. Začnu u těch slabších krvinek, které se v Crwi tentokrát objevily. Popravdě řečeno, je pro mě největším zklamáním absence originálních pokusů Jacka B. Quicka (omluvou budiž již nízký počet originálů), a také nepřítomnost Red Meatu je trochu na škodu. Nicméně zanechejme bědování po časech minulých a obraťme své hledí k těm přítomným.
Po nevydařeném Prvním Američanovi v minulém čísle přichází ještě nevydařenější díl. Hlavní hrdina se setkává s U.S. Andělem a to jen proto, aby o obou hrdinech mohl být natočen dokumentární film. Celý příběh se odehrává v nemastném a přesoleném bezdějí s použitím vyčpělých klišé v takové míře, až máte chuť celý komiks odložit. Jméno Alana Moora však napovídá, že by to celé mohlo mít alespoň zajímavou pointu - ta se však nekoná. Je až k neuvěření, že autor zmiňovaného Jacka nebo vynikající Ligy výjimečných je schopen napsat a poté předat kreslíři tak odfláknutý scénář. Redakce Crwe by si měla pro příště příběh přečíst dříve, než s ním zaplácne drahocenné barevné stránky v ještě drahocennější Crwi. O kresbu se postaral stejně jako i v ostatních Američanových příhodách Jim Baikie.
Další slabou chvilkou při čtení Crwe je příběh Krvavá romance. Možná právě krvavost celého komiksu a navíc i prázdného prostoru kolem obrázků byla důvodem otištění této nepříliš povedené story. Příběh tarantinovského ražení je sice poměrně zdařile nakreslen Brucem Timmem (Batman), ale pointa je opět nevtipná, ba co více, až trapná. Jde o "nevšední" příběh o lásce až za hrob, a to doslova. Prostě NUDA.
A teď konečně k průměru. Z něj nijak nevybočuje příběh Buřtguláš ze série Sinister a Dexter - celý je postaven na "hláškách", které oba hrdinové mezi sebou prohazují. (Jen tak namátkou, třeba: "Kurňa zkrněná vypiglovaná nadvakrát zavařená!" není úplně špatná.) Opět tu nechybí patřičná dávka crwe, nicméně výš jak k průměru tento komiks nedosahuje, a to ani z hlediska kresby (zhostil se jí Tom Garney), natož scénáře. Předčasně vyvinuté dítě jsme mohli vidět například v nepovedené americké filmové sérii Kdopak to mluví a když k tomu přidáte tarantinovské zabijáky Sinistera a Dextera, vyjde vám z toho pěkný… buřtguláš.
Za průměrný považuji i komiks Noční přízraky ze série Flinch, pojednávající o tom, jak dopadají malé děti, které nemohou usnout do půlnoci (tedy opět nic nového). Nicméně pokud mluvím o průměru, je v tomto případě lepší než je tomu u předchozího Buřtguláše: k dobru musím počítat poměrně podmanivý "vnitřní hlas", který čtenáře celým dějem provází. Jde ale víceméně jen o komiksové "cvičení". Musím zdůraznit, že scénář převyšuje nápaditá kresba Kelley Jonese, který je autorem kresby u třetího a čtvrtého booku Sandmana.
. Nakonec nám zbyly tři komiksy, které tvoří to jádro, kvůli kterému se vyplatí novou Crew mít. Prvním z nich je Férový obchod. Příběh o tom, co se stane, když se peklo z důvodu zefektivnění práce rozdělí na několik konkurujících si subjektů - upsat duši ďáblu pak znamená procházku pekelným supermarketem. Kromě vtipného příběhu musím zmínit i kresbu Ty Templetona (zároveň je autorem scénáře!) připomínající Mignolova Hellboye Jr. Celkem vyrovnaná, vtipná komiksová hříčka.
Také další příběh z Telguuthu, Střípek poznání, není špatný. V prvé řadě vás osloví temně zastřená atmosféra tohoto komiksu; ne že by šlo o příliš originální zápletku, ale odvěká snaha člověka poznat pokud možno všechna tajemství je věčná a proto se i příběhy o způsobech, jak tohoto poznání docílit, stávají nesmrtelnými. Kdyby se vám náhodou podařilo potkat toho, který Zná, vždy si rozmyslete, jak s ním sepsat smlouvu tak, abyste tohoto poznání vůbec mohli ještě někdy využít. O kresbu se zde postaral Greg Staples, známý především díky sérii Judge Dredd.
. Vrcholem celého čísla se však stává hned úvodní sandmanovský Havraní sněm - a musím říci, že jde zatím asi o nejlepší příběh z této série, který u nás vyšel. I když jde o jediný černobílý komiks v tomto čísle, je to dílko zároveň nejbarevnější. Kresba, kterou obstarala Jill Thompsonová, je možná trochu nepřehledná, skladba jednotlivých obrázků je však velmi jemná. Scénář Neila Gaimana biblické příběhy obrací vzhůru nohama, aniž by jakkoliv snižoval jejich kvalitu - jen je rozšiřuje. Jednotlivé epizody by samy o sobě vydaly na pořádně tlusté knihy, Gaiman je však všechny nacpe do 24 stránek! Tomu se tedy říká plýtvání náměty - ale čtenář to bezesporu uvítá. Tenhle komiks prostě hraje zcela jinou ligu, než zbytek celého čísla a určitě získá mnoho dalších čtenářů pro celou sandmanovskou sérii, jejíž druhý díl se snad brzy objeví i na českých knižních pultech.
Kromě komiksů se ve třetím čísle vedle již zajetých novinek ještě objevují profily kreslíře Davea McKeana, scénáristy J. Michaela Straczynského, všeumětela Jozefa Schecka a manga série Dragon Ball. Navíc tu najdete pár slov o Garfieldovi, spolu s několika stripy.
Neměl bych zapomenout ani na opět o něco lepší kvalitu barevných komiksů, i když určitá rozmazanost je u nich stále patrná. Na závěr nezbývá než podotknout, že další, už čtvrté číslo by se mělo objevit koncem října, a mezi jeho hlavní taháky by měla patřit česká premiéra Johna Constantina alias Hellblazera, nový příběh zabijáka Sláinea a návrat Batmana a Red Meatu. Tož už aby to bylo…
