Ke zjemnění násilných přechodů může scénárista používat kromě dialogů i barvy. Změna prostředí projde téměř nepozorovaně, uskuteční-li se ve stejném okamžiku, kdy čtenář obrací stránku. V některých konkrétních případech je naopak násilná změna prostředí výhodná, protože ve vhodný čas vyvolává moment překvapení.
Rozčlenění děje do záběrů ovlivňuje podstatnou měrou rytmus a tempo, jímž bude čtenář postupovat při čtení příběhu a také jednotlivým dějovým zvratům zajišťuje co nejúčinnější "načasování". Nejlepší způsob, jak lze postupovat, je odhadnout čas, který vždy bude čtenář potřebovat k tomu, aby dešifroval obrázek dříve, než přejde k obrázku následujícímu. Nejprve mu určitý čas zabere četba textu (vysvětlujících poznámek a obláčků). Záběr s dialogem průměrné délky si vyžádá sedmi- až osmisekundovou prodlevu podle toho, jak je příslušný obrázek složitý. Obrázek bez textu si vyžádá nejvýše 3 sekundy času. Přečtěte si několik comicsovýoh příběhů, všímejte si těchto rytmických souvislostí a sami tak po čase získáte intuitivní odhad času, který bude čtenář potřebovat k dešifrování obrázku.
Záběr, na němž probíhá úvaha, způsobí nepochybně značné zvolnění tempa. Naproti tomu akční scéna vyzní tím lépe, čím rychleji je čitelná.
Záběry musejí vždy zachycovat a zobrazovat nejvýznamnější dějové okamžiky. Pokud je například cílem některé sekvence vyzvednout záhadný balíček z hluboké propasti, nelze do kresleného seriálu vložit text: "Kája s Milanem sestoupili do propasti a vynesli odtud balíček zabalený v pergamenu", ale je nutné celou akci ukázat. Podobně by bylo hrubou chybou vložit mezi dva záběry text: "Ashby dohonil a zneškodnil protivníka". Je nezbytné místo toho předvést všechny peripetie příslušného pronásledování a přemožení zlosyna, Jinak se čtenář bude cítit ochuzen, ne-li znechucen a ztratíme jeho důvěru.
