Nejdříve ale musí dvojice odporných padouchů Třináctku vůbec najít. Náš sympatický hrdina je tentokrát téměř (téměř!) přesvědčen, že jeho pravé jméno je Jason Fly a vydává se do zasněžené horské osady Greenfalls, kde jeho otec osm let pracoval jako novinář a kde také za podezřelých okolností zemřel. Bývalý vydavatel místního plátku, nyní slepý Zacharias Hattaway, pozná Jasona Fly po hlase. Takže bychom měli mít jakous takous jistotu. Ale přece jen… představte si to: cožpak se může tak mužný, krásný, schopný a inteligentní hrdina jmenovat Jason Fly?
. Odpověď na tuto otázku se bohužel v 6. epizodě série „XIII“ nedozvíme a musíme si počkat na její další pokračování. Jonathan Fly, otec našeho sympatického hrdiny, sice před třiceti lety údajně zahynul při požáru svého domu, v jeho smrti má ale zřejmě prsty řada prominentních osob městečka Greenfalls a ti se rozhodnou s Mangustovou pomocí Třináctku stůj co stůj zlikvidovat. Údajný Jason Fly proto na konci epizody prchá spolu s Jonesovou do okolních zasněžených pustin.
Tak jako ve všech epizodách série „XIII“, i tento příběh je zpracován na vysoké profesionální úrovni. Kromě hlavních protagonistů, se zde objeví i další skvěle typizované postavy: majitel hotelu Murdoch, utěšitelka osamělých mužů lékárnice Judith Warnerová, vydavatel místních novin David Rigby, a tak dále až po těžko zařaditelnou dvojici karetních hráčů, věčně vysedávajících v místní restauraci. Jeden z nich si pravděpodobně rád a často mění košile, protože si pro stranu 18 oblékl ostře červenou košili, kdežto na stranách 16 a 35 dal přednost matně červené košili s černými kostkami. Jako málo povedený mi připadá také obrázek na str. 27, kdy si při jízdě na lyžích Třináctka vzpomíná na slova generála Carringtona; obrovská generálova busta se přitom vznáší nad zasněženými stráněmi. Hned na další straně je naproti tomu pěkná půlstránka drobných detailních záběrů, které dobře vystihují odvážný sešup našeho hrdiny po příkrém svahu do údolí. Teď mě ovšem napadá, že k tomu musel mít na nohou sjezdové lyže, sjezdové vázání a – jak je dobře vidět na jednom detailu na str. 28 – i sjezdové boty. Jak ale s takovým vybavením zvládl předtím dlouhou lyžařskou túru po boku slečny Warnerové, je pro mě záhadou…
Během pátrání po své minulosti Třináctka navštíví několik obyvatel městečka Greenfalls a bylo pro mě požitkem sledovat, jak se pokaždé opakuje uvítací ceremoniál:„Nedáte si kávu?“ „Ne, opravdu ne, děkuji.“ Kdo někdy popíjel v Severní Americe kávu, jistě dobře chápe, proč ji Třináctka tak soustavně odmítá…
.
V každé z dosud recenzovaných epizod přihrával vrtkavý osud našemu hlavnímu hrdinovi, který neúnavně pátrá po své pravé totožnosti, jiné jméno. Tentokrát si Třináctka zvolil krycí jméno sám a obyvatelům městečka se představuje jako John Fleming. Inu změna je přeci život.
