. „Ne vše, co se třpytí, je zlato,“ říká jedno staré přísloví, které se k rozdílu mezi tím, co je vidět na první pohled a co si o knize myslíte, když ji zavřete, náramně hodí. To, co může na první pohled zaujmout, může i rychle omrzet. Kresba je tak roztomilá, až se začíná vkrádat pocit, že se její autor Philippe Buchet příliš nechává inspirovat disneyovským kýčem. Postava mladé hrdinky, patřící někam mezi Druunu (...ale jenom pokud jde o tu postavu :-) a figurku jak vystřiženou z Knihy džunglí, roztomilý „Vetřelec“ nebo postavičky robotů-otroků jsou tak roztomilé, až se z toho může méně otrlým povahám udělat špatně :-)
Příběh se odehrává na blíže neurčené planetě, kterou se chystá zkolonizovat, tedy spíše zabrat a připojit k „meteorickému“ roji, jedna z vyspělých vesmírných civilizací. Aby se při této kolonizaci vyhnula střetu s jinou inteligentní kulturou, vyšle Průzkumníka, který se svou vesmírnou lodí havaruje „kupodivu“ přímo vedle jediné inteligentní bytosti žijící na této planetě. Touto bytostí je mladá dívka, odkojená místní džunglí na způsob Tarzana či Mauglího, která se (přes svou bezpochyby vysokou inteligenci, kterou prokáže v závěru příběhu) pokusí havarovaný koráb pozřít. . Osudným zakousnutím se do ohořelého zbytku Průzkumníka do ní vstoupí jeho „Duch svatý“ (nebo spíš Vetřelec??) a ona se tak, zatím nevědomky, stává jeho nositelkou a opatrovnicí…
Dále se příběh rozjíždí přesně podle pravidel dobrodružného žánru, objevuje se záporný hrdina, který nedbá pravidel určených jakousi meteorickou radou. Snaží se tedy zkolonizovat planetu za jakoukoliv cenu, bez předchozího průzkumu, i za cenu zničení možných inteligentních obyvatel. Poté, co při hledání zmizelého Průzkumníka objeví naši „vyvinutou“ hrdinku, pokouší se ji zajmout; když se mu to nepodaří, rozhodne se – prostřednictvím naprogramovaných otroků – pro její likvidaci. To však netuší, narozdíl od protřelého čtenáře, že se nesetkal jen s inteligentním tvorem, ale s potomkem mazaných pozemšťanů. V jedné ze scén se dokonce objevuje zpustlá kosmická loď, která na této planetě pravděpodobně havarovala a teď slouží jako dívčin úkryt. Mazanost a silná vůle naší hrdinky s pomocí jejího dočasného spoluobyvatele, Průzkumníka, umožní zmanipulovat otroky k sebeuvědomění a posléze se vypořádat i s hlavním padouchem.
.
Příběh tedy není příliš komplikovaný a dobro nakonec vyhraje nad zlem. Pro zpestření obsahuje i rádoby vtipné scény, jako je například hádka robotů o to, kdo má na čele namalován hezčí obrázek, nebo když se z mohutné obludy (která se ukáže být pouhým skafandrem) vyklube něco na způsob embrya. Na druhou stranu může vyvolat „záchvat“ dojetí smrt zvířete, které položí svůj život za život své lidské přítelkyně.
.
Kdybych měl říci, komu je tento komiks určen, váhal bych. Kresba a děj svádí k mladšímu čtenáři, odhalenost hrdinky zase spíše ke čtenáři staršímu osmnácti let. Tudíž cílovým čtenářem bude asi dospívající mládež.. A nakonec proč ne, každý další čtenář komiksů je v této zemi vítaným.