Thorgal je jedním z nejslavnějších evropských comicsů; ve znamenitých fantasy příbězích se občas mihne prvek sci-fi i občasná narážka na historická fakta. Právě historickými reáliemi se to v tomto díle hemží poněkud víc…
Série s dobrodružstvím potomka bohů si vydobyla řadu nadšených čtenářů . také u nás. Důkazem je snad i to, že jsme se dočkali již pátého pokračování, a to ještě nepočítám Thorgalovu vůbec první zdejší návštěvu, která vyšla na začátku devadesátých let, totiž Thorgal - Dítě hvězd (Thorgalův příchod na Zemi).
Tento díl navazuje přímo na předchozí dvě Thorgalova u nás publikovaná dobrodružství, Černou galéru a V říši stínů. V jednom Thorgal o Aaricii přišel, aby se ve druhém dověděl, že byla unesena do Brek Zarithu mocným a patrně šíleným Shardarem.
O scénáře se stará belgická comicsová modla, Jean Van Hamme, prohánějící chudáka Thorgala proti jeho vůli těmi nejrozličnějšími příhodami; Thorgal přitom touží jen po jediném: žít šťastně se svou milovanou Aaricií... I v této knize Van Hamme připravuje Thorgalovi nejrůznější nástrahy, mezi něž patří třeba i zvládnout své "krajany", Vikingy, kteří se vydali dobýt Brek Zarith a získat zdejší ohromný poklad. Van Hamme čerpá z řady historických fakt, jako například na začátku z mýtu o Ikarovi či použití Archymédových zrcadel proti drakkarům Vikingů.
Grzegorz Rosiński, polský kreslíř, který v dobách Železné opony emigroval, se nejvíce proslavil právě Thorgalem. A v této knize sledujeme, jak mu kresba dokonale sedí a výtečně dolaďuje atmosféru. Odehrává-li se příběh za krásného slunečného dne, stránky se doslova třpytí příjemnými barvami, zato noc je ponurá a tajemná, plná plíživých stínů...
Rosińského pero a štětec představují klasickou kresbu evropského střihu, . značně se lišící od stylu amerického. Typickým znakem je především pravidelné rozdělení panelů i zaměření spíš na celý příběh, než na konkrétní bojové scény, které jsou pouze umocněním děje. Tento comics pochází z roku 1984 a v porovnání s Jansem (chcete-li Hansem), který se objevoval v Crwi č. 18 až č. 20, čtenář žasne, jak se Rosiński za ten rok podivuhodně vykreslil a zdokonalil...
Thorgala u nás potkal stejný osud, jako další Van Hameho epos, XIII. Zatímco XIII skonal na pohřbu celého vydavatelství Barlow, Thorgal "skončil" pouze protože přestala existovat série Modrá Crew, jejímž byl posledním kouskem. Obě série, v Evropě tolik populární, si vzal pod svá křídla BB Art (i když na Thorgalovi Crew stále spolupracuje). Osobně si myslím, že je mnohem přínosnější pokračovat právě v těchto sériích, než "rozdělávat" stále nové průměrné francouzské řady typu Alpha či Golden City.
Celý příběh si užijí i nezasvěcení čtenáři, protože ačkoliv navazuje na předchozí knihu, dá se číst i sám o sobě. Van Hamme řeší otázky moci a svobody, kterou sám Thorgal tolik ochraňuje... Drakkary připlouvají, Vikingové útočí a někdo skryt ve stínu šplhá po hradbách...
Série s dobrodružstvím potomka bohů si vydobyla řadu nadšených čtenářů . také u nás. Důkazem je snad i to, že jsme se dočkali již pátého pokračování, a to ještě nepočítám Thorgalovu vůbec první zdejší návštěvu, která vyšla na začátku devadesátých let, totiž Thorgal - Dítě hvězd (Thorgalův příchod na Zemi).
Tento díl navazuje přímo na předchozí dvě Thorgalova u nás publikovaná dobrodružství, Černou galéru a V říši stínů. V jednom Thorgal o Aaricii přišel, aby se ve druhém dověděl, že byla unesena do Brek Zarithu mocným a patrně šíleným Shardarem.
O scénáře se stará belgická comicsová modla, Jean Van Hamme, prohánějící chudáka Thorgala proti jeho vůli těmi nejrozličnějšími příhodami; Thorgal přitom touží jen po jediném: žít šťastně se svou milovanou Aaricií... I v této knize Van Hamme připravuje Thorgalovi nejrůznější nástrahy, mezi něž patří třeba i zvládnout své "krajany", Vikingy, kteří se vydali dobýt Brek Zarith a získat zdejší ohromný poklad. Van Hamme čerpá z řady historických fakt, jako například na začátku z mýtu o Ikarovi či použití Archymédových zrcadel proti drakkarům Vikingů.
Grzegorz Rosiński, polský kreslíř, který v dobách Železné opony emigroval, se nejvíce proslavil právě Thorgalem. A v této knize sledujeme, jak mu kresba dokonale sedí a výtečně dolaďuje atmosféru. Odehrává-li se příběh za krásného slunečného dne, stránky se doslova třpytí příjemnými barvami, zato noc je ponurá a tajemná, plná plíživých stínů...
Rosińského pero a štětec představují klasickou kresbu evropského střihu, . značně se lišící od stylu amerického. Typickým znakem je především pravidelné rozdělení panelů i zaměření spíš na celý příběh, než na konkrétní bojové scény, které jsou pouze umocněním děje. Tento comics pochází z roku 1984 a v porovnání s Jansem (chcete-li Hansem), který se objevoval v Crwi č. 18 až č. 20, čtenář žasne, jak se Rosiński za ten rok podivuhodně vykreslil a zdokonalil...
Thorgala u nás potkal stejný osud, jako další Van Hameho epos, XIII. Zatímco XIII skonal na pohřbu celého vydavatelství Barlow, Thorgal "skončil" pouze protože přestala existovat série Modrá Crew, jejímž byl posledním kouskem. Obě série, v Evropě tolik populární, si vzal pod svá křídla BB Art (i když na Thorgalovi Crew stále spolupracuje). Osobně si myslím, že je mnohem přínosnější pokračovat právě v těchto sériích, než "rozdělávat" stále nové průměrné francouzské řady typu Alpha či Golden City.
Celý příběh si užijí i nezasvěcení čtenáři, protože ačkoliv navazuje na předchozí knihu, dá se číst i sám o sobě. Van Hamme řeší otázky moci a svobody, kterou sám Thorgal tolik ochraňuje... Drakkary připlouvají, Vikingové útočí a někdo skryt ve stínu šplhá po hradbách...
