. Začněme obálkou. Je výrazná, přitažlivá, jako leták k filmu - taková má být. Z rudě tónovaného pozadí přísně a drsně pohlíží hlavní hrdina Gorn, držící v náručí svou milou, krásnou Eliettu.
Komiksový výkladový slovník historický, vydání XXII., rok 2753. Fantasy. Žánr, hojně rozšířený a oblíbený především na přelomu druhého a třetího tisíciletí ve všech oblastech s rozvinutou komiksovou tvorbou. Základními znaky byly inspirace středověkem, množství nadpřirozených stvoření, kouzel a událostí, dále udatní, osvalení reci, sličné panny a čarodějové a víly v hlavních rolích…
Otevřeme první stránku a okamžitě nás upoutá kresba. Evidentně vychází z Loiselova Hledání ptáka času, lehce přetavená do stylu 90. let - ovšem zřetelně ovlivňuje konkurenčního Mourierova Trolla. Jejím autorem je Tiburce Oger. Nezapomněl na nic, co má správná fantasy obsahovat, takže ani nemá smysl popisovat všechny ty příšery, mluvící kameny, průchody peklem, víly, naznačení magie či hrdinské souboje. Spíše bych se chtěl zastavit u podoby hlavní postavy. Má být vlastně duchem, je totiž po smrti, jenže vypadá spíše jako osleplý hrdina II. světové války. Je to asi těžké, něco takového zachytit, možná stačilo použít výraznější ledové barvy či nějaké aury nad hlavou, takhle to ale prostě není ono. Kladem je naopak ztvárnění žen, Tiburce nikdy nezapomene jejich ženství zdůraznit - po pravdě řečeno jsem takové "zdůrazňování" už dlouho v komiksu neviděl. Celkový dojem z kresby: výborný, co obrázek, to skvělá snůška detailů a akce, střih - až na pár drobných výjimek - nepokulhává. Takže jediné, co neladí, je celkový grafický vzhled. Dle děje bych řekl, že Gorn je zaměřen na dospělého čtenáře, jenže - a to je ten rozpor - kresba se tváří hodně dětsky, už puberťáci se už nad ní pobaveně pousmějí.
. Komiksový výkladový slovník historický, vydání XXII., rok 2753. Fantasy francouzská. Vydávána především mladými, progresivními vydavatelstvími Soleil a Vents d´Ouest jako odpověď na zkostnatělost klasických velkých vydavatelů držících se osvědčených žánrů adventure a thrilleru, jako reakce na nezávislá vydavatelství experimentující jak z dobrým vkusem tak s výdrží zákazníků a konečně jako splnění přání nejširší čtenářské obce.
Děj jsem před okamžikem lehce naťukl. Tedy: v blíže neurčené době a místě dochází k válce mezi Červenoočky (jakousi zmutovanou formou trollů) a Gornem, vládcem menšího panství uprostřed lesů a hor. Pro Gorna bohužel nedopadne nejlépe: hned na stránce šest umírá přišpendlen na špičaté kopí. Je celkem logické, že to jeho lásku Eliette příliš nerozveselí - ba právě naopak. Brzy se Gorn vrací - resp. vrací se jeho duch, kladoucí si nadčasové otázky: "Jsem fantom - lze zabít fantoma? Jsem vzpomínka - lze milovat vzpomínku?" V jejich duchu se nese celé album: Gorn ochraňuje Eliette, ta v něm vidí démona (vždyť pravý Gorn přece dávno hnije v hrobě); je tu zlá víla, bohyně, toužící po Gornově úplném, definitivním odstranění, a také spousta dalších doprovodných a vedlejších událostí přivádějících na scénu nové a nové, netradiční hrdiny. Prostě jak už to ve fantasy bývá.
. Komiksový výkladový slovník historický, vydání XXII., rok 2753. Fantasy francouzská, nejtypičtější příklady. Jsou jimi ságy Hledání ptáka času (Le Tendre/Loisel), Šinkl a jeho síla (Van Hamme/Rosinski), Trollí války (Arleston/ Mourier), Meteor (Morvan/Buchet) nebo Dédal (Corbeyran/Guénet).
O scénáři se nedá říci, že by byl kdoví jak originální (první, co mě po přečtení alba napadlo, byl starší americký film Duch s P. Schwayzem a D. Mooreovou v hlavních rolích), zároveň to není žádný propadák. Děj čtenáře udržuje neustále v napětí, je tu (pro francouzský komiks netypicky) velmi málo textu a dialogů, navíc často zavánějících poezií; v podstatě to je ale jedna velká akční scéna, jíž modelem stály pravděpodobně americké seshitovky. A docela úspěšně, vždyť do dneška vyšlo u společnosti Vents d´Ouest osm pokračování. A navíc se již objevila první vedlejší podsérie s názvem Damoiselle Gorge.
Gorn 1 - Meme la mort… je příjemná záležitost (bude se výborně číst, až vyjde jako jeden knižní komplet), nepostrádající dynamiku, akci, slušnou kresbu, sympatické hrdiny, smysl pro humor ani řádně krvavé scény plné usekaných hlav. Ve srovnání se Slainem nemastný odvar, samo o sobě dost dobré a čtivé album.
