Obecně lze o dialozích (a textech) v kreslených seriálech říci, že často napomáhají podstatně urychlit děj i rozvíjení příběhu. Autoři kreslených seriálů se totiž musejí často potýkat s nedostatkem místa. Zde jim může pomoci vhodně zvolená formulace, často jediné slovo, které zvrátí situaci, posune akci, sdělí závažná fakta. Bývá to velmi praktické, získává se tím čas, není však možné tohoto postupu nadužívat a zneužívat.
Dále je dobré si uvědomit, že dialogy podstatně přispívají k rytmizaci, k urychlení či ke zpomalení rytmu čtení daného příběhu. Chceme-li proto čtenáře zadržet u některého obrázku (např. potřebujeme-li pro pozdější vyznění příběhu, aby si obrázek důkladněji prohlédl), vložíme do obrázku - byť i nadbytečný - text nebo dialog. Naopak záběry, v nichž se text nevyskytuje, velmi zrychlují vnímání příběhu.
Začínajícím scénáristům, kteří se potýkají s problémy obláčků a bublin, lze doporučit, aby se zpočátku snažili dodržovat tyto zásady:
- buďte pokud možno struční. Kreslené seriály s rozvláčnými dialogy a texty nikdy čtenáře příliš nepotěší. Statisticky bylo zjištěno, že průměrná délka dialogů činí 35 slov na záběr;
- vyhýbejte se otřepaným, tisíckrát již použitým frázím;
- vyjadřujte se jasně a srozumitelně;
- zařaďte do dialogů občas oslovení jménem. Usnadníte tak čtenáři orientaci v příběhu, zvláště tehdy, vystupuje-li v něm více postav; v takovém případě má čtenář tendenci ztrácet přehled o tom, kdo je kdo;
- snažte se v dialozích postavy charakterizovat. Každý, ví, že mladý chlapec používá jiné slovní zásoby a jiných slovních vazeb než jeho rodiče a ti opět mluví jinak než staří lidé. Také každé povolání, každá profese se vyznačuje jinými větnými obraty, jinou frekvencí odborných výrazů. Vzdělaný člověk se může vyjadřovat složitěji, dělník jednodušeji, ale přitom třeba vtipněji a vždy k věci. Někteří lidé toho moc nenamluví, jiní mluví neustále atd.;
- vysvětlující texty používejte při změně místa děje, při časových skocích nebo při upozornění na to, že určitá sekvence probíhá současně s jiným dějem;
- vysvětlující texty by nikdy neměly popisovat náladu, povahu či charakter jednajících osob či prostředí. Tyto vlastnosti, popřípadě okolnosti děje by měly být vždy jasné a srozumitelné z jiných vyjadřovacích prostředků (obrazů, záběrů, barvy, dialogů).
