mu zkrátka sednul. Perfektně se vyřádil i Danny Elfman na hudbě. Jeho styl je naprosto jasně čitelný a krásně v té dynamické záplavě tónů poznáváme motivy z Batmana, Mužů v černém či z Mars útočí! Jen se trošku rozjel a přitvrdil (v instrumentální dramatické hudbě slyšíme jasně a čistě agresivní elektrické kytary) a vůbec to nebylo na škodu. Prostě hudba od elfa. A ještě bych se rád pozastavil nad řadou vtípků, kterými nás tvůrci tohoto snímku bombardují. Největší koncentrace jich je asi na explozivní akci, kde se Spidey poprvé střetne s Green . goblinem. Právě tady si Peter Parker strhává ze sebe civilní šat přesně ve stylu Supermana, aby pod modrou košilí odhalil černý znak pavouka na červeném pozadí svého trikotu. Pak tu také máme citaci z Batmana ve formě gigantických nafukovacích zvířat a jiných kreatur, poklidně se vznášejících nad davem nevinných lidí. A pak ještě jednou Superman. To když je Mary Jane zachraňována před jistou smrtí po pádu z poněkud pochroumaného balkónu. Řekl bych, že tenhle způsob chytání nebohých dívek v letu, byla právě Supermanova specialitka. Tím však výčet žertíků samozřejmě nekončí, ale nechci vás rozmazlovat. Jen pěkně hledejte sami:-)
Spider-Man je velmi slušná adaptace komiksového fenoménu a má velké štěstí, že se jí zhostil právě Sam Raimi. Díky tomu se nestala vyměklou pestrobarevnou slátaninou pro dětičky, nýbrž plnohodnotným filmem nejen pro zaryté Spider-maniaky. Navíc se velmi přesně drží předlohy (až na těch pár detailů, které však nekazí celek a rozhodně originálu neškodí). Zkrátka se to i přes těch pár nedostatků povedlo. A celkový pocit z dvě hodiny dlouhého filmového zážitku?: nebudu už pavouky házet na žhavou babiččinu plotnu, abych se bavil tím, jak umí tančit kankán.
Příště: Batman
